Ve Švédsku vypukl celostátní skandál. Týká se muslimského politika, vzdělávacího experta a multikulturního aktivisty afghánského původu Hamida Zafara. Ten byl na jedné straně prezentován jako vzor integrace, získal ocenění „Švéd roku 2018“ a působil ve školství a v komisích pro integraci přistěhovalců. Byl však také odhalen jako šiřitel nenávisti k židům a homosexuálům na internetových diskuzích, kde vystupoval pod falešnou identitou.
Na skandální chování Zafara upozornil deník Dagens Nyheter, který zjistil, že Zafar několik let pod anonymním profilem šířil na internetu v diskuzích nenávist vůči židům, Izraelcům a homosexuálům. Tomuto skandálu se již dostalo mezinárodní pozornosti, například v sousedním Polsku. Paradoxem je právě skutečnost, že Hamid Zafar byl švédskými politiky prezentován nejen jako příkladný vzor integrace přistěhovalce z muslimské země, ale také jako odborník na to, jak realizovat efektivní integraci muslimských přistěhovalců. Dnes naopak ti, kteří ho dříve vychvalovali, se od něj distancují a říkají, že kdyby věděli, jaké doopravdy jsou jeho názory a že šíří po internetu nenávist k židům a homosexuálům, nikdy by ho nepodporovali.
Podle švédských médií měl například Zafar označovat židy za osly, psy a měl také kritizovat distribuování knihy o holocaustu ve švédských školách. Na celou kauzu reagoval například známý švédský novinář Erik Helmerson, který se ve svém komentáři otevřené ptá, kolik podobných Zafarů je mezi přistěhovalci ve Švédsku, kteří vedou dvojí život, veřejně se prezentuji jako tolerantní lidé a přitom skrytě působí mezi šiřiteli nenávisti a homofoby. Švédská veřejnoprávní televize již také reagovala rozhodnutím nevysílat pořad, v němž vystupuje Zafar jako účastník.
Samotný Zafar se obhajuje tím, že odhalené případy jeho projevů nenávisti jsou staré několik let a on již tyto názory nezastává a stydí se za ně. Údajně je měl mít pod vlivem americké invaze do Iráku a Afghánistánu.
Hamid Zafar
Narozen v Afghánistanu v roce 1982, jako dítě se přistěhoval do Švédska s rodiči. Vystudoval Karlstads Universitet a působil v různých pozicích buď jako učitel, vedoucí školy nebo poradce vzdělávání přistěhovalců a prevence islámského extremismu. Byl také významným členem Švédského afghánského společenství (rezignoval po zveřejnění výše popsané kauzy), vedl vzdělávání dětí ve švédském městě Mullsjö, také působil ve švédském deníku Göteborgs-Posten. V obou pozicích musel skončit kvůli zveřejnění celé kauzy. Je také politicky aktivním ve významné švédské Umírněné straně, která ovšem kvůli celé kauze pozastavila jeho členství v odborných komisích, kde se věnoval programům integrace přistěhovalců a školství.
