Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Opatření vlády dodržuje v Londýně jen každý druhý, lidi nikdo nekontroluje, říká Čech

Češi v cizině

  10:18
Ondřej Beran pracuje v Londýně jako stážista pro pobočku CzechTrade a současně studuje magisterské studium na VŠE v Praze. Přijde mi, že opatření dodržuje pouze každý druhý. Skutečně, oproti Česku, kde na sebe lidé vrhají odsuzující pohledy už při vstupu do obchodu, tady nejenže nikdo nikoho kolem sebe neřeší, ale roušku má na sobě skutečně tak polovina zákazníků a neřeší to ani personál, ani ochranka,“ říká

Ondřej Beran foto: Archiv Ondřeje Berana

Lidovky.cz: Jak to nyní ve Velké Británii vypadá a jaká opatření zde platí?
V celé Velké Británii jsou stále povinné roušky ve vnitřních prostorách, včetně veřejné dopravy. Lidé se nesmí scházet ve větších skupinách než po šesti lidech a restaurace a bary zavírají ve 22 hodin. Samozřejmě v platnosti jsou stále doporučení udržovat si rozestupy a pravidelně si mýt ruce.

Další příběhy Čechů v cizině čtěte zde

Kromě restrikcí ze strany Británie vůči třetím zemím, jako jsou 14denní povinné karantény po příjezdu do země, je zajímavé pozorovat i vnitrostátní rozdíly, a to mezi opatřeními v Anglii, Skotsku, Walesu a v Severním Irsku. Například Skotové se od konce posledního týdne v září nebudou smět mezi sebou navštěvovat v domácnostech, v některých městech ve Walesu a na severu Anglie dokonce hrozí absolutní lockdown. K těmto konkrétním opatřením se ale premiér Johnson či starosta Londýna Khan nechtějí prozatím uchylovat, jelikož jsou si oba vědomi ekonomických dopadů. V médiích se již objevují zprávy, že i jindy velice rušné a oblíbené restaurace a obchody v centrech měst budou muset nadobro zavřít.

Britská vláda důrazně nařizuje firmám nenechávat své zaměstnance se scházet v kancelářích, pokud to není vyloženě nutné, stejně tak se doporučuje přesouvat všechny porady na on-line kanály. Konkrétně u nás ve firmě máme režim takový, že se nesmíme v kanceláři vidět ve více jak dvou lidech, zaměstnanci si tedy podle toho určili svůj docházkový režim a zbytek práce pak vykonávají z domova. Spousta opatření má platnost 14 dnů, premiér Johnson má ale v plánu dodržovat a upravovat jednotlivá opatření s délkou trvání až 6 měsíců.

Lidovky.cz: Dodržují lidé opatření nařízená vládou?
Přijde mi, že opatření dodržuje pouze každý druhý. Skutečně, oproti Česku, kde na sebe lidé vrhají odsuzující pohledy už při vstupu do obchodu, tady nejenže nikdo nikoho kolem sebe neřeší, ale roušku má na sobě skutečně tak polovina zákazníků a neřeší to ani personál, ani ochranka. Prodavači dokonce ani roušky mít nemusí, v supermarketech je z nich nosí skutečně málokdo. V kavárnách a restauracích jsem roušku u personálu ještě neviděl. Co se týče MHD, již při příletu do Londýna mě samotného překvapily party lidí, které si přisedaly do vlaku směrem z letiště, všichni si sundali roušky a většina z nich si otevřela pivo. Připomínalo mi to atmosféru v nočních tramvajích v Praze.

Je to nejspíše spojené s vymahatelností těchto nařízení, kdy britská vláda nechala zodpovědnost především na lidech, nežli na svých vlastních bedrech – na ulicích vás nezastaví nikdo. Je tedy velice těžké určit, která opatření mají smysl, a která ne.

Ondřej Beran

Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe?
Lidé dělají, co můžou, ale nepřipadá mi, že by se jejich nálada oproti době před koronavirem nějak dramaticky změnila, či že by tu byly nějaké protesty. Je pravda, že konkrétně v Londýně, podobně jako v Praze, jedná každý spíše sám za sebe a to tak zůstává i nadále. Kde se nespokojenost ale určitě projevuje, jsou restaurace a bary, a to jak z pohledu zaměstnanců, tak i hostů. Přes den je vše otevřené, každý má v restauracích přidělené své místo k sezení, ale noční život přece jen k takovémuto městu patří. Z toho důvodu hodně podniků sepsalo výzvu vládě, ať otevírací dobu prodlouží až do 23 hodin, s tím, že by ve 22 hodin byla možnost poslední objednávky, ale marně.

Lidovky.cz: Jak je to v zemi s cestovním ruchem?
Vnitrozemní turismus funguje nadále, některé národní parky znovu otevírají, jiné zase zavírají. Turistů z jiných zemí je nyní v Londýně opravdu málo, což je samozřejmě dáno i karanténou. V noci zde v centru Londýna nepotkáte turisty, kteří byli v minulosti paradoxně jediní, kteří se zde v tuto denní dobu pohybovali. Ulice jsou tu teď prakticky prázdné.

Lidovky.cz: Jak prožíváte situaci vy? 
Jakožto člověk, který si rád zajde s přáteli za zábavou, si tu musím hledat program povětšinou doma. Nejvíce se ale těším na částečné otevření hranic, abych se mohl podívat na pár dní domů do Česka. Nemám ale moc velkou naději na to, že se v následujících měsících něco takového stane. Musím těžit nejvíce z toho, co mi tu je zrovna k dispozici.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Jak se staví občané k ohrožení koronavirem?
Politiku zde vzhledem k mému zaměstnání sleduji, kvůli povaze Velké Británie je ovšem těžké dělat nějaké generalizované závěry. Konkrétně v Londýně strach lidé nemají a jednají dle svých nejlepších uvážení, je ale možné, že je to v ostatních velkých městech jinak. Určitě jiný pohled na koronavirus musí mít lidé například z Leicesteru, který nedávno zažil kompletní lockdown.

Lidovky.cz: Myslíte, že karanténa lidem po celém světě něco dala? Byla pozitivní či nikoli?
Osobně pozoruji několik bodů. Zaprvé se kompletně přemění turistika, a to především ta firemní. Zaměstnavatelé již nenechají své zaměstnance tolik cestovat, jelikož se on-line meetingy osvědčily. Na tom pak ale nejvíce ztratí společnosti typu Airbnb, či aerolinie. Zadruhé se podle mě spousta lidí po vzoru Asie naučí nosit roušku, když jim zrovna nebude moc dobře. Myslím si, že si někteří začnou trochu více vážit svobody, kterou doteď měli k dispozici, a to jak co se týká cestování, tak třeba bezstarostného navštěvování restaurací a barů. Ale je to jen můj pohled, a uvidíme sami, jak to všechno dopadne.

Lidovky.cz: Jak je na tom země po ekonomické stránce?
Jelikož je zde krize nejhorší od konce druhé světové války, nelze tvrdit, že je na tom země dobře. Vláda se ale snaží vymýšlet co nejefektivnější opatření na záchranu krachujících firem, obzvláště v sektoru turismu a pohostinství, je ale těžké být v této době optimistou. Uvidíme za pár let, jakým směrem se Britská, značně pochroumaná ekonomika, vydá.