Rakve s těly zemřelých na koronavirus v kostele v italském městě Seriate v Lombardii, 26. březen 2020.

Čau lidi. Zatracovaná Lombardie je na tom teď o dost lépe než Česko

Napsal/a Robert Břešťan 27. září 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Mezi řadou výroků premiéra Babiše, které zůstávají v kolektivní paměti, jsou i jeho pohrdlivá slova o tom, jak to „Itálie nezvládá a šíří nákazu po Evropě“. Itálie, zejména pak Lombardie, na tom byla na jaře skutečně špatně. Jenže se na rozdíl od Česka poučila.

Připomeňme, jak Babiš počátkem března ukazoval prstem na Itálii: „V Itálii za jeden den narostl počet nakažených lidí o 566. Je tam ze dne na den několik mrtvých navíc. Itálie zkrátka tenhle problém nezvládla a šíří tuto nákazu v Evropě.“

Denní nárůst se nyní v Česku pohybuje kolem tří tisíc a i zde je „ze dne na den několik mrtvých navíc“.

Bohatá část severní Itálie, Lombardie, se ke srovnání s Českem dobře nabízí – jak kvůli Covidu, tak proto, že v ní žije zhruba deset milionů obyvatel. Opatření typu roušky a sociální distanc tam platila celé léto, zatímco Babiš šel populisticky vstříc těm, kdo „už roušek měli akorát tak dost“. Teď tu máme dobře měřitelné výsledky a důsledky.

Lůžka s ventilátory a personál

V Lombardii bylo k 20. září kvůli Covid-19 hospitalizováno 264 pacientů, z toho v intenzivní péči 38, v ČR ke stejnému datu bylo 535 hospitalizovaných a 110 v intenzivní péči. Celkově se tedy v severní Itálii za poslední týden zvýšil počet pacientů v intenzivní péči o 15 osob, v Česku o 40 (16. – 23. září). Čísla se pochopitelně každý den mění, pro srovnání ale dobře poslouží i pár dní stará data.

Draze vykoupené italské zkušenosti ukazují, že zásadní ukazatel v souvislosti s koronavirem je vytíženost zdravotního systému zejména v oblasti intenzivní péče.

Plné nemocnice a přetížený personál zažila Lombardie, potažmo celá Itálie, měrou vrchovatou na jaře. Nyní s druhou vlnou zatím v Lombardii (ani v Itálii) takový problém nenastal, v Česku (zejména v Praze) se ale situace zřetelně zhoršuje. Už v polovině týdne o tom, že lůžka s ventilátory jsou v Praze téměř zaplněná, mluvil nový ministr zdravotnictví Roman Prymula, přičemž problém je i s nedostatkem personálu.

 

 

Zde stojí za to připomenout, že česká vláda na jaře nevyslyšela prosby Lombardie aspoň o symbolické vyslání vojenských zdravotníků, kteří by ulevili přetíženým italským lékařům a sestrám. Zatímco tým třiceti lidí do Itálie vyslala i chudá Albánie, česká vláda jednala stylem „sám mám málo“ a do Lombardie nikoho neposlala. Pro férovost dodejme, že sounáležitost s Itálií vláda projevila na jaře alespoň zasláním deseti tisíc zdravotnických ochranných pomůcek, jež skončily právě v Lombardii.

Budeme každopádně doufat, že podobný extrémní zátěžový test české zdravotnictví nezažije, vyloučit se to ale nedá. Věřme tedy, že jinde nebudou jako česká vláda a aspoň symbolická pomoc – bude-li nezbytná – z Evropy dorazí.

Příznaky jsou už pozdě

Zkušenost z Itálie také ukazuje, že pokud se nemoc dostane mezi starou nebo nemocnou populaci, počet těžkých případů bude velmi rychle růst. Podle dat italského Nejvyššího zdravotního úřadu ISS z konce srpna byl průměrný věk úmrtí pacientů s Covid-19 80 let s průměrem 3,4 jiných souběžných onemocnění.

Pro Babiše je to ovšem způsob, jak Covid poněkud relativizovat, když značně neempaticky, ale v souladu s marketingovým doporučením, říká věty jako: „Když je někdo hodně nemocný, zemře a zjistí se, že měl Covid, tak se dostane do té statistiky. Pokud já vím, tak umírají pacienti starší a všechno jsou to lidé, kteří jsou dlouhodobě nemocní a mají např. vysoký tlak, cukrovku, plicní problémy nebo jsou onkologičtí.“

Pokud jde třeba o ten vysoký krevní tlak, v Česku jej má (podle dat z roku 2017) 34,4 procenta u mužů a 21,2 procenta žen, takže to Babiš bere hodně šmahem.

Za uplynulých sedm dní minulého týdne vzrostl počet aktivních případů Covid-19 v Lombardii jen o 218 (bylo to méně než předchozí týden), v Česku jsme denně na více než desetinásobku. Testováním to není. V Lombardii se udělá zhruba 17 500 testů denně, v Česku v uplynulém týdnu v průměru asi 19 000 testů denně. Italové též chystají nasazení rychlotestů výtěrem, u nichž je výsledek znám zhruba za pět minut.

Podle zpráv italského ministerstva zdravotnictví z poloviny září je pro včasný záchyt zásadní především aktivní screening (30 %) a dosledování kontaktů (35 %). Jen 29 % nakažených je odhaleno díky symptomům nemoci. Celkem 65 % všech nových případů je tedy odhaleno díky intenzivnímu screeningu a dohledávání přímých kontaktů. To jest díky tomu, čemu se v Česku říká Chytrá karanténa, která ovšem nestíhá a kolabuje.

Držme si tedy palce, ať neskončíme jako Lombardie – ta jarní.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)