Dušek: Dnes by bylo problém i reprodukční číslo 1, nakažených je hodně. Nejdůležitější je chránit seniory
Reprodukční číslo popisující průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného se nyní pohybuje okolo hodnoty 1,4. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro Český rozhlas Plus mimo jiné popisuje, proč v tuto chvíli nestačí dosáhnout hodnoty 1, ale také upozorňuje na nárůst nakažených mezi seniory.
Reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný, je teď 1,4. I na jaře bylo podobné, přesto situace vypadala jinak. Můžete vysvětlit, proč je teď číslo 1,4 problém?
Pokusím se velmi jednoduše a děkuji za tuto otázku. Víte, v dnešní situaci by bylo problémem i číslo třeba 1,1 a dokonce i číslo 1. A to proto, že v populaci je velké množství aktuálně nakažených lidí a ta velká základna, když se multiplikuje s takovým reprodukčním číslem, tak potenciálně vede k velmi velkému počtu lidí, kteří budou nově diagnostikováni, nově nakaženi v říjnu.
A protože samozřejmě musíme sledovat i zásah na různé zranitelné skupiny obyvatel, tak tím eskalačně narůstá potenciální tlak na nemocniční péči. Když to vezmu velmi jednoduše a omlouvám se všem za to zjednodušení, tak si představte, že máte reprodukční číslo třeba 1,2, reprodukční cyklus by virus za měsíc udělal třikrát, čtyřikrát, takže to je 1,2 krát 1,2 krát 1,2, a je velký rozdíl, když tím násobíte třeba deset pacientů, nebo když tím násobíte 80 000 pacientů. A to je právě to riziko, které vede k tomu, že to reprodukční číslo v tuhle chvíli opravdu musíme srazit pod 1, aby ta nálož v populaci začala klesat.
Nebude ale na těchto hodnotách nakažených problém i reprodukční číslo třeba 0,8, o kterém se mluví jako o hodnotě, na kterou je potřeba reprodukční číslo srazit?
Nejsem autorem 0,8. Kdybych měl na tu otázku odpovědět, tak bych řekl: „Co nejníže.“ Ale zároveň realisticky musíme uvažovat tak, že v tuto chvíli – dneska – je to 1,4 a brzdná dráha všech opatření je týden, čtrnáct dní minimálně, to znamená, to půjde pomalu. Znovu opakuji, čím rychleji se dostaneme pod 1, tak aspoň odstraníme riziko budoucí eskalace – jestli mi rozumíte – a potom, pokud by se to podařilo stáhnout ještě víc pod 0,8 nebo 0,7, tak začne ta nálož v populaci klesat a průchod epidemie populací začne být velmi dobře zvládnutelný.
Ale dovolte mi říct jednu dimenzi toho problému, aby to neskončilo tím, že celé to je o tom, že snížíme jedno jediné číslo. Z mého pohledu minimálně stejně důležité – možná i důležitější – je chránit zranitelné skupiny obyvatel, protože se nám právě v současnosti děje ten negativní jev, že nám narůstá počet nakažených seniorů, a to dokonce i klientů sociálních zařízení...
Počet nakažených seniorů roste
A to mě právě zajímá. Jak moc roste počet nakažených seniorů? Od kdy se to děje a kolik z nich končí v nemocnicích, pokud máme tato čísla?
Děkuji, odpovím velmi přesně. Počet nakažených seniorů se podařilo celou dobu až do konce září držet v nějakém rozumném procentu, snad bych si dovolil říct i počtu. Od druhé poloviny nebo konce září pozorujeme rostoucí tendenci. Začalo to v Praze. V tuto chvíli jsou nejvíce nakažené regiony Praha, jižní Morava, Moravskoslezský kraj, kde došlo i k zásahu velkých sociálních zařízení, a Středočeský kraj.
Celkové počty nakažených jdou do mnoha tisíců. Mně tahle čísla velice nedělají dobře. Dneska ráno jsme reportovali 1270 nově nakažených seniorů ve velmi pokročilém věku, a to i ze sociálních zařízení. Je zmapováno 115 epidemiologických klastrů, které obsahují minimálně 2000 nově nakažených lidí v seniorním věku. A tohle je fakt chyba nebo špatný trend, protože tím si zvyšujeme tlak na nemocniční péči. Ptala jste se, s jakou pravděpodobností tito lidé mají těžší průběh...
Devět krajů Česka má na semaforu červenou barvu, nákaza se v nich šíří prakticky nekontrolovaně
Číst článek
Ano.
Normálně v celkové populaci, když to vezmeme, je procento hospitalizovaných čtyři až pět. Ve skupině 65+, 70+ je to 32 procent. Z toho si každý lehce spočítá, že teď naší snahou v následujících pěti šesti týdnech by mělo být maximálně ochránit tyto naše příbuzné...
Víme, kde se tito nakažení senioři nejčastěji nakazí? Jsou to právě sociální zařízení, nebo naopak rodina?
Teď z hlavy ta procenta neřeknu, ale rostoucí trend, o kterém teď mluvíme – takový až skoro skokový – tak ten jde v regionech, které jsem zmiňoval, na vrub sociálních zařízení a částečně nákaze v běžném životě.
Když se podíváme na vaši predikci pro další vývoj onemocnění. Představil jste čtyři varianty pro různá čísla R – 1,1 až 1,6. Která ta varianta je nejpravděpodobnější a co říká?
V tuto chvíli musíme vycházet z toho, že realistická a aktuálně probíhající varianta je R=1,4 a také se tak bohužel první polovina října chovala, takže ta „trefa“ této predikce je dostatečná. Za celou polovinu října bylo nakaženo 78 000 lidí a – jak říkám – smutná zpráva pod tím je, že přitom narůstal počet seniorních zranitelných skupin.
Pokud by to takto pokračovalo dál, což samozřejmě v tuhle chvíli nebude, protože věřím, že zaberou přijatá opatření, tak je to čistá matematika související s exponenciálním šířením a druhá polovina října by mohla skončit až 250 000 nově nakaženými. Tak doufejme, že opatření zaberou - z mezinárodně publikovaných dat by tomu tak skutečně mělo být - a že se v druhé polovině října rychlost epidemie, rychlost průchodu epidemie populací zpomalí a dostaneme ji pod kontrolu. A to zejména znovu – omlouvám se, že to tak říkám – u seniorních skupin obyvatel a u zranitelných skupin, protože by bylo velké neštěstí, kdyby se teď lavinovitě šíření nemoci dostalo do sociálních zařízení, kde je mnoho klientů. To prostě není možné.
Uvolnění kapacit
Teď se posiluje kapacita nemocniční péče, připravují se další nemocniční lůžka. S tím, co se teď připravuje, bylo by dost lůžek pro lidi, kteří by potřebovali být v nemocnicích při variantě R=1,4, jak jste ji zmiňoval?
Ano, právě posílení kapacity lůžek je výsledkem sledování každodenního vývoje těch nemocných, kdy sledujeme různé scénáře a v tuto chvíli se kapacita připravuje na scénář rizikový. Doufejme, že třeba nenastane. Tak, jak jsem byl na jednání, není to otázka úplně přímo na mě, ÚZIS péči neorganizuje, ale byl jsem na jednání šéfů klinické skupiny, zdravotních pojišťoven a uvolnění kapacity, které je teď nařízeno a které teď bude pod vedením zdravotních pojišťoven probíhat, by mělo být dostatečné. Do konce října určitě na zvládnutí rizikového scénáře.
Mluvil jste také o tom, jak poznáme efekt těch zavedených opatření. Mělo by samozřejmě klesnout číslo R, o tom jsme mluvili. Ale také by mělo poklesnout procento pozitivních testů z toho celkového počtu udělaných testů. Teď je kolem 30 procent. Kolik by bylo dobré číslo?
Dost těžká otázka. Samozřejmě jakýkoliv systematický pokles směrem dolů by byl už velmi dobrým signálem, že jsme na správné cestě. Ideální by bylo dostat se co nejrychleji k deseti procentům a potom úplně ideálně k pěti nebo pod pět tak, jak jsme to měli až do konce srpna a ještě i začátku září, kde ta pětiprocentní hranice s různým kolísáním byla dodržena.
Začala platit zpřísněná opatření. Pokud zaberou, kdy by to na těchto parametrech, o kterých jsme mluvili, mohlo být vidět?
Těžká otázka. Naše modely pracují s různými scénáři. První z nich, takový velmi optimistický, že by se to mohlo sejít i s efektem již dříve přijatých opatření, která sice nebyla tak tvrdá, ale doufám, že se více a více dodržují, a to by potom mohlo být vidět třeba už i ke konci příštího týdne, možná o něco později. V každém případě nechci šířit falešná očekávání. Vysoce pravděpodobné je, že ještě v dalších pracovních dnech – v pátek bych to i čekal, protože v pátek vždy narůstá objem testů před víkendem – ale i možná v dalších pracovních dnech příštího týdne, je vysoce pravděpodobné, že uvidíme velmi vysoké hodnoty.
