Čarodějnice

Čarodějnice Zdroj: Foto scom

Novodobé americké čarodějnice
Novodobé americké čarodějnice
Novodobé americké čarodějnice
Novodobé americké čarodějnice
Ilustrační snímek
11
Fotogalerie

Esoterické ženské kruhy se během Halloweenu otevřou genderovým stereotypům. První čarodějnice na koštěti byla totiž muž

Luna sílí, bedly rostou, Prymula se hroutí a legendy se rodí. Halloweenská tradice se v české kotlině domestikuje stejně rychle jako koronavirus i vydlabané dýně na zaprášených parapetech a postupně zastiňuje svátek Všech svatých i Dušičky.

Na konci října oslavíme ve své domácí izolaci výročí založení samostatného československého státu. Následovat budou dva další významné dny, které se však jako státní svátky obnovit nepovedlo. Byť byla v devadesátých letech snaha navrátit alespoň svátek Všech svatých mezi významné státní dny, ve třetím čtení byl zákon zamítnut, a tak se po pádu komunismu Češi pravidelně modlit ani jezdit na hřbitovy už nenaučili. 

Namísto toho spěje u nás móda čarodějnic, bohyň, věštkyň a ctitelek Jolandina odkazu stále ke svému vrcholu. A tak jako exponenciální křivka epidemie, které málokdo rozumí, rostou i počty těch, kteří cítí vesmírné vibrace, vidí třetím okem a čtou auru. Ne že by na tom bylo snad něco špatného, naopak. Zvlášť za současné situace, kdy se o hmatatelnou a exaktně podloženou realitu opřít už nelze, se tyto schopnosti a dovednosti dají vyvážit zlatem.

Tak jako v mnoha jiných světových kulturách sahá i u nás fenomén čarodějnictví hluboko do minulosti. Schopnost čarovat bývá obvykle genderově nevyvážena a ve většině případů je přisuzována ženám. Lidová paměť se navíc spíš než k hodným čarodějkám přiklání k jejich zlé a škodící variantě. Předobraz rozcuchané dívky na koštěti lze najít i ve zdánlivě roztomilém a neškodném večerníčku Malá čarodějnice z roku 1984. Nutno dodat, že seriál vznikl na základě knihy Kleine Hexe německého spisovatele a libereckého rodáka Otfrieda Preußlera, který náměty pro svou dětskou tvorbu čerpal hlavně z lidových vypravování a pověstí blízkého okolí po obou stranách hranice dělící Čechy a Slezsko. 

Zajímavým faktem je, že navzdory těmto pevně zažitým genderovým představám byla první čarodějnicí, která se kdy přiznala k jízdě na koštěti, muž. Kněz ze Saint-Germain-en-Laye nedaleko Paříže Guillaume Edelin, jenž byl roku 1453 zatčen a souzen za čarodějnictví poté, co veřejně kritizoval stanoviska církve. 

Jeho přiznání po mnoha dnech mučení lze za polehčující okolnost označit jen těžko. Uvěznili ho na doživotí. 

Co si z toho vzít? Nic moc. Pokud zrovna stojíte ve frontě na propadlý řidičák, vězte, že létat na koštěti můžete i bez něj, a k duchovní metamorfóze si lze dopomoci i zcela konvenčním heterosexuálním stykem.