Když jsme s elektromobilitou před 10 lety v ČEZ začínali, předpokládali jsme, že rychlodobíjecí stanice za pár let budou skoro na každé lampě veřejného osvětlení. Tak rychle to samozřejmě nejde," říká Pavel Cyrani, ředitel divize obchod a strategie ve společnosti ČEZ.

Pozoruje ale, že v Česku se vyprofilovaly dva způsoby dobíjení. Buď elektromobilisté poctivě dobíjejí auta přes noc doma a přes den v kancelářích, k čemuž využívají pomalé dobíječky se střídavým proudem, nebo majitel elektrovozu očekává, že dobíjení bude stejné, jako když se plní palivo do auta. Tedy chce, aby rychlodobíjecích stanic bylo na mapě dost a dobíjení proběhlo za co nejkratší dobu. "Zajistit dost pomalých nabíječek ve městě zřejmě nebude v gesci energetických společností, zde je spíše prostor pro agendu měst. Parkovacích míst není ve městech dost a roli hraje čas. Pomalé dobíjení by tedy mohlo být nabízeno jako služba za příplatek k parkovacím místům ve městech," myslí si Cyrani.

Sám pozoruje, že infrastruktura dobíjecí sítě v Česku se sice rozvíjí, podle něj je však zklamáním, že stále pomalu. ČEZ přitom patří mezi provozovatele s největším počtem dobíjecích míst v Česku. Dnes provozuje zhruba 200 rychlodobíječek a 60 pomalých se střídavým proudem. Do roku 2025 chce podle Cyraniho ČEZ ztrojnásobit počet stanic a v plánu má zaměřit se na výstavbu ultrarychlých dobíječek s výkonem minimálně 150 kW.

Podle jeho očekávání podpořeného Národním akčním plánem čisté mobility by se s rokem 2025 měl zdesetinásobit počet elektromobilů na českém trhu ve srovnání s loňským rokem, což by podle něj zajistilo, aby se provoz dobíječek mohl dostat do černých čísel. "Očekáváme, že technologie se standardizuje a kolem roku 2025 se dostaneme do pozice, že dobíjecí stojany díky rostoucímu využití pokryjí své náklady. Dnes je dobíjecí stanice v zásadě dotována. Jen výstavba stanice vyjde na čtyři miliony," připouští Pavel Cyrani. Rychlodobíjecí stanice budou podle něj profitabilní ve chvíli, kdy v Česku bude po silnicích jezdit minimálně 40 tisíc elektromobilů.

Výstavba ultrarychlých dobíjecích stanic samozřejmě zvyšuje nároky na technologii dobíjení. "Bude potřeba stavět rychlodobíjecí centra, takzvané huby, jež budou potřebovat bateriová meziúložiště energie, aby při vysokém odběru nezatěžovaly síť. Za tímto účelem jsme v září 2019 zprovoznili pilotní stanici se třemi rychlodobíjecími body a bateriovým úložištěm. To kapacitně stačí na 10 menších aut anebo pět vozů typu Tesla," říká Cyrani. Stanice využívá k vlastnímu dobíjení také fotovoltaické panely.

Takové uzly nebo "huby" by mohly pomoci s hospodařením výkonu při dobíjení více aut najednou. "Hospodaření s výkonem bude ostatně téma, které energetika bude diskutovat víc a víc. Čím více klademe nároky na využívání obnovitelných zdrojů a více se rozvíjí elektromobilita, budeme se snažit vybalancovat výkonové nároky. Pilotní stanice ukazuje, že to funguje," dodává Cyrani.

Podobnou pilotní, velmi moderní stanici s fotovoltaickými panely na střeše a bateriovým úložištěm postavila jako první v Česku skupina PRE, zprovozněna byla v pražských Holešovicích už roce 2018.

Česká gigafactory?

ČEZ také rozpracovává dva projekty v oblasti výroby baterií. Angažuje se v možnosti těžit lithium v Krušných horách a ve výstavbě potenciální továrny na výrobu baterií. "Zatím se nemohu blíže vyjádřit k podrobnostem, ale elektromobilitu v rámci energetiky vidíme jako příležitost. Buď povede k zásadní proměně českého autoprůmyslu, anebo zůstaneme na chvostu. Česko je přitom na automobilovém průmyslu silně závislé. Jako energetická firma umíme ten začátek a konec, tedy zvládáme těžit a řídit průmyslové procesy, umíme využít baterie z už vyřazených elektromobilů. Vkládáme do toho hodně energie," uzavírá Cyrani.

Jeho přednášku v rámci Fora Elektromobilita 2020 můžete zhlédnout zde.