Na severu Čech se opět objevilo podezření, že nadcházející krajské volby bude provázet kupčení s hlasy. Týká se to tradičně vyloučených lokalit, jako je litvínovský Janov nebo ústecké Krásné Březno a Neštěmice. Cena za hlas vzrostla; kde dřív stačilo pár stovek, dnes překupníci nabízejí 1000 korun.

„Staří dobří známí se opět chystají ke svým nekalým praktikám, a sice k nakupování hlasů od těch nejchudších,“ říká ve videospotu zveřejněném na Facebooku Petr Globočník. Sociální pracovník působící na litvínovském sídlišti Janov, místopředseda Zelených a kandidát ve volbách do zastupitelstva Ústeckého kraje.

Globočníkovo tvrzení potvrzují další svědectví, která HlídacíPes.org získal v severočeských ghettech. Cena za hlas, která v minulých volbách činila většinou čtyři sta korun, letos vzrostla na tisícovku.

Tomu odpovídá i dopis, který policii odeslala starostka ústeckého obvodu Neštěmice Yveta Tomková (i ona kandiduje do zastupitelstva Ústeckého kraje).

„S blížícími se krajskými volbami se k nám začínají dostávat informace ohledně nakupování volebních hlasů. Konkrétně jednu naši zapisovatelku, která roznášela volební lístky, oslovil muž romské národnosti s tím, že se údajně vyplácí tisíc korun za to, když půjde k volbám,“ napsala starostka Tomková vedoucímu neštěmického oddělení Policie ČR.

Tomková policii požádala o zvýšený dohled u volebních místností jak v Neštěmicích, tak ve vyloučené lokalitě Mojžíř.

Policie: Budeme sledovat

Severočeská policie na dotaz HlídacíPes.org uvedla, že informace o nakupování hlasů zatím sama nemá, slíbila je ale prověřit. „V této chvíli nemáme žádné informace o možném ovlivňování voleb. Vaše informace o možných přípravách byla předána k prověření,“ uvedla mluvčí severočeské správy Jana Slámová.

Dodala, že policisté budou na klidný průběh voleb dohlížet zejména v blízkosti volebních místností. „V rámci přijatých opatření jsme vycházeli ze zkušeností z předešlých voleb a výkon služby zaměříme i na místa, kde v minulosti bylo zaznamenáno kupování hlasů,“ uvedla Slámová.

V minulých letech byly případy kupčení s hlasy voličů celostátně prokázány v několika městech – šlo například o Český Těšín, Krupku, Jirkov u Chomutova, Roudnici nad Labem nebo Most. Valná většina prohřešků se odehrála právě na severu Čech. Po komunálních volbách v roce 2014 zde přibyly nové lokality: Bílina a Chomutov.

V případě Bíliny na kupčení s hlasy ukazovaly audio a video záznamy pořízené neziskovými organizacemi, v Chomutově soud považoval za zásadní svědectví několika osob, novinové články, amatérská videa a několik fotografií, které zachycovaly srocení romských občanů. Tyto jednotlivé důkazy však nebyly hlavním důvodem, proč Krajský soud v Ústí nad Labem hlasování nakonec prohlásil za neplatné. Zcela zásadní byla skutečnost, že podrobná kontrola odevzdaných volebních lístků potvrdila prvotní informace od svědků, že se v dané lokalitě kupčilo pro tu či onu stranu.

Co může ukazovat na kupčení s hlasy:

• Hloučky osob poblíž volební místnosti.
• Hloučky osob v restauraci poblíž volební místnosti.
• Auto svážející voliče k volební místnosti, opakovaně se stejné vozidlo objevuje před volební místností.
• Vyplácení hotovosti na ulici, v autě, restauraci apod.
• Stejná osoba doprovází opakovaně voliče do volební místnosti.
• Předávání vyplněných volebních lístků.
• Voliči se často netají tím, že svůj hlas prodali.

 Je kupčení s hlasy trestné?

Prokázané kupčení s hlasy voličů po komunálních volbách v roce 2010 (zejména Český Těšín a Krupka) vedlo k tomu, že novela trestního zákona zavedla s účinností od 14. 11. 2011 novou skutkovou podstatu trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda: „kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“

Zdroj: analýza nevládní organizace Oživení

Jak se nakupovaly voličské hlasy v minulosti

Český Těšín (2010, 2014, 20 tisíc voličů)

Krajskému soudu v Ostravě byl v roce 2010 jako jeden z důkazů o podplácení voličů předložen leták, který na sociálních sítích nabízel voličům částku 300 Kč za hlas ve volbách a dalších 200 Kč za doporučení dalšího potenciálního voliče. Zájemci o odměnu se měli hlásit na email: [email protected] s tím, že následně obdrží další pokyny, kam se dostavit a jak postupovat. Podmínkou pro vyplacení odměny bylo trvalé bydliště v Českém Těšíně a účast v komunálních volbách.

Soud vycházel také ze zápisu Městské policie Český Těšín a zejména pak z výslechů řady svědků. Někteří ze svědků zaznamenali v době konání voleb zvýšený pohyb šesti konkrétních vozidel. Bylo prokázáno, že zmíněné vozy svážely místní bezdomovce a občany romské národnosti k několika volebním místnostem. Několik občanů před soudem vypovědělo, jakým způsobem jim byly činěny nabídky na finanční odměnu za volbu strany SOS PRO ČESKÝ TĚŠÍN. Někteří ze svědků se voleb dle instrukcí skutečně zúčastnili a úplatu obdrželi.

Existují indicie, že ke kupčení s hlasy voličů docházelo v Českém Těšíně i ve volbách roce 2014. V průběhu konání komunálních voleb, přesněji v sobotu 11. října 2014, zaznamenaly neziskové organizace svědectví konkrétní osoby o tom, že v jednom z místních barů docházelo k rozdělování částky 100 000 Kč s tím, že za jeden volební hlas bylo vypláceno 500 Kč.

Brno sever (2014, 35 tisíc voličů)

Krajský soud v Brně (67 A 13/2014) prohlásil za neplatné i volby v Brně sever. V tomto případě soud vyslechl celou řadu svědků, kteří vypověděli, že osoby romského původu měly být verbovány pro hlasování pro stranu ČSSD, zejména pak pro starostu Hakla, který byl lídrem kandidátky.

Výměnou za volbu dané volební strany měli Romové dostávat modré náramky, které opravňovaly ke vstupu na zábavu, která se konala na „Musilce“, jakož i k neomezené konzumaci občerstvení na této akci. Bylo prokázáno, že zábava se skutečně konala a že na ní bylo přítomno několik stovek občanů romské národnosti, z nichž drtivá většina měla na rukách zmíněné modré náramky. Ti, kteří náramek neměli, si na zábavě museli občerstvení zaplatit.

Dále byla prokázána existence tzv. „volebních koordinátorů“, kteří se pohybovali v bezprostřední blízkosti volebních místností. Požadovaná intenzita narušení voleb byla dle soudu rovněž prokázána, neboť ČSSD by šestý mandát nezískala, pokud by volební zisk byl menší o 700 hlasů, což odpovídá dvaceti voličům. Z výpovědí několika členů volební komise pak vyplynulo, že se k volbám dostavilo minimálně 200 voličů, kteří k volbám běžně nechodí a o politiku se nezajímají, kteří byli doprovázeni k volebním místnostem tzv. volebními koordinátory, dožadovali se vydání modrého náramku, či vykřikovali, že „jdou volit jedničku, jdou volit Hakla“.

Bílina (2014, 12 tisíc voličů)

Zásadním impulsem pro detailní přezkum volební dokumentace byla důvěryhodná indicie, že ke kupčení s hlasy voličů skutečně mohlo dojít. Jednalo se o audio a video záznamy pořízené neziskovými organizacemi. Nahrávky však nebyly hlavním důvodem, proč Krajský soud v Ústí nad Labem prohlásil hlasování v Bílině za neplatné.

Zcela zásadní byla skutečnost, že podrobná kontrola odevzdaných volebních lístků potvrdila prvotní informace, že se v dané lokalitě kupčilo pro volební stranu Bílinští sociální demokraté a několik dalších kandidátů z volební strany Nezávislí pro Bílinu a KSČM. Mezi odevzdanými lístky byly totiž ve větším množství nalezeny volební lístky, na kterých byly jednotně vyznačeny preferenční hlasy napříč politickými stranami. Volební lístky byly navíc vyplněny pouze dvěma různými „rukopisy“.

Hlasování se v Bílině muselo opakovat, neboť počet hlasů na takto „podezřelých“ volebních lístcích byl tak zásadní, že minimálně strana Bílinští sociální demokraté, by bez nich nezískala pátý mandát do zastupitelstva města.

Chomutov (2014, 39 tisíc voličů)

Hlasování se muselo opakovat také v Chomutově. V tomto případě se soud rozhodl pro detailní přezkum volební dokumentace na základě důvěryhodného svědectví několika osob, novinových článků, amatérských videí a několika fotografií, které zachycovaly skupinky romských občanů před diskotékou Roxy. Ke kupčení mělo docházet tak, že na diskotéce byli „verbováni“ voliči z řad romské populace. Těmto občanům byla nabízena úplata 400 Kč v souvislosti s výkonem jejich volebního práva. Voliči měli obdržet předvyplněné volební lístky pro volební stranu ČSSD a následně měli být rozváženi  k jednotlivým volebním okrskům dle jejich místa bydliště.

Tyto jednotlivé důkazy však nebyly hlavním důvodem, proč Krajský soud v Ústí nad Labem hlasování nakonec prohlásil za neplatné. Zcela zásadní byla skutečnost, že podrobná kontrola odevzdaných volebních lístků potvrdila prvotní informace od svědků, že se v dané lokalitě kupčilo právě pro některé kandidáty ČSSD. Mezi lístky byly totiž ve větším množství nalezeny volební lístky, na kterých byly jednotně vyznačeny preferenční hlasy některých kandidátů ČSSD a to nanejvýš dvěma různými „rukopisy“.

Volby se musely opakovat, protože počet hlasů na takto „podezřelých“ volebních lístcích byl tak zásadní, že bez nich by byl v rámci ČSSD zvolen minimálně jeden rozdílný kandidát. Bez výše uvedených volebních lístků by jeden z označených kandidátů neměl dostatek preferenčních hlasů a zvolen by byl jiný kandidát ČSSD, který byl na kandidátní listině umístěn na lepší pozici.

Krupka (2010, 11 tisíc voličů)

V řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem (sp.zn. 15 A 92/2010) bylo prokázáno, že ve městě Krupka byli voliči organizovaně sváženi k volebním místnostem jednotlivých volebních okrsků a za volbu volebního sdružení ČSNS a NK – Šance pro město dostávali určitou finanční částku.

Za rozhodující důkazy soud považoval záznamy z kamer Městské policie a České televize, ze kterých prokazatelně vyplynulo, že na parkovišti na horním sídlišti docházelo k hromadnému srocování osob a jejich organizovanému svážení k volebním místnostem čtyřmi konkrétními vozy. Zmíněná vozidla se na záběrech objevují opakovaně, vždy odjíždějící s určitou skupinou osob a po určité době s touto stejnou skupinou osob přijíždějící. Řada svědků rovněž popsala detaily komunikace zástupců volební strany, která nabízela vybraným osobám finanční odměnu za pomoc při zajišťování hlasů. Konečně jiní svědci vypověděli, jak jim byly činěny finanční nabídky za odevzdání hlasu pro konkrétní stranu.

Podezření z kupčení s hlasy v Krupce provázelo i dvoje tamní opakované volby v roce 2011. Opakované hlasování bylo rovněž napadeno u soudu, avšak intenzita předložených důkazů postupně slábla. Odůvodnění soudů totiž slouží jako inspirace nejen právníkům, ale i těm, kteří se kupčení s hlasy dopouští. Přistihnout stejné osoby několikrát za sebou je z tohoto důvodu velmi složité.

Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.