Hlavní obsah

Ve Šternberku obnovili unikátní kachlová kamna

Právo, Miloslav Hradil

Trojice restaurátorek dokončila na hradě ve Šternberku rozsáhlou obnovu zdejšího unikátního souboru třinácti kachlových kamen, z nichž většina sem byla dopravena z různých míst v Evropě na přelomu 19. a 20. století, kdy nynější národní kulturní památku vlastnil Jan II. z Lichtenštejna (1840–1929). Práci zahájily loni v květnu. Projekt přišel na 1,5 milionu korun.

Foto: Profimedia.cz

Hrad Šternberk

Článek

Soubor historických kachlových kamen je vzácně dochovanou součástí fondu hradu. Jejich vznik je datován v rozmezí od 16. do 20. století. Pocházejí z Moravy, Rakouska, Itálie, Německa či Švýcarska.

„S výjimkou kamen v Rytířském sále, která jsou na hradě původní, byla všechna ostatní na Šternberk dovezena v rozloženém stavu, znovu sestavena a instalována mezi lety 1886 až 1920, tedy v období, kdy se uskutečnila velká rekonstrukce hradu,“ řekla Právu kastelánka Helena Gottwaldová.

Opravu si vyžádal stav

Restauraci kamen si podle ní vyžádal jejich stav. Byla různě poškozená, znečištěná, glazura byla na některých místech otlučená a některé kachle uvolněné, některé části již také chyběly.

Foto: Miloslav Hradil , Právo

Restaurátorka Alžběta Netopilová při práci na obnově kamen

V průběhu restaurování objevily restaurátorky spoustu nových skutečností. Například to, že jedny z kamen prošly již v minulosti restaurováním. Jedná se pravděpodobně o nejstarší restaurátorský zásah dochovaný na kachlových kamnech v České republice. Podle švýcarských pramenů bylo toto restaurování provedeno koncem 19. století dílnou Josefa Antona Keisera v Zugu a poté byla kamna prodána do lichtenštejnské sbírky na Šternberk.

„Zřejmě nejsložitější bylo doplňování chybějících částí,“ poznamenala restaurátorka Alžběta Netopilová. „Při restaurování nám přálo štěstí. U jednoho z kachlů, který byl velmi poškozen odpadáním glazury, chyběl i celý obličej lovce. Po dlouhém hledání a konzultacích s kolegy ve Švýcarsku se podařilo najít analogii pro tento konkrétní výjev a nakonec i původní dřevorytovou předlohu publikovanou poprvé v roce 1590. Chybějící část motivu tak bylo možné doplnit,“ připomněla jednu z nesložitějších částí restaurátorka Sylva Antony Čekalová.

Památky se pustily do gruntování

Cestování

Pro Netopilovou, Čekalovou i jejich kolegyni Radku Bukovjanovou bylo restaurování souboru kamen ve Šternberku obrovskou výzvou a také zkušeností. Práce je natolik bavila a nadchla, že se chtějí věnovat dále studiu této kolekce historických kamen. Chtějí zejména získat další informace ze zahraniční literatury a archivů. Nad rámec svých restaurátorských prací provedou i analýzu některých odebraných vzorků hmot, například spárování.

Všechna restaurovaná kamna jsou součástí prohlídkového okruhu hradního paláce. Návštěvníci si je budou mít možnost prohlédnout v následující sezoně.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám