Americká armáda usilovně pracuje na dělostřeleckém systému s extrémně velkým dostřelem. Strategic Long Range Cannon (SLRC) by měl zasahovat cíle do vzdálenosti neuvěřitelných 1 000 námořních mil, čili asi 1 850 kilometrů.
Taková zbraň, jejíž dostřel dramaticky přesahuje soudobá nejlepší děla, už sama o sobě změní strategickou situaci na řadě „horkých“ míst světa. Jak se ale ukazuje, mohla by také navrátit z výslužby obávanou zbraň nedávné minulosti – bitevní lodě.
Zatím není moc jasné, jak vlastně systém SLRC funguje. Podle US Army jde ale vše podle plánu a na rok 2023 připravují testy prototypu zbraně. Systém SLRC by měl být nainstalován na těžkém nákladním automobilu nebo podobné platformě a měl by na ohromující vzdálenost likvidovat především protiletadlové a protilodní systémy protivníka, s cílem usnadnit pronikání útočných jednotek.
Nasazení dělostřeleckého systému takového typu je ale pochopitelně omezené řadou faktorů, jako je dostatečné zázemí pro přepravu, apod. Zajímavým řešením tohoto problému by se mohla stát renesance bitevních lodí.
Éra těchto úžasných plavidel skončila již za druhé světové války. Potopení ikonických lodí, jako byl britský bitevník Prince of Wales nebo německý Bismarck, bylo překvapivě snadné a rychlé, čehož si všichni okamžitě všimli. V důsledku toho byly poslední bitevní lodě spuštěny na vodu v roce 1944. Sloužily sice ještě dlouho, ale jejich osud byl již zpečetěn.
Vrátí se bitevní lodě do hry?
Hlavním důvodem vyřazení bitevních lodí z moderních loďstev bylo to, že jejich palebná síla, i když mohutná, měla jen relativně krátký dosah. Zároveň měly tyto lodě problém přesně zaměřit palbu na protivníka. Proto na sklonku druhé světové války převládly letadlové lodě, jejichž letouny v těchto zásadních parametrech bitevní lodě s přehledem porážely.
Dnešní pokročilé technologie a dělostřelecký systém SLRC by mohly vrátit bitevní lodě do hry. Nová generace bitevních lodí by samozřejmě vypadala poněkud jinak, než jak jsme zatím byli zvyklí.
Mohly by být stealth, podobně jako lodě třídy Zumwalt a jejich dělové hlavě by se vysunovaly jen kvůli palbě. Nemusely by být chráněny mohutnými pancíři, protože by se od nich nečekaly drtivě hladinové souboje s podobnými loděmi protivníka.
Bitevní loď tohoto typu by mohla mít dejme tomu 4 systémy SLRC ve 2 dělových věžích. O jejich ochranu by se postaraly střely Evolved Sea Sparrow Missiles a systémy jako Phalanx, plus flotila doprovodných lodí. Takové bitevní lodě by fungovaly jako dalekonosné houfnice a jejich operační dosah by byl opravdu nevídaný.
Předčily by letadlové lodě i s jejich letouny. Jediná bitevní loď v Severním moři by mohla bombardovat západní Rusko včetně Moskvy. Kdyby plula v Indickém oceánu, tak by zasáhla cíle v Pákistánu, Afghánistánu, Jemenu nebo Somálsku. Z Pacifiku by zase ohrožovala celou Severní Koreu a zároveň Peking a Šanghaj.
