Praze zoufale chybí moderní koncertní síň. Je to neuvěřitelné, ale poslední realizovanou stavbou tohoto účelu je Dům umělců neboli Rudolfinum, od jehož dokončení uplyne příští rok již 140 let! A od té doby nic.
  |
Rudolfinum je úctyhodná budova, která dobře slouží svému poslání (byť ne po celou dobu, co stojí na pravém břehu Vltavy, protože za první republiky v ní sídlila poslanecká sněmovna), přesto současným požadavkům na moderní koncertní provoz jak svým řešením a kapacitou, tak i zázemím již přestala vyhovovat. Jistě, česká metropole má i další sály, především Smetanovu síň Obecního domu (viz nedávná Orientace z 5. září), ta však byla navržena jako polyfunkční prostor a slouží i jiným aktivitám. Totéž platí i pro velký sál Kongresového centra (bývalý Palác kultury). V minulosti sice proběhlo několik soutěží na novou pražskou koncertní budovu, ale postaveno zatím nebylo nic.
Na Holešovickém nábřeží
A proto již před lety vznikla „zdola“ iniciativa hudebníků a architektů, která se angažovala v úsilí o vyhledání vhodné lokality a vypsání mezinárodní architektonické soutěže na toto téma. Někdejší pražský primátor Bohuslav Svoboda toto sdružení doplnil o další experty a ustavil oficiální poradní sbor pro stavbu nové koncertní budovy. Jeho členy byli například dirigenti Jiří Bělohlávek a Libor Pešek nebo architekti Miroslav Masák a Josef Pleskot. Autor těchto řádek v ní byl rovněž, a tak může zavzpomínat na četná setkání za účasti vedení města, kde se především hledala vhodná lokalita.
Navrženo bylo například atraktivní území na místě parkoviště a části Vrchlického sadů naproti Státní opeře. Zdejší nevýhodou však byl stísněný prostor, nutný zábor městské zeleně i fakt, že by nová dominanta neúměrně zatížila už tak přehuštěné centrum. Dále jsme diskutovali o pozemku poblíž Klárova na malostranském břehu Vltavy, jehož výhodou byl optický kontakt s Rudolfinem na protějším břehu. Jenže i tato parcela byla příliš stísněná. A konečně došlo i na sice efektní, ale jinak problematický cíp ostrova Štvanice. Ten byl však v posledních letech dvakrát pod vodou, jde o záplavové území, navíc s těžko vyřešitelnou dostupností...
Nakonec zvítězila jiná lokalita, jakkoli není od Štvanice příliš vzdálená. Nachází se poblíž vltavského břehu v Holešovicích na rozvojovém území rozlehlého areálu bubenského nádraží. Má to nespočet výhod: především se jedná o místo nedaleko historického centra, nicméně v lokalitě, kterou v budoucnu čeká bouřlivý rozvoj. Časem tu má vzniknout moderní pražská čtvrť, jíž bude nová dominanta jistě slušet. Blízko pak jsou stanice metra, tramvaje i železnice, a daleko není ani k dalším kulturním institucím, jako jsou Veletržní palác, centrum moderního umění DOX, areál bývalých jatek nebo bubenečské Výstaviště.
Nové vize. Koncertní sál v Ostravě od Stevena Holla se snad postaví
Toto místo prosazuje i Institut plánování a rozvoje, který už zadal vypracování studií na tuto lokalitu, jež budou sloužit jako podklad mezinárodní soutěže, a podporu našlo toto řešení jak u pražského magistrátu, tak u vlády.
Bez tlaku to nepůjde
Aby však tento záměr došel svého naplnění, je třeba vykonat ještě hodně práce. Z minulosti bohužel dobře víme, že bez stálého tlaku mohou podobné ideje nakonec zůstat jen na papíře. Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), jež tvoří experti na architekturu a urbanismus, konstruktéři i developeři, usiluje nejen o vypracování nového funkčního stavebního zákona, který by konečně urychlil rozvoj výstavby, nebo o prosazování kvalitní architektury a urbanismu, ale jako jeden ze svých cílů si rovněž stanovilo podporu tohoto záměru. Přiznávám, že mi to je sympatické, a proto jsem se rozhodl ve spolupráci s tímto sdružením představit alespoň několik špičkových koncertních sálů, které vznikly v posledních letech za našimi hranicemi – některé z nich nedaleko, jiné na vzdálených kontinentech. Ten první bude ještě trochu „vousatý“, ale nelze jej vynechat, protože je důkazem, že skvělá a nadčasová architektura se nakonec může stát i symbolem celého státu, ba i kontinentu. Mám samozřejmě na mysli budovu opery v australském Sydney, kterou si připomeneme příště.
Na závěr připomínám, že Praha není jediným místem u nás, kde má podobný objekt vzniknout. Koncertní sál se staví v Brně, další pak bude v Ostravě, a půjde o dílo jedné z klíčových osobností světové architektonické scény, Američana Stevena Holla. Jinde to bohužel šťastně nedopadlo, třeba se skvělým Kaplického návrhem pro České Budějovice, známým jako rejnok. Snad bude Praha s projektem a realizací své národní koncertní budovy, pro niž se už vžil pěkný název Vltavská filharmonie, úspěšnější
Seriál vzniká ve spolupráci se Sdružením pro architekturu a rozvoj.
