Policie posílí krajskou hygienu, pomůže s trasováním, řekl Hamáček

Ministerstva vnitra a zdravotnictví se dohodla na zapojení policistů do trasování nakažených koronavirem. „Dohodli jsme se, že policisté v počtu 200 až 250 posílí krajské hygienické stanice, budou pomáhat při trasování,“ řekl Hamáček, který chce tímto krokem posílit kapacitu hygienických stanic. 

„Policisté by měli být využíváni ke třetím hovorům, to znamená ke zjišťování kontaktů na základě požadavků hygienické stanice,“ řekl policejní prezident Jan Švejdar. 

Podle něj budou vypomáhat plošně po celé České republice. „Od pátku odpoledne nebo od pondělí budeme připraveni,“ uvedl Švejdar. Práci budou dělat policisté dobrovolně, doplnil.

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Drahoslav Ryba uvedl, že ministerstvo vnitra požádalo hasiče o pomoc při vytvoření mobilních odběrových skupin. „V tuto chvíli intenzivně komunikujeme s ministerstvem zdravotnictví, připravujeme realizační dohodu a předpokládáme, že Hasičský záchranný sbor bude mít příští týden k dispozici, pokud bude ministerstvo zdravotnictví potřebovat, 17 mobilních odběrových skupin,“ řekl Ryba.

Kvůli nárůstu počtu nových případů nestíhá zejména pražská hygienická stanice všechny včas trasovat. Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla v polovině září uvedl, že s telefonickým trasováním kontaktů nemocných lidí pomáhá hygienikům 519 lidí, z toho 72 armádních hygieniků.

Ministerstvo vnitra nechystá žádné masivní nákupy ochranných pomůcek podobné těm z jara, řekl také Hamáček. Zásoby pomůcek jsou nyní podle něj adekvátní.  

Volby jsou bezpečnější než nákup

Ministr rovněž nabádal lidi, aby šli k volbám. „Opatření na volebních místech jsou přísná, nehrozí žádné riziko,“ řekl k využití volebního práva. Krajské a senátní volby propuknou již 2. a 3. října. Jít k volbám je podle něj bezpečnější než na nákup.

Hamáček se tak vyjádřil po další schůzi Ústředního krizového štábu, kterému předsedá. Minulý týden tento orgán aktivoval krajské krizové štáby k zapojení složek Integrovaného záchranného systému do opatření proti šíření koronaviru v regionech. Hamáček mluví o nouzovém stavu, který

Plénum krizového štábu se původně mělo sejít ve středu, jeho jednání ale bylo odloženo právě kvůli zasedání vlády, která se v ten den dohodla na vyhlášení nouzového stavu. Nouzový stav má vládě dát lepší možnosti reagovat na epidemii koronaviru. Nemoc se v září začala rychle šířit, podle ministerstva zdravotnictví hrozí bez včasného zásahu zahlcení zdravotnického systému.

Ústřední krizový štáb byl v souvislosti s epidemií nového typu koronaviru ustanoven v polovině března přes původní nesouhlas premiéra Andreje Babiše. Nouzový stav vláda kvůli epidemii vyhlásila 12. března, krizový štáb byl zřízen o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu.

O jeho znovuspuštění s jinými úkoly vláda rozhodla minulý týden, premiér Babiš žádosti opozice i ČSSD a hejtmanů o jeho spuštění před tím několikrát odmítl.

Parametry rozsahu kompetencí Ústředního krizového štábu jsou oproti jaru podstatně zúženy, soustředí se především na koordinaci krajů. Pracovní skupiny se vedle koordinace krajů soustředí na zabezpečení materiálních potřeb a jejich distribuci.

O účast na zasedání štábu marně usiluje pražský primátor Zdeněk Hřib kvůli vysokému počtu nakažených v hlavním městě. O místa ve štábu projevila zájem i opozice, na jaře tam její zástupci byli.