Některé české univerzity spolupracují s univerzitami v Číně, jakoby šlo o běžné vědecké instituce. Ve skutečnosti jsou však leckdy nejen ovládány komunistickou stranou, ale i propojené s vojenským bezpečnostním aparátem Číny. A partnerství s českými univerzitami jim otevírá cestu k obrannému know-how, například nanotechnologiím či dronům. Takovou rizikovou spolupráci navázalo 14 z 26 českých veřejných univerzit.

Projekt Sinopsis ve spolupráci s Českým rozhlasem poprvé systematicky zmapoval české akademické vazby na univerzity v Číně, napojené na obranný sektor. Průzkum identifikoval desítky partnerství mezi českými univerzitami a institucemi, považovanými za rizikové podle databáze čínských univerzit obrany, vedené Australským institutem strategické politiky (ASPI).

Čínská komunistická strana stále zdokonaluje svoji strategii fúze vojenské a civilní sféry, jejímž cílem je začleňovat civilní inovace a výzkum do vojenského rozvoje. Nebezpečí přenosu znalostí a technologií se týká i spolupráce české akademické obce s univerzitami napojenými na obranu Číny.

Neplatí, že by malý evropský stát nemohl být zajímavý pro čínskou armádu. Stačí připomenout předchozí takové pokusy zaměřené na Českou republiku.

České zpravodajské služby například odhalily, že institut vyrábějící čínské jaderné hlavice se v minulosti pokusil získat českou technologii prostřednictvím běžné akademické výměny s místní univerzitou.

Řízené střely, letadlové lodě, stíhačky

K tématu využívání zahraniční akademické spolupráce pro vojenský výzkum přitáhla celosvětovou pozornost série publikací Alexe Joskeho, výzkumného pracovníka působícího při ASPI, a jeho spolupracovníků. Na jejich práci navázaly zprávy, popisující podobnou spolupráci také ve Švédsku, Belgii, Velké Británii, USA a na Novém Zélandu.

Dvě zprávy ASPI se soustředily na roli spolupráce se zahraničními univerzitami v obranném výzkumu s využitím vojenských a civilních univerzit. China Defense University Tracker, vydaný institutem ASPI v roce 2019, poskytl databázi čínských univerzit s vazbami na národní obranu. Tyto univerzity jsou zde rozčleněny podle toho, nakolik výměna s nimi může pomoci KS Číny v jejích obranných a bezpečnostních cílech.

Mezi univerzity obrany nepatří jen ty přímo podřízené Čínské lidové osvobozenecké armádě. Silné mezinárodní vazby civilních univerzit mohou armádě pomoci snáze získat přístup k západnímu výzkumu a technologiím, a to díky kontrole KS Číny nad čínskými akademickými institucemi a díky zaměření Si Ťin-pchingovy éry na fúzi vojenské a civilní sféry.

Mezi civilními univerzitami, které se nejvíce zabývají výzkumem národní obrany, vyniká především takzvaných „Sedm synů národní obrany“. Mezi ně patří například Pekingská univerzita letectví a kosmonautiky, Pekingský technologický institut (BIT) a Severozápadní polytechnická univerzita (NWPU). Sedm synů patří mezi nejlépe financované univerzity v Číně, přičemž velká část jejich prostředků je vynakládána na výzkum a vývoj vojenských projektů.

Dostupné údaje ukazují, že v minulých letech bylo asi třicet procent jejich studentů zaměstnáno v systému národní obrany. Všech Sedm synů se účastní výzkumu zbraňových systěmů, jako jsou řízené střely, letadlové lodě a stíhačky.

Sinopsis využil Tracker institutu ASPI k identifikování potenciálních zdrojů nebezpečí v česko-čínských dohodách o akademické spolupráci. Porovnal seznam čínských partnerů veřejných univerzit z roku 2018, vydaný českým Ministerstvem školství, s databází ASPI. Některá zjištění publikoval i Český rozhlas.

Rizikoví partneři

Přestože není známo, že by některé univerzity v ČLR přímo podřízené vojenským nebo bezpečnostním agenturám spolupracovaly s českými protějšky, 14 z 26 českých veřejných univerzit navázalo spolupráci s civilními univerzitami, které představují podle databáze ASPI střední až velmi vysoké riziko.

Sedm českých univerzit spolupracuje s rizikovými či vysoce rizikovými partnery, mezi něž patří například Severozápadní polytechnická univerzita, Pekingská univerzita letectví a kosmonautiky a Pekingský technologický institut. Nejvíce těchto vazeb mají technické univerzity, ale i mezi ostatními univerzitami je možné dokumentovat spolupráci s možnými bezpečnostními riziky.

Univerzita Palackého v Olomouci, na níž byl jako na první univerzitě v ČR založen Konfuciův institut a která také vydala překlad Si Ťin-pchingových spisů, uzavřela dohody o spolupráci např. s Pekingským technologickým institutem a Wuchanskou univerzitou, které Tracker institutu ASPI označil za vysoce rizikové.

Před zveřejněním výzkumu Českého rozhlasu a projektu Sinopsis nebyly české univerzity vždy o problému dostatečně informované a podepisovaly smlouvy o spolupráci bez náležitých znalostí o svých protějšcích. S orgány ČLR se jednalo jako se standardními vědeckými institucemi, které se těší nezávislosti a akademickým svobodám, v demokratických státech považovaných za samozřejmé.

„Titěrné“ Česko?

Laboratoř integrace procesů pro trvalou udržitelnost (SPIL), vedená Jiřím Klemešem při Vysokém učení technickém v Brně, se tak chlubí několika partnery z ČLR, které databáze institutu ASPI označila za střední až velmi vysoké riziko. Patří mezi ně i vysoce riziková Si’anská dopravní univerzita (XJTU), která hostí řadu obranných laboratoří.

SPIL, který má několik čínských zaměstnanců, se zaměřuje se na výzkum v energetickém průmyslu a pokouší se snížit jeho environmentální náklady. V roce 2019 navštívil každoroční konferenci SPILu Klemešův dlouholetý spolupracovník z XJTU Čchü Č’-kuo, který je odborníkem mimo jiné na tepelnou ochranu v letectví a astronautice.

Z jeho životopisu na XJTU vyplývá, že vedl projekty v rámci celostátních programů, včetně Plánu podpory nejlepších mladých talentů, který vede Organizační oddělení ústředního výboru pod tzv. Plánem deseti tisíc talentů. Podle tohoto životopisu se také podílel na celostátních projektech výzkumu obrany. Čchü pracoval na projektech pro China General Nuclear Power Group a technologickou společnost ZTE.

Od září 2019 působí v Státní klíčové laboratoři vícefázového toku v energetice při XJTU, která má vazby na výzkum národní obrany. Jeden z Čchüových postdoktorandů dále mezi lety 2013 a 2017 pracoval v jednotce logistického výzkumu 62026 Čínské lidově osvobozenecké armády.

Jiří Klemeš tvrdí, že o že těchto vazbách nic nevěděl a „nevidí žádný problém“ týkající se Čchüa nebo kontaktů XJTU na obranný sektor. Podle Klemeše je „Česko je tak titěrné“, že neví, „jak by mohlo přispět obrannému průmyslu Číny“. Rozhovor s Českým rozhlasem pak Klemeš ukončil obviněním, že novinářka pracuje pro Bezpečnostní informační službu (BIS).

Nechcete studovat na ČVUT?

České vysoké učení technické spolupracuje se společností China Aviation Tianye Education Investment Co., Ltd. (CATEI) a českou leteckou společností F AIR se sídlem v Karlových Varech na výcvikovém projektu pro čínské piloty. CATEI je součástí soukromého konglomerátu, který nabízí pilotní výcvik ve spolupráci s domácími i zahraničními vzdělávacími institucemi.

Mezi jeho partnery patří nejprestižnější čínské akademické instituce, jako je například S’-čchuanský institut průmyslové technologie, který se specializuje na „vzdělání v oblasti národní obrany“ a „usiluje o vytvoření značky“ v této oblasti. Přestože se přinejmenším některé z projektů výcviku pilotů nepodařilo realizovat, vybudované partnerství bylo využito k podpoře vazeb na jiné univerzity spojené s národní obranou ČLR.

V roce 2017 CATEI pozvala českou delegaci, jejímž členem byl i bývalý ministr zahraničních věcí a tehdejší poradce premiéra Jan Kohout, na návštěvu BIT, jednoho ze Sedmi synů národní obrany, zaměřující se na vojenský výzkum v letectví a výzbroji. Při této návštěvě vyzývali čínské studenty letectví, aby šli studovat na ČVUT.

CATEI také zprostředkovala další výměnné programy v oblasti letectví, např. Nankingská univerzita letectví a kosmonautiky vyslala své studenty na Českou zemědělskou univerzitu. CATEI uzavřelo podobné mezinárodní spolupráce také se školami a univerzitami v Austrálii, USA či Kanadě.

ČVUT spolupracuje i s další čínskou institucí, zaměřenou na letectví – Čínskou společností pro letectví a astronautiku (CSAA). Tato instituce roku 2018 hostila Petra Vitteka z Odborné společnosti letecké ČR a Andreje Lalise z Laboratoře letecké bezpečnosti při ČVUT. CSAA pravidelně pořádá náborové a vzdělávací akce společně s Letectvem Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAAF).

Vzdělávací akce zaměřená na obranu, pořádaná roku 2019, do níž se zapojila CSSA a výzkumná jednotku PLAAF, měla také vazby na ČVUT. Střední škola v provincii Šan-tung, kde se výcvik uskutečnil, se specializuje na letectví a vysílá své studenty do zahraničí, zejména na samotné ČVUT.

Celá akce, během níž celostátní experti (mezi něž patřil i profesor z NWPU) mluvili o letectví, astronautice, námořním a jaderném výzkumu, zdůrazňovala důležitost fúze vojenské a civilní sféry. I tento příklad vykresluje, jak je strategie fúze vojenské a civilní sféry již velmi záhy předávána studentům, včetně potenciálních budoucích účastníků dohod o mezinárodní spolupráci.

Prověříme, uvidíme

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) spolupracuje například s BIT a Šenjangskou leteckou univerzitou (vysoké riziko podle údajů ASPI). VŠB-TUO odmítla tyto vazby pro Český rozhlas komentovat.

Podobně reagovala i při předchozí debatě o spolupráci školy s Čínou. V roce 2019, kdy instituce jako ČVUT přehodnocovaly svoji spolupráci se společností Huawei, VŠB-TUO uvedla, že má v úmyslu pokračovat i nadále v kontaktech s touto společností, včetně projektů financovaných EU.

Univerzita se tak vymyká světovému trendu vyhýbat se vlivovým aktivitám a stranické propagandě, a naopak se snaží prohloubit svou spolupráci s kontroverzními orgány ČLR; usiluje například o to, povýšit svoji Konfuciovu třídu na plnohodnotný Konfuciův institut. Univerzitní Centrum pokročilých inovačních technologií provozuje Česko-čínské centrum, které je zapojeno v Plánu 100 talentů v provincii Chu-pej a spolupracuje především v metalurgii a vědě o materiálech.

„Plány talentů“ jsou náborové vládní programy, jejichž cílem je získat zahraniční technologie a know-how. Podle pozorovatelů kombinují ve své činnosti legální a nelegální metody. V poslední době čelí ve světě zvýšené pozornosti. Struktura a mechanismy těchto „plánů“ byly popsány zejména v nedávné Joskeho zprávě.

Naproti tomu univerzity v Pardubicích a Hradci Králové reagovaly na český průzkum tak, že pomocí Trackeru prověří své čínské partnery. Prorektor ČVUT řekl Českému rozhlasu, že si uvědomuje, že „každá technologie se dá zneužít“ a „berou tento problém vážně“. Současně však ČVUT spolupracuje s Pekingskou univerzitou letectví a kosmonautiky, která téměř 60% svého rozpočtu na výzkum vydá na obranné projekty.

ČVUT má také kontakty na vysoké úrovni s NWPU, univerzitou s několika laboratořemi pro výzkum národní obrany: z nich například samotná laboratoř bezpilotních letadel (UAV) obdržela mezi lety 2001 až 2019 přes 61 milionů USD na financování výzkumu. V roce 2018 hostila také delegaci z Ningbo Enterprise Successors Union, sdružení mladých podnikatelů, podřízeného oddělení jednotné fronty provincie Ning-po. Delegace si vyslechla prezentaci o Průmyslu 4.0 od tehdejšího rektora univerzity Petra Konvalinky a navštívila oddělení robotiky, kde podle zdroje, který si přál zůstat v anonymitě, ignorovala požadavek na zákaz focení.

BIS se dívá

Skutečnost, že se ČLR zajímá o český výzkum, potvrzují také stále častější čínské kyberútoky na akademické instituce. Tyto útoky cílí na data a know-how v oblastech, jako jsou biotechnologie, drony či zemědělství.

BIS zveřejnila pokus z roku 2004 o nábor českého vědce Čínskou akademií inženýrské fyziky, která je zodpovědná za navrhování a výrobu jaderných hlavic. Cílem operace byla údajně snaha získat pokročilou nanotechnologii prostřednictvím čínského studenta, působícího v rámci stipendijního programu na jedné neidentifikované české univerzitě.

Přestože byl tento plán zmařen, existují další důkazy, které poukazují na dlouhodobý zájem Číny o české obranné technologie. Čínský pasivní radar CETC YLC-20 je například založen na českém pasivním sledovacím systému Věra, jehož plánovaný prodej do Číny byl zrušen v roce 2004 pod tlakem z USA.

Tyto příklady ukazují, že Čína usiluje o získání českých technologií a know-how ve specifických oblastech, jako jsou drony a nanotechnologie. V rámci strategie fúze vojenské a civilní sféry mohou být i technologie získáné prostřednictvím legální, oficiálně civilní akademické spolupráce využity pro vojenské účely.

Autorem textu je Filip Jirouš.  Z anglického originálu přeložila Karina Kapounová. Příspěvek byl prezentován na konferenci Mapping China’s footprint in the world III. Redakčně kráceno