Starosta Židlochovic: Služba stacionáře nabízí nové řešení

Ilustrační foto
Autor: R. Nováková, Židlochov...

V září žije celé město hodovým veselím, jak jste hody prožil Vy?

Musím se přiznat, že letos jsem pociťoval napětí, protože až do poslední chvíle jsem dost váhal, zda hody s ohledem na nabíhající druhou vlnu koronavirové epidemie pustit. Je ale potřeba říct, že jsem opakovaně konzultoval vývoj s hygienou, která mě ubezpečila, že náš region není nijak problematický. Jsem rád, že další vývoj potvrdil správnost rozhodnutí hody povolit, protože ani po 14 dnech po hodech nebyl žádný vzrůst v číslech zaznamenán. Samozřejmě se stárky jsme měli dohodu, že se směrem k veřejnosti nebudou používat juchačky, že budou maximálně dodržována hygienická opatření apod. Letos byla chasa opravdu početná a v tak vysokém počtu držet pravidla není jednoduché, stárci však byli disciplinovaní a zaslouží pochvalu, stejně jako pořádající Sokol. Hody pro mě letos měly i novou osobní rovinu, měl jsem doma hlavní stárku, což s sebou nese celou řadu pro mě nových povinností. Takže upřímně řečeno, hody jsem prožil v takovém fofru, kdy jsem se ve středu večer zamyslel a v neděli za tmy jsem se probudil v řece při tradičním hodovém koupání.

Nedávno jste stříhal pásku při otevření Komunitního centra, teď v září se otevíral Denní stacionář. Kdy bude zahájen praktický provoz?

Při otevření v září byla veřejnosti umožněna prohlídka celého objektu, protože za provozu už to možné nebude. První klienti pak navštíví stacionář kolem poloviny října. Na přítomnost tohoto druhu zařízení ve městě jsem opravdu hrdý. Nejde totiž o úplně běžnou službu. Dokončení projektu stacionáře mi udělalo radost i proto, že jsem přesvědčen, že rodinám, které pečují o svého blízkého, to vyřeší neřešitelný problém. Rodiny takto dotčené totiž po dosažení dospělosti svého postiženého dítěte stojí před volbou umístění do ústavu a v podstatě trvalého přetrhání vazby, protože ústavní péče má daný charakter, nebo si mohou platit externího pomocníka, anebo zbývá možnost se starat sami, což pro rodinu znamená obrovskou zátěž. Služba stacionáře nabízí nové řešení, které pečujícím umožní návrat do normálního života, což výrazně sníží tlak na celou rodinu.

Je to výhodné i pro společnost, protože člověk, který je uvázaný doma péčí o druhého, pak může nastoupit do práce. Pro mě je ale daleko významnější přidaná hodnota v tom, že služby stacionáře umožní se těm rodinám nadechnout.

A co domovy důchodců, nechybí nám?

Domov důchodců je docela specifická věc, je to de jure zařízení, kde lidé potřebují v podstatě nepřetržitou péči. Domovy důchodců dnes staví kraj… A narovinu, já si vlastně nemyslím, že bychom ho my jako Židlochovice zvládli uprovozovat. Kraj má jasnou představu, kde tyto domovy vybudovat, tak aby bylo regionální pokrytí. Takže rozhodně toto není cesta, kterou bych se chtěl v Židlochovicích vydat, protože pro nás by šlo o velmi velké sousto.

Domníváte se tedy, že v Židlochovicích je o seniory dobře postaráno?

Já doufám, že ano. Máme zde dům s pečovatelskou službou, několik bytů s podporou pečovatelek a nabízíme i další pečovatelské služby. Pokud senior v našem městě potřebuje nějaký servis, jsme schopni mu ho zabezpečit.

Zároveň bych řekl, že se docela daří organizovat i komunitní život, se seniory se pracuje, dělají se pro ně různé formy akcí, aby se potkávali. Protože kontakt s ostatními lidmi je velice důležitý.

V minulém čísle Zpravodaje jste zval veřejnost na představení projektu nové smart čtvrti. Jak jste spokojen s průběhem setkání?

Tady je jedna věc, na kterou lidé nejsou zvyklí, a to, že jsme veřejnost přizvali k debatě v už v úplném počátku příprav na projekt. Myslím, že spousta lidí vstupuje do debaty s očekáváním, že už si mohou zamluvit parcelu, což v tento okamžik v takovém stavu není. Ale i tak jsem docela spokojený, protože se podařilo dát dohromady zajímavou skupinu odborníků a lidí, kteří jsou svými náměty velmi inspirativní. Já tomuto projektu fandím, už minule jsem zde hovořil o Freiburgu, který mě nadchnul hlavně způsobem řešení minimalizace dopravy ve městě. Kdyby se i nám podařilo omezit dopravu, byl bych spokojený.

To přímo navádí k další otázce týkající se velkého dopravního ruchu na náměstí s nedostatkem parkovacích míst. Kdy dojde k již dlouho avizovanému zjednosměrnění náměstí?

Řešíme projekt ke stavebnímu povolení a hodně nás zdrželo odvolání na cestu, která má nově propojit ulici Komenského a hlavní silnici. Jde o náročný projekt komunikace uprostřed obydlené zóny, čímž je celá věc daleko složitější. Konkrétní datum si říct netroufám, doufám ale, že se, i když velmi pomalu, blížíme do fáze realizace. Nový způsob organizace dopravy pak přinese i větší počet parkovacích míst na náměstí, protože jednosměrka vyšetří jeden jízdní pruh, který bude využitelný pro parkování.

Což povede i k celkovému zklidnění dopravního ruchu v této oblasti.

Poslední dny se intenzivně věnujete přípravám na krajské volby. Co by znamenalo pro Židlochovice, kdybyste se stal hejtmanem?

Nestalo by se nic. Pravděpodobnost, že budu hejtmanem je opravdu malá. A rozhodně nikam neodejdu, protože mě Židlochovice fakt hrozně baví, čím dál tím víc. Je to i o stylu práce, kraj je více teoretický a úzce zaměřený, kdežto na obci je široké spektrum činností, které přinášejí zcela zjevnou proměnu města.

Na úrovni obce lze prakticky měnit vše od vzhledu města až po to, jak spolu lidé komunikují.

Neříkám tím ale, že výsledky v krajských volbách nejsou důležité a že mi nezáleží na tom, kdo se postaví do čela kraje. Proto bych rád vyzval voliče, aby určitě k volbám přišli. Jsem si vědom, že koronavirus působí mnohým obavy a mohl by být důvodem menší účasti u volebních uren. Není však proč se obávat, volební místnosti jsou zabezpečeny tak, aby riziko přenosu bylo minimální.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Židlochovického zpravodaje. Titulek je redakční.