Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Sbohem, uranový dole. V Rožné bude místo těžby horniny zkoumat laboratoř

Důl Rožná na Vysočině se připravuje na zatopení. V jedné části se však stále bude zkoumat, jak horniny „pracují“. Podzemní výzkumné pracoviště Bukov správy úložišť radioaktivních odpadů se nachází zhruba 550 metrů pod povrchem. V následujících až patnácti letech má sloužit jako testovací laboratoř.
Poslední návštěvu pro novináře do hloubky přibližně 1200 metrů pod zemským...

Poslední návštěvu pro novináře do hloubky přibližně 1200 metrů pod zemským povrchem uspořádala 2. října 2020 společnost Diamo v bývalém uranovém dolu Rožná I nedaleko Dolní Rožínky na Žďársku. V následujících týdnech bude zahájeno jeho částečné zatopení vodou pod úroveň 12. patra, tedy přibližně 600 metrů pod povrchem. Na snímku je podzemní nádraží ve 12. patře dolu. | foto: ČTK

Těžní věže uranového dolu Rožná se po ránu začátkem října už ztrácejí v mlze. Po ukončení komerční těžby v roce 2016 působí zařízení nejdéle funkčního dolu na uran trochu osaměle. Ale jen zdánlivě. Důl se právě připravuje na poslední etapu svého života.

Vědci nyní v předpokládané hloubce budoucího úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivních odpadů zkoumají, jak se chovají horniny a co vydrží materiály, které se mají při konstrukci používat.

Podzemní pracoviště se navíc nyní bude rozšiřovat o druhý výzkumný prostor. „Budou tu testovány inženýrské komponenty hlubinného úložiště. Laboratoř nikdy nebude sloužit k ukládaní odpadu, má podmínky pouze simulovat. To lze i bez použití těchto materiálů,“ říká vedoucí úseku přípravy hlubinného úložiště SÚRAO Lukáš Vondrovic.

Pro samotné hlubinné úložiště vybírá stát mezi jinými vhodnými lokalitami.

Současně se začnou spodní partie dolu, od 24. po 13. patro, v nejbližší době zaplavovat vodou. Ne že by ji bylo třeba do vytěžených prostor lít shora. Pracovníci společnosti Geam, odštěpného závodu státního podniku Diamo, prostě jen vypnou část čerpadel, která nyní vodu z nejhlubšího podzemí odčerpávají.

„Teď demontujeme zařízení a stroje, které v následujících patnácti letech nějak využijeme. Trafostanice, čerpadla, kabely, dražší materiál. Vyvezeme toho nahoru co nejvíce. Bude to i zdroj náhradních dílů pro naši další činnost, pro čerpadla, která zůstanou v provozu nebo která nově vybudujeme,“ vysvětluje náměstek ředitele Geam pro hornické práce Pavel Vinkler.

Nemá podle něj smysl demontovat zařízení na prodej. „Nevyplatí se, abychom tu plenili výztuž, to by musela být výkupní cena mnohem vyšší. A navíc je to všechno kontaminované,“ dodává.

Na úplném dně Česka

Právě se nacházíme ve čtyřiadvacátém patře dolu, aktuálně nejhlubším „přístupném“ místě v Česku. Jsme 1 200 metrů pod povrchem a přesně 593,7 metru pod hladinou moře. Tady horníci dobývali rudu ještě v prosinci 2016, poslední vozík s horninou vyvezli v dubnu následujícího roku. Šedesát let od počátku hloubení první jámy R1 v Rožné.

V Rožné vzniká podzemní laboratoř, pomůže vybrat místo pro jaderné úložiště

„Er jedničkou“ se dá do podzemí dostat i dnes. Výtah neboli těžní stroj a jeho čtyři klece pojmou celkem šestnáct lidí. Rychlostí osm metrů za sekundu sjede klec do dvanáctého patra. Pokud chce člověk ještě hlouběji, na místa, která budou v první etapě zatopena vodou, musí přestoupit do důlního vláčku a popojet o dva kilometry dál.

Tady je další jáma R7S. Horníci o ní říkají, že je „slepá“, neústí na povrch. Propojuje 12. až 24. patro dolu. Chodby jsou tu o něco prostornější a zařízení o trochu modernější, protože vše se budovalo zhruba po patnácti letech po otevření ložiska.

Cestou do hlubin mine výtah dvacáté patro, které bylo z celého ložiska na uran nejbohatší. Vytěžilo se v něm 2 302 tun uranu z celkových více než 20 tisíc tun, jež důl „vydal“. „To byla senzace dobývat,“ vzpomíná Vinkler, který sem nastoupil v roce 1984 po studiích na Vysoké škole báňské v Ostravě.

Za šedesát let provozu se v Rožné vytěžilo téměř 17 milionů tun uranové rudy. V jedné tuně rudy tedy bylo v průměru 1,19 kilogramu uranu. V polovině 80. let začal objem produkce postupně klesat a v Rožné se začali více zaměřovat na části, jež byly na uran nejbohatší.

10. února 2016

Útlum rudného hornictví, včetně uranového, nastal v devadesátých letech, a to kvůli poklesu světových cen. Rožná navíc přišla po rozdělení federace o odběratele ze Slovenska. „Poté byl naším stálým zákazníkem hlavně ČEZ. Měli jsme dlouhodobé smlouvy, většinou pětileté,“ vzpomíná ředitel odštěpného závodu Geam František Toman.

Podnik tehdy vytěženou rudu mechanicky rozdrtil a v chemické úpravně loužením oddělil uran od odpadní horniny. Vzniklý produkt – žlutý koláč, prášek, který obsahuje 70 až 74 procent uranu – prodával zákazníkům. Další kroky, jako byla konverze, obohacování uranu či výroba jaderného paliva, probíhaly v zahraničí.

Poslední na západ od nás

Po poklesu těžby začátkem 90. let se podařilo v novém století držet konstantní produkci uranu zejména díky rostoucí ceně suroviny na světových trzích. Jenže po havárii ve Fukušimě v roce 2011 ceny zase klesly a postupně začalo být jasné, že těžba v Rožné už nebude rentabilní. Na základě ekonomických kritérií se vláda usnesla, že tu těžba nejpozději v roce 2017 skončí.

Z dolu Rožná vyjel poslední vozík s rudou, těžba uranu v Česku končí

„Těžbu jsme nakonec ukončili o rok dříve, protože jsme už neměli dostatek kvalitních zásob, abychom udrželi rentabilitu dobývání a zpracování. Ložisko Rožná jsme vytěžili a nemělo význam do něj dále investovat,“ říká Vinkler. Byl to poslední hlubinný důl na uran ve střední a západní Evropě.

V dole nyní pracuje 88 lidí, kteří se starají o podzemní výzkumné pracoviště a připravují důl na zatopení. Pár dalších lidí – většinou zdejších bývalých horníků – ještě bude kvůli ražbě nových chodeb v podzemí pro další etapu experimentálního pracoviště potřeba.

„V letech 2015 a 2016 jsme museli propustit stovky zaměstnanců. Bylo štěstí, že tehdy byla konjunktura a dopad nebyl tak dramatický. Byla tu masivní podpora od vlády i od kraje, většina našich zaměstnanců našla práci v průmyslové zóně v Bystřici nad Pernštejnem nebo v okolí,“ říká Toman.

Zatopení potřebuje čas

Voda by měla začít zaplavovat nejnižší patra dolu ještě letos. Podle předpokladů by měla voda vystoupat za tři až čtyři roky na úroveň třináctého těžebního patra, tedy zhruba 50 metrů pod prostory výzkumného pracoviště.

Zaplní se tak vodou necelá polovina dolu. Při dobývání rudy z něj bylo vyvezeno přes 12 milionů metrů krychlových materiálu, zaplavení se v první etapě podle Vinklera týká prostor s rozsahem pět milionů metrů krychlových.

Uran zůstane pod zemí. Česko zásoby ještě má, ale těžba by byla ztrátová

Až výzkum v podzemí skončí, což se předpokládá někdy mezi roky 2030 až 2035, nechá Geam vodu vystoupat až asi 100 metrů pod povrch a další řadu let bude zajišťovat její čištění. Teprve až bude čistota vody vytékající z dolu odpovídat normám, bude ji možné pouštět přímo do okolních toků. Z dolu se nyní odčerpá ročně kolem 1,1 milionu metrů krychlových vody. „Dříve jsme vyčerpali ven i větší množství,“ říká Vinkler.

Geam se stará o čištění vody jak z dolu, tak z okolních odkališť. Uran, který z ní zachytí, dál zpracovává v chemické úpravně. Toman říká, že uranový koncentrát má stejnou kvalitu jako kdysi ten z vytěžené rudy. Jsou ho však jen „drobky“. Co se nyní z čistění vody získá za rok, se při aktivní těžbě získalo z horniny za den.

  • Nejčtenější

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

22. května 2024

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo...

Muž využil mezery v systému aerolinek. Získal zdarma 58 letenek

15. května 2024

Právník Tyrone Barugh poukázal na mezeru v akční nabídce australské letecké společnosti Jetstar....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Smrt v oblacích. Let do Singapuru má po silných turbulencích jednu oběť

21. května 2024  14:37,  aktualizováno  15:23

Třiasedmdesátiletý Brit zemřel a dalších třicet lidí se zranilo při silných turbulencích, které...

Trable balkonových solárů v Česku. U zapojení na černo se energie navíc zaúčtuje

16. května 2024

Premium V Česku narůstá popularita balkonových fotovoltaik. V případě, že mají domácnosti staré hodiny,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za peníze si štěstí koupíš. Kolik utratí swifties během turné své bohyně

15. května 2024  12:29

Zpěvačka Taylor Swiftová je celosvětový fenomén a současná nezpochybnitelná královna popu. Blížící...

Pixar bude propouštět. Místo streamovacích služeb zacílí opět na filmy

22. května 2024

Americké filmové studio Pixar propustí desítky zaměstnanců. Dceřiná společnost The Walt Disney...

Župan Big Lebowského za čtyři miliony. V Los Angeles se draží filmové rekvizity

22. května 2024  15:56

Taneční parket z Horečky sobotní noci, Voldemortova hůlka z Harryho Pottera anebo pyžamo Big...

VIDEO: Loď z Baltimoru se vrátila do přístavu, vyšetřování nehody pokračuje

22. května 2024  13:19

Téměř dva měsíce po zřícení mostu v americkém městě Baltimore se podařilo z plavebního kanálu...

Developeři Nových Holešovic odmítli exit dopravního podniku ze společné firmy

22. května 2024  12:16

Společnost NHD odmítla oznámení o exitu pražského dopravního podniku ze společné firmy. Ta měla...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Zásnubní šaty elegantní princezny. Spustily Kate efekt, návrhářku zničily

Seriál Když si jeho šaty oblékne některá z členek královské rodiny, obvykle to každý návrhář oslavuje jako životní úspěch....