Armádě a Policii České republiky se po letech personální tísně letos nad očekávání daři doplňovat početní stavy. Vojákům se dokonce už v září podařilo dosáhnout náborového limitu pro letošní rok. Stojí za tím pravděpodobně rostoucí zájem lidí o jisté zaměstnání v době koronavirové krize. Armáda i policie navíc nabízejí řadu benefitů v podobě různých příplatků nebo delší dovolené.
„V nejisté době se uchazečům jeví resort ministerstva obrany nejen jako atraktivní, ale i jako odpovědný a spolehlivý zaměstnavatel,“ uvedla poradkyně náčelníka generálního štábu pro nábor Lenka Šmerdová s tím, že pomáhá také nasazení vojáků při epidemii. „Zviditelnili se,“ dodala.
Náboráři snížili cíle
Takzvaný rekrutační cíl, který byl pro letošní rok stanoven na 1740 nových vojáků a vojákyň, už byl překročen. V armádě letos slouží nejvíce lidí od zrušení povinné vojenské služby v prosinci 2004. Jejich počet aktuálně překročil 26 tisíc. To je o pět tisíc více než v první polovině dekády.
Náboráři se nyní zaměřují na lákání nováčků v příštím roce. Přijmout jich chtějí minimálně 1600. Konečného stavu 30 tisíc mužů a žen v maskáčích má být dosaženo do roku 2030.
Šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) souhlasí, že zvýšenému zájmu o vojenské povolání nahrává zhoršující se ekonomická situace. „Kromě profesionální práce vojáků při koronakrizi sehrává svoji roli i vyšší úroveň platů v ozbrojených silách než u bezpečnostních sborů,“ řekla.
K letošnímu překročení plánovaného náboru podotkla, že armáda si stanovila nižší cíl než v minulých letech. Například loni chtěla získat 2200 nováčků, což se podařilo splnit pouze na 86 procent.
„Nesmíme usnout na vavřínech. Je třeba se už teď zabývat dopady spíše negativního demografického vývoje,“ míní poslankyně.
Elektronická komunikace
Letošní rok je kvůli koronaviru specifický i jinak. Vládní omezení donutila pracovníky rekrutačních středisek, aby více komunikovali se zájemci elektronickou cestou. „Pro novou generaci, která nyní vstupuje do armády, to není problém. Na používání takového způsobu výměny informací je zvyklá,“ uvedla generálka Šmerdová.
Poptávka je po široké škále profesí. Třeba posilám kyberjednotek nabízí vojsko jednorázové příspěvky od 47 do 50 tisíc korun. Odborník na datové sítě pak dostane 55 tisíc, zubní lékař přes 61 tisíc a mikrobiolog 68 tisíc.
Vojákům, policistům a dalším státním zaměstnancům se od ledna plošně zvýšily platy o 1500 korun. Svobodník má měsíčně 26 850 korun hrubého, rotný 34 580 korun, major 57 920 korun a plukovník 77 610 korun. Armádní generál, což je v Česku nejvyšší vojenská hodnost, bere 130 070 korun. Rozpočet ministerstva bude navýšení mezd stát 690 milionů ročně.
Kromě tarifů mají vojáci nárok na nejrůznější příplatky a příspěvky. Třeba stabilizační příplatek u většiny z nich činí sedm tisíc korun měsíčně, další tři tisíce pobírají na bydlení.
Benefity pro Hradní stráž
Navzdory zvýšenému zájmu o službu se armáda nadále potýká s nedostatkem některých profesí. Momentálně nejvíce chybí řidiči nákladních vozů. Poptávka je i po specialistech k jednotlivým útvarům, tedy po leteckých mechanicích, elektromechanicích nebo odbornících na IT. Intenzivní nábor je zaměřen také na doplnění Hradní stráže.
Důvodem hledání specialistů je také budování nových jednotek. Mimo jiné jde o výsadkový pluk v Chrudimi či záchranný prapor v Rakovníku. Snaha doplnit stavy nutí ministerstvo zvyšovat finanční benefity. Příslušníkům Hradní stráže proto narostl stabilizační příplatek z devíti tisíc korun na 11 tisíc měsíčně a výsadkářům ze sedmi tisíc na deset tisíc.
Problémy jsou rovněž s důstojníky, z Univerzity obrany totiž nevychází dostatečný počet absolventů. Proto důstojníky armáda hledá i mezi civilisty. „Letos by mělo z civilu na důstojnické posty nastoupit přes 120 lidí. Budou mezi nimi i minimálně tři dosud civilní piloti vrtulníků, kterých má vojenské letectvo nedostatek,“ upřesnila Lenka Šmerdová. Do důstojnických hodností má být tento rok povýšeno dvě stě vojáků, kteří si doplnili vysokoškolské vzdělání.
Policii chybějí tisíce lidí
Koronakrize nahrává i státní policii, nábor se však nedaří tak jako u armády. Řádově jde o stovky zájemců, kteří vyhovují nárokům na fyzickou a psychickou kondici nebo na vzdělání.
„Zájem o službu je teď podstatně vyšší. Při započítání policistů v přípravě více příslušníků policie přibývá, než jich odchází,“ řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Policie se už řadu let potýká s podstavem kolem tří až čtyř tisíc strážců zákona. Nejhorší situace je v Praze, kde je obsazenost kolem 80 procent.
„Problematické regiony jsou dlouhodobě stále stejné. Vedle hlavního města jsou to střední Čechy a částečně Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Liberec,“ dodal šéf rezortu.
Policejní prezídium nyní posuzuje 2012 uchazečů. „Zvýšený zájem o práci u policie zaznamenáváme už několik měsíců. Jsme přesvědčeni, že stabilita zaměstnání a jistota příjmu je obrovským lákadlem,“ uvedla Irena Pilařová z tiskového oddělení prezídia. 
Průměrný měsíční příjem policistů se letos zvýšil na 45 566 korun. Nováčci navíc mohou v některých regionech dostávat i náborové příspěvky. V Praze a Středočeském kraji je to až 150 tisíc.
Náborářům mají nově pomoci i stabilizační příplatky, které budou nejvyšší právě v regionech, kde je nízká obsazenost míst. Bonusy mají dosahovat pěti tisíc korun měsíčně. Pokud na ně dosáhnou všichni pražští a středočeští příslušníci Policie ČR, bude to stát přes půl miliardy korun ročně.
