Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Svět

Historikovi a kritikovi Stalina soud výrazně přitvrdil trest, místo 3,5 roku dostal 13 let

Historikovi Juriji Dmitrijev (na archivním snímku z 6. dubna 2018) foto: AP Photo

Petrozavodsk (Rusko) - Odvolací soud v ruském městě Petrozavodsku výrazně zpřísnil trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, známému odhalováním zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. Dmitrijev byl v první instanci odsouzen za sexuální násilí ke 3,5 roku odnětí svobody, v úterý odešel od soudu s 13 lety vězení, informovala ruská média. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.
  18:47

Petrozavodský městský soud v červenci v první instanci zprostil Dmitrijeva obžaloby v bodech týkajících se výroby dětské pornografie, nemravného jednání vůči nezletilé dívce a nezákonného držení části střelné zbraně. Vinným ho však uznal z násilného chování sexuálního charakteru vůči dítěti a uložil mu za to 3,5 roku vězení. Vzhledem k dlouhé vazbě by tak odsouzený už na podzim mohl být zpět na svobodě.

Ruský historik Dmitrijev byl odsouzen na 3,5 roku za sexuální násilí. Podle kritiků je proces vykonstruovaný

Nejvyšší soud regionu Karélie, jejíž metropolí je Petrozavodsk, však dnes v rozsudku odvolacího řízení trest odnětí svobody drasticky zvýšil. Kromě toho však soudu nižší instance vrátil k novému projednání osvobozující verdikt ve třech výše uvedených bodech.

Historik a ředitel karelské pobočky nevládního sdružení Memorial, které se zaměřuje na dokumentaci politických represí a ochranu lidských práv, byl zatčen v prosinci 2016. Obětí jeho údajného chlípného a násilnického jednání měla být jeho adoptovaná dcera. Obviněn byl z výroby dětské pornografie kvůli fotografiím, na nichž je dcera nahá. Dmitrijev tvrdil, že dokumentoval její stav, protože od narození byla mimořádně hubená a často nemocná.

Čtyřiašedesátiletý Dmitrijev během 30 let sestavil seznam 40 000 lidí popravených a deportovaných z Karélie za Stalinova teroru. Objevil také jedno z největších popravišť v oblasti, kde bylo zastřeleno na 9000 lidí.

Tyto historikovy objevy podle agentury AFP nezapadají do současných snah o rehabilitaci Stalinova režimu. Jedna z provládních organizací o pohřebišti obětí čistek například tvrdila, že jde o ostatky sovětských vojáků, popravených Finy za druhé světové války.

Valná část Karélie bývala součástí Finska, než se jí po takzvané zimní válce na přelomu let 1939 a 1940 zmocnil Sovětský svaz.

Autor: