Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace z Polska či Maďarska, se kterými vedou unijní orgány dlouhodobě prakticky bezvýsledné řízení.
Evropská komise ve zhodnocení stavu demokracie kritizuje nedostatky při stíhání korupce v Česku |
„Pokud někde chybí vláda práva nebo je v ohrožení, má to dopad na život každého z nás,“ prohlásila při prezentaci zprávy místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová s dovětkem, že vyrůstala v komunistickém Československu, kde vládla totalita a nikoli právo. Hodnocení podle ní může upozornit členské země na nedostatky a také jasně definovat pojem právního státu, jehož údajnou mlhavost některé země komisi vyčítají.
Brusel na základě kontaktů s úřady či nevládními organizacemi členských států hodnotil čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou vyváženost institucí.
„V některých členských státech podnítilo směřování změn vážné obavy o to, aby reformy neměly vliv na nezávislost justice,“ uvádí zpráva v kapitole věnované převážně Polsku a Maďarsku. V těchto státech jsou podle EK na místě „vážné obavy“ z možného podřizování soudů politické moci.
Komise zveřejnila zprávu den poté, co maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Jourovou k rezignaci za její výrok, že v Maďarsku zavádí „nemocnou demokracii“. Podle EK zpráva dokládá, že dlouhodobá kritika vlády v Budapešti se zakládá na faktech.
Šéfka Evropské komise von der Leyenová stojí i přes Orbánovu výzvu k odstoupení za Jourovou |
Komise přitom podle dokumentu bedlivě sleduje také potenciálně problematický vývoj soudnictví v Bulharsku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Naopak na Slovensku podle EK nová vláda po problematickém přístupu té předchozí slíbila posílit nezávislost soudů.
Mnoho zemí podle Bruselu zavádí v posledních letech efektivnější pravidla boje s korupcí, který se obecně zlepšuje. V některých státech včetně Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska či Chorvatska nejsou ovšem všechny případy korupce vyšetřovány dostatečně, uvedla EK.
Také pluralita médií je podle zprávy obecně v unijních zemích na dobré úrovni. V Polsku, v Maďarsku a na Maltě ale podle komise hrozí politizace úřadů dohlížejících na média. U těchto tří států spolu s Bulharskem dala EK zároveň najevo obavy z přímého vlivu politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se týkají výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.
Podle Jourové chce komise využít hodnocení především k dialogu s členskými zeměmi, je však zároveň připravena vynucovat nápravu vážných či dlouhodobých prohřešků.
„Ani v budoucnu se nebudeme zdráhat zahájit řízení pro porušování hodnot,“ prohlásila místopředsedkyně EK. Dodala, že účinným nástrojem by se mělo stát spojení budoucího sedmiletého rozpočtu evropského bloku s respektem k vládě práva. O takovém spojení v současnosti jednají unijní členské státy, přičemž Maďarsko a Polsko usilují oslabení této podmíněnosti.
