ANALÝZA. Hned dvě zajímavé zprávy týkající se dvojjediné role premiéra a majitele Agrofertu Andreje Babiše se sešly v minulém týdnu. První říká, že si Babiš meziročně ve svém majetku – podle odhadů časopisu Forbes – polepšil o čtyři miliardy Kč a druhá to, že Senát schválil usnesení, že Babiš svůj problém se střetem zájmů stále nevyřešil. Zprávou, na niž se stále čeká, je to, jak státní zástupce rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Vše spolu souvisí.

Senátoři zopakovali to, co sice Babiš a Agrofert popírá, ze stavu věcí je to ale stále patrné: že předseda vlády je i „nadále ovládající osobou a beneficientem holdingu Agrofert a dalších obchodních korporací, které vložil v roce 2017 do svěřenských fondů“. Jde o závěry dočasné komise Senátu, která posuzovala audity EU týkající se právě Babiše a dotací pro holding Agrofert.

Horní komora parlamentu vyzvala Babiše a vládu, aby střet zájmů vyřešili. Nedělejme si iluze, že se to do konce tohoto volebního období stane. Na druhé straně, to, co se kolem Babiše a Agrofertu děje, bedlivě sledují i banky – a právě to je pro premiéra i holding mnohem zásadnější než názor převážně opozičních senátorů.

Banky ve střehu

Andrej Babiš je z podstaty věci takzvaný PEP, politicky exponovaná osoba, v bankovním slangu „Pepík“. Počátkem října vydal Finanční analytický úřad novou podobu opatření ve vztahu k politicky exponovaným lidem, respektive nový metodický pokyn určený bankám a dalším „povinným osobám“. Okruh „Pepíků“ v něm konkrétně vyjmenovává.

Patří sem například prezident a jeho kancléř, premiér, ministři, ale i velvyslanci, či členové bankovní rady ČNB a řada dalších. Detaily a celý metodický pokyn ZDE.

Definice pojmu PEP – politicky exponované osoby:

Fyzická osoba, která je nebo v minulosti byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem (tzv. vnitrostátní PEP), anebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci (tzv. zahraniční PEP).

Dále fyzické osoby na výše uvedenou fyzickou osobu napojené (tzv. odvozené PEP).

Těmi jsou: 1. osoba blízká,  2. společník nebo skutečný majitel stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, osoba, která je s touto osobou v jiném blízkém podnikatelském vztahu, nebo 3. skutečný majitel právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti vytvořené ve prospěch takové osoby.

Hlavním smyslem důslednější kontroly politicky exponovaných osob je prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pepíky ale banky důkladněji prověřují a hlídají i s ohledem na poskytnuté úvěry.

Pro Agrofert a pro Babiše je kupříkladu zcela kruciální, jak dopadne trestní stíhání ve věci zneužití dotací na farmě Čapí hnízdo.

Nový verdikt státního zástupce Jaroslava Šarocha v této věci se opakovaně odsouvá. Šaroch sice původně trestní stíhání Babiše zastavil, vloni v prosinci mu ale nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kauzu vrátil s pokyny k doplnění důkazů. 

V úvodu zmínění český Senát minulý týden podpořil i červnový postoj Evropského parlamentu, který v rezoluci přivítal obnovu trestního stíhání premiéra v kauze Čapí hnízdo. Připomeňme, že česká vláda (v čele s Babišem) se vůči usnesení ohradila. Europoslanci se podle ní rezolucí vměšují do vnitřních a politických záležitostí členského státu. Rezoluce navíc podle kabinetu narušuje presumpci neviny a předjímá výsledky unijních auditních řízení.

Komu dluží Agrofert

Na výsledky auditních řízení EU i rozhodnutí státního zástupce Šarocha (a následně případně i soudů) jsou zvědaví i v risk managementu bank. Kdyby byl Andrej Babiš nakonec odsouzen v kauze Čapí hnízdo, podle insiderů z bank by to mělo být spouštěčem tvrdého postupu vůči Agrofertu – bez ohledu na to, zda by tou dobou byl ještě (či znovu) Babiš českým premiérem, nebo ne. Banky by mohly (či dokonce měly) žádat o zesplatnění svých pohledávek.

České i zahraniční (evropské) úvěrující banky mají pevně daná kritéria posuzující míru rizika klientů a míra libovůle je u nich omezená unijní regulací. I to může být důvod, proč Agrofert alespoň částečně diverzifikoval riziko a v portfoliu úvěrujících bank v posledních letech najdeme například čínské banky, ale i jednu tchajwanskou.

Krátkodobé bankovní úvěry Agrofertu činily vloni 26,58 miliardy Kč, dlouhodobé 13,14 miliardy.

ZDROJ: Výroční zpráva Agrofertu za rok 2019

„Společnosti koncernu Agrofert udržují dlouhodobé dobré vztahy a otevřenou komunikaci s bankovními domy, což jim umožňuje využít odborné know-how i aktuální analýzy bank při řízení úvěrového rizika a optimalizaci struktury financování skupiny,“ píše se ve výroční zprávě Agrofertu za rok 2019.

Pro banky je také podstatné sledovat finanční zdraví klienta a jeho očekávané příjmy. V ohrožení jsou v případě Agrofertu – kvůli prověřování střetu zájmů Andreje Babiše v rámci evropského auditu – příjmy z evropských dotací. Ty tvoří důležitou položku hospodaření Agrofertu. Vloni holding vykázal 1,97 miliardy Kč na dotacích, z toho 1,62 miliardy činily ty provozní, zbytek investiční (o rok dříve to bylo 1,52 miliardy Kč provozních a 277 milionů Kč investičních dotací).

U politicky exponovaných osob musejí banky postupovat ještě důsledněji než u běžných klientů. Kontrola zahrnuje mimo jiné „získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele, přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele“.

Banka také „nemůže uskutečnit obchod s PEP, pokud jí není znám původ jejího majetku“. Podobné vnitřní předpisy má každá z bank. To také vysvětluje existenci dokumentů z britské banky HSBC, které získala policie v rámci vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. HSBC už mimochodem mezi úvěrujícími bankami Agrofertu není.