Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

ŠPANĚLSKO A KORONAVIRUS: Politici se hádají a nemocných přibývá

Cestování

  5:25
Situace v posledních dnech mi připadá jako zlý sen: na jaře mi často volali kamarádi a příbuzní z Česka s obavami o naše zdraví. Vůbec by mě nenapadlo, že se o ně budu muset bát i já, tím spíše, že Česko tenkrát vše zvládlo tak dobře. Bohužel teď je to jinak…A ve Španělsku na tom nejsme o moc lépe. Zažili jsme už sice tragédii na jaře, ale přesto se nám druhá vlna nevyhnula. A opět ji doprovázejí politické třenice. Situace v posledních dnech v Madridu je toho důkazem.

Obyčejná sobota v centru města (San Sebastián); lidé si vychutnavaji posezení venku foto: Kateřina Ferenčíková-Nolasco

Rozkol mezi regionální pravicovou vládou a levicovou vládou centrální měl za následek to, že se během pár dnů zaváděla koronavirová omezení, posléze byla místním soudem zrušena, a nakonec obnovena, protože musela zasáhnout centrální vláda a vyhlásit v Madridu stav nouze. Kritéria přitom byla jednoznačná a vypracovalo je ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s regionálními vládami: tím hlavním byl počet nakažených na 100 000 obyvatel - tady byla stanovena hranice 500 pro zavedení nových proticovidových omezení. 

Kateřina Ferenčíková Nolasco

Kateřina Ferenčíková Nolasco žije v Baskicku, autonomním regionu na severu Španělska. Živí se jako učitelka angličtiny.

Kateřina Ferenčíková Nolasco

Dalším byla obsazenost více než 35% obsazenost lůžek na jednotkách intenzivní péče. Je celkem logické, že podobně jako v jiných státech, i u nás je nejhorší situace v hlavním městě. Madrid se svým počtem obyvatel 6,6 milionu nemá příměstské části, ale jsou to samostatné obce. Ze začátku splňovalo kritéria pro zavedení dalších omezení centrum Madridu a dalších 9 okolních obcí, později se k nim přidala i města Valencie a León. Madridská vláda ale opatření považovala za útok proti jejich regionu. Moji známí, s nimiž jsem se bavila, je chápali a nejdůležitější pro ně bylo to, že je povoleno chodit do práce a dětem do školy. Také byly stanoveny výjimky pro cesty k lékaři nebo péči o staré a nemocné příbuzné. Nejednalo se tedy o úplné uzavření, k němuž musela vláda přistoupit na jaře. 

To, že lidé z těchto míst nemohli odjet například na prodloužený víkend, je sice nepříjemné, ale v této situaci naprosto nezbytné omezení. Nemocných bohužel neustále přibývá a přestože jsou zdrojem nákazy hlavně mladí lidé, nejvíce na to doplácí generace těch starších, kteří opět zaplňují nemocnice.

Jak je to s bary?

V současné době se různé stupně omezení týkají přes 30 % španělského obyvatelstva a informace o nich jsou někdy nejasné. Lidé ne vždy vědí přesně, co je dovoleno a co ne. Například ve čtvrtek jsme řešili cestu do města Salamanca s tím, že se v médiích objevovaly zprávy o jejím uzavření. Volali jsme na policii jak v tady San Sebastiánu, tak v Salamance, ale nikdo nám nebyl schopen říct, odkdy přesně začne toto omezení platit. Asi budeme zase potřebovat podobnou aplikaci, kterou jsme měli k dispozici při rozvolňování. Při zadání směrovacího čísla se tenkrát objevily podrobné údaje o povolených i zakázaných aktivitách. 

Tradiční slavnosti “Tamborrada”, které se konají v lednu, ale už teď bylo oznámeno, ze se ruší

Nyní je paradoxem například to, že v Madridu sice platí stav nouze, ale bary a restaurace jsou otevřené, i když na kratší dobu, zatímco v Katalánsku sice stav nouze vyhlášen nebyl, ale místní vláda se rozhodla restaurace zavřít. Tato situace je důsledkem toho, že Španělsko je decentralizovaný stát, tvoří ho 17 autonomních oblastí, jejichž vlády mají rozsáhlé kompetence. Často se kritizuje přebujelá administrativa a náklady s tím spojené, a teď během koronavirové pandemie se objevují i další problémy.

Nakažená surfařka a začátek školy. Ve Španělsku měří dětem před vstupem do školy teplotu, píše Češka

Je tedy logické, že někteří už jsou z celé situace okolo koronaviru unavení, vystresovaní, mají strach o zdraví svých blízkých i o budoucnost. I na sociálních sítích je cítit, jak se nálada ve společnosti vyhrocuje. Není to ani tak spor mezi „chřipečkáři“ a těmi, kteří koronavirus berou vážně. 

Spíše se do toho více a více míchá politika, i když je pochopitelné, že oprostit se od politických názorů a sympatií k té či oné straně je asi těžké. Také je asi jednodušší namířit svůj hněv a frustraci proti někomu konkrétnímu, kdo už byl naším „nepřítelem“ dříve, než proti něčemu tak záludnému a abstraktnímu, jako je koronavirus. Zejména politikům ale musí záležet hlavně na zdraví občanů a vše ostatní by mělo jít stranou. Někdy mám pocit, že ať vláda udělá cokoliv, opozice ji bude jen kritizovat. V březnu vláda určitě zaspala a zavedla opatření příliš pozdě, ale teď se jí vytýká pravý opak.

Strach o Vánoce

V Baskicku je situace o něco lepší než v Madridu nebo Barceloně, a místní vláda se zaváděním omezení nemá problémy. Dokonce už teď oznámila i zrušení takzvané „Tamborrady“ - tradiční lednové slavnosti v San Sebastiánu, kdy celým městem zní baskické písně, které za pochodu hrají na buben skupinky oblečené do napoleonských uniforem. Pro místní obyvatele je to velký svátek, na který se těší a připravují hodně dlouho, ale taková akce se během pandemie konat nemůže.

Už teď se všichni ptají, jak budou vypadat Vánoce. Zatím se to přesně neví, ale určitě budou o něco ochuzeny. Vánoce ve Španělsku, to je něco, co jsem často musela v Česku vysvětlovat - slaví se tady totiž úplně jinak. 24. prosince sice rodiny zasedají ke slavnostní večeři a slaví se Ježíšovo narození, ale dárky dětem nosí až Tři králové 6. ledna s tím, že večer předtím se koná skoro v každém větším městě jejich slavnostní příjezd, který je velkou atrakcí hlavně pro menší děti. Při ní je samozřejmě nemožné udržovat rozestupy, takže uvidíme, jestli se letos na Kašpara, Melichara a Baltazara budou moci podívat alespoň zdálky. A dárek si myslím přejeme všichni stejný…

Autor: