„Malá Telč“ se přezdívá městečku Slavonice, ležícímu na česko-moravsko-rakouském pomezí, na dohled od státní hranice. Přestože se jedná o nejzápadnější město na historickém území Moravy, dnes spadá k Jihočeskému kraji. Připodobnění k nedaleké Telči pochopí asi každý návštěvník, jakmile se ocitne na slavonických náměstích. Protáhlé náměstí Míru i o něco menší Horní náměstí zdobí řada překrásně dochovaných renesančních domů. Kvůli nim Slavonice usilují o zápis na Seznam památek UNESCO.
Slavonice vznikly jako strážní osada na zemské obchodní stezce mezi Prahou a Vídní patrně ve dvanáctém století. K většímu rozvoji došlo ve století čtrnáctém, kdy se odehrála mohutná přestavba, a z osady se stalo město plné honosných středověkých měšťanských domů obklopujících dvě náměstí. Tato dispozice se ostatně dochovala dodnes. Vnější podoba domů nicméně většinově odpovídá století šestnáctému, tedy době renesance. Tehdy Slavonice zažívaly největší rozkvět, fasády domů byly ozdobeny sgrafity s psaníčkovými motivy nebo i složitějšími sgrafity figurálními. Nejcennější místní památky jsou často spjaté s osobou slavonického měšťana a stavitele Leopolda Estreichera, který se mj. podílel i na zámcích v Telči a Jindřichově Hradci.
Úpadek Slavonic pak nastal na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století, kdy sem po smrti Zachariáše z Hradce přišlo nové panstvo. Slavonice silně utrpěly během třicetileté války, kdy byly coby protestantské město vypleněny. Na konci sedmnáctého století městu zasadila ránu morová epidemie, v půlce století osmnáctého pak velký požár, který část města poničil. Nepomohlo ani přemístění poštovní cesty. Kvůli nepřízni osudu se tak rozvoj města vlastně zastavil – díky tomu tak dnes můžeme Slavonice vidět více méně v podobě, jakou měly před staletími.
Památky na slavonických náměstích
Pokud se do Slavonic vydáte, největší díl pozornosti byste měli logicky směřovat na zmíněná dvě náměstí. Mapku anebo informace o architektonicky nejhodnotnějších domech můžete získat v místním infocentru, v domě č. p. 476. V mázhauzech domů č. p. 480 a 459 si můžete prohlédnout unikátní diamantovou sklípkovou klenbu, vnitřní renesanční výmalbu pak v Cechovním sále (č. p. 479) nebo ve Freskovém sále (č. p. 480). V domě u Giordanů (č. p. 517) je pak zpřístupněna stará Luteránská modlitebna a výstava historického hospodářského nářadí. Ale i kdyby v době vaší návštěvy nebyly vnitřní prostory domů otevřené, nezoufejte. To nejhezčí ze Slavonic – domovní fasády – uvidíte vždycky.
Uprostřed bloků domů, který odděluje obě hlavní slavonická náměstí, pak stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, který by také neměl uniknout vaší pozornosti. Zajímat by vás měla hlavně jeho věž. Ta je turisticky zpřístupněná, vede na ni 176 schodů. Vyhlídkový ochoz nabízí pěkný pohled na centrum Slavonic i na okolní kopce přírodního parku Česká Kanada.
Slavonické podzemí
Třešničkou návštěvy Slavonic je bezesporu místní podzemí. Přístupné bývá jen o letních prázdninách, mimo hlavní sezónu je nutné prohlídku objednat. Jedná se o rozsáhlý komplex gotických sklepů a odvodňovacích štol, které jsou dodnes funkční a proudí jimi voda. Před prohlídkou tak dostanete potřebnou výbavu včetně holínek a ochranných plášťů.
Atraktivitě prohlídek zejména pro dobrodružné povahy napomáhá také to, že jsou slavonické podzemní prostory velmi stísněné. Většinu času půjdete v předklonu, průměrný profil chodeb činí 150 cm na výšku a 50 cm na šířku. Lidem trpícím klaustrofobií stejně jako prostorově nadstandardně objemným lidem proto návštěvu doporučit nemůžeme. Ostatní si odnesou bezva zážitek – je to opravdu o dost jiné než podzemní prohlídky v jiných českých městech.
Co navštívit v okolí
Chybu neuděláte, ani když se rozhodnete blíže prozkoumat okolí Slavonic. Severozápadním směrem od centra města stoupá křížová cesta do mírného kopečku až ke kostelu Božího Těla a svatého Ducha. V hájovně u silnice směrem na obec Stálkov místní občan Karel Tůma vybudoval unikátní muzeum samorostů, jaké jinde neuvidíte. Jen pár set metrů od hájovny pak stojí za krátkou zastávku i minizoo Bejčkův mlýn. Více času ale stojí za to věnovat pevnostnímu areálu Slavonice, kde bývá v letní sezóně zpřístupněna řada bunkrů bývalého Československého opevnění budovaného v letech 1935–1938.
V širším okolí Slavonic pak za návštěvu určitě stojí zřícenina mohutného hradu Landštejn nebo městečko Dačice s empírovým zámkem a pomníkem kostky cukru, jež byla právě zde vynalezena. A daleko to koneckonců není ani do již zmiňované Telče.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:
