TURISTIKU PODPORUJÍ
61 443 turistů a cestovatelů
108 832 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 356 332,- odměny za články

Frýdek Místek

Frýdek Místek vznikl spojením dvou obcí, které odděluje řeka Ostravice. Město Frýdek-Místek leží na okraji Moravskoslezských Beskyd. Nejvýznamnější stavbou města je barokní zámek.

Tip:  
Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Ivančena / Přehrada Morávka Ubytování Frýdek Místek
Turistické cíle / Mapa Frýdek Místek Přehrada Šance / Lysá hora Satinské vodopády
Moravskoslezské Beskydy
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Moravskoslezské Beskydy
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Vlčí skála - očistec a skalní ráj...

Turistické cíle Skalní útvar

Fotografie (48)  • Foto: TomášNejedlý

Nejprve jsem si včera večer při návratu na vlak odjíždějící z Ostravice říkal, že jen doplním fotky k mému dávnějšímu článku a tím to skončí. Ale toto místo mě tak nadchlo, že si nepochybně zaslouží ještě jeden článek.

 

Můj poslední výlet. Z toho co je pro „nevyvolené“ v současné době povolené je cesta do práce, na chaty a do přírody za sportem. Jak moc je ta formulace (do přírody a za sportem) brána úplně přesně nechápu, jestli je to jen do nejbližšího okolí bydliště nebo i dál? No, vzhledem k tomu, že „cítím mezi řádky“, že se situace moc zlepšovat nebude, spíš čekám, že se vše bude ještě přitvrzovat, tak jsem k cestě na chatu, kde jsme za deště udělali nějaké věci, ještě ve vlaku přemýšlel kam se vypravím a co by stálo za to poznat. Prakticky až na chatě dostaly plány jasnější obrysy. Tedy podívat se na spodní část potoku Mazák pod chatovou oblastí Muchovice, na některé vodopádky a kaskády a potom jako třešničku na dortu dojít až na Bílý kříž a pod dávnou hotelovou oblast „Sulov“ k Vlčí skále. Tedy spíše ke skalám nebo úplně nejpřesněji k Mrazovému srubu. Správně je zde velké písmeno protože je to nejenom popis geologického útvaru, ale také jeho přesný název. Několikrát jsem zde již byl, ale nikdy jsem neviděl jak ta nejvyšší část, kde je i krásná vyhlídka na okolní kopce i nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu a na této vyhlídce i jistící horolezecký kruh (oko). I informace, že se zde pořádaly „cvičení VHT“ mohutnosti tohoto místa v mých představách také nepochybně přidaly. I ty skalní útvary pod které se mi dostat podařilo už před nějakou dobou dostat byly naprosto impozantní. Ale rozhodně to nebyla ta část s vyhlídkou. Prošel jsem si jen oblast severovýchodně odtud i ta o jejichž „vrcholech“ jsem si myslel (a nyní mohu i potvrdit), že jsou o dost nižší tak člověk nevěděl kam se dříve dívat. O tom jak vypadá nejmohutnější část jsem ovšem mohl jen hádat. Cesta sem byla taktéž velice smělá (z Ostravice nad Visalaje a dále přes Bílý kříž až k československým hranicím po nichž tento geologický „dělící“ útvar prochází (respektive spíš byla hranice záměrně vedena po jeho „hřebenu“)) a pak rychle zpět na nádraží na Ostravici na vlak a domů do Ostravy. Celkový odhad toho co jsem za ten výlet prošel je určitě někde mezi pětadvaceti a třiceti kilometry velmi svižné chůze a nazpátek často i běh.

 

Něco před čtyřmi hodinami odpoledne míjím přírodní památku „Obidová“, jednu z mála PP, kde je vstup zakázán a je možný pouze na povolení (výjimku) CHKO Beskydy, především z důvodu ochrany naší masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté. Rozcestník z cesty od nádrže Šance, od Visalají a od Morávky ukazuje vzdálenost cca 2 kilometry na Bílý kříž (a od něj je již Sulov a Mrazový rub jen kousek). Cesta zde poměrně dost stoupá, prakticky až ke skleníkům kde se zkoumá vliv CO2 na smrkový porost. Odtud již jen malým klesáním sejdeme k dřevěnému bílému kříži a dále k chatám Kysuca, Bílý Kříž a Sulov a od nich už jen po asfaltce dolů k vlevo umístěnému lesu jehož „hřeben vytváří v délce několika set metrů Vlčí skála (Mrazový srub). Říkal jsem si, teď nepůjdu k vrcholové části, ale právě tímto lesem a úchvatné skalní útvary snad odtud budu dobře vidět a podle toho se rozhodnu jak stoupat k tomu nejvyššímu. A hle, co nevidím – vyšlapaná cestička. Tak se jí hned vydám, kdo ví kam mě dovede? Na to, že by ji procházeli znalí horolezci (i na to, že prý jsou skály hodně drolivé a horolezci ne až tak moc využívány) mě překvapilo jak je vcelku dost vyšlapaná. Ano v některých místech byl výhled, ale jen na ty nižší útvary. Pak cestička začala stoupat mezi skály, ale určitě nechtěla sestoupit ke spodním částem skal, ale pořád pokračovala nahoru na hřeben. Nikde jsem neviděl rozumný směr po němž by cesta byla alespoň trochu přijatelná a tak jsem tedy pokračoval až nahoru a odtud až k vyhlídce. No a ta byla ještě notný kus daleko. Druhá varianta jak se dostat „pod skály“ byla, že budu po hřebenu pokračovat dále a hledat cestu jíž bezpečně sejdu dolů a budu se zase vracet zpět. Lehce se toto říká, ale mnohem hůř provádí. Nakonec jsem nějakou cestičku našel, ale o bezpečném sestupu se rozhodně mluvit nedá. Opatrně sestupuji… Celou dobu až sem jsem šel poměrně velmi svižně, ale nyní to není místo na „kvaltování“. Jedno podklouznutí by znamenalo asi velmi rychlý přesun dolů s největší pravděpodobností korunovaný „přistáním“ o nějaký kmen stromu. Najednou vidím prakticky neznatelnou cestičku – necestičku. Nohy jsou stále (a ještě poměrně dlouhou dobu budou) v nepříjemném náklonu. Svah je velmi strmý. Chvílemi si klestím cestu malými, ale již prakticky suchými větvemi smrčků, jinde jsou listnáče. Překračuji nebo podlézám padlé kmeny mohutných stromů. Nohy někde opírám o velmi nejisté mokré kořeny, často pak v mžiku „odletí“ neplánovaně níž. Ač je to „jen“ svah, tak na mnoha místech se snažím používat techniku tří jistých bodů – co kdyby náhodou. Mnohde se musím skutečně plazit „těsně na čumák“. Postup je strašně pomalý. Po několika metrech radostně nalezené cestičky ji opět ztrácím a hledám novou. Sestupuji a zase stoupám nahoru abych se od skal nevzdálil příliš. To se pořád a pořád opakuje.

 

V chytrých knihách se u mrazových srubů popisuje jakási „kryoplanační plošina“ jejíž sklon je do maximálně 12 stupňů. Tady to nějak nesedí. Ale asi je zde hodně překryta „běžnou“ zemní hmotou. Na ní ovšem je mezi stromky i spousta balvanů jejichž velikost není úplně malá. Pohled dolů a hledání „údolní plošiny“ mi moc dobrou odpověď na otázku „Kde se asi klesání bude zmírňovat a kde bude končit hustý les?“ nedávalo. I pouhý pohled dolů na vrcholky stromů mi moc optimistickou odpověď nedávalo. Vypadalo to odtud tak, že reliéf krajiny ještě hodně dlouho bude klesat níž a navíc samo údolí vypadalo tak, že ještě směrem doleva také klesalo. To právě přibližně jižním směrem. Později doma při pohledu do mapy jsem zjistil, že právě oblast jíž jsem klesal a myslel, že je přijatelnější cestou pod skály byla podle vrstevnic tou nejstrmější! Kdybych dále klesal do údolí dostal bych se patrně k modré turistické trase vedoucí podél pravostranného přítoku „Černé Ostravice“ s tokem „Bílé Ostravice“, kde vytvoří řeku s názvem již jen „Ostravice“ jejíž voda putuje nádrže Šance. Myslím si, že by i tato cesta mohla být zajímavá, ale zajím jsem tudy ještě nešel… Určitě zajímavá inspirace na někdy jindy. Pokud by se jen trochu podobala cestě od horní části nádrže Šance, od „zálivu“ podél toku „Řečice“ až prakticky k rozcestníku „Ježánky“, tak by nepochybně stála za to…

 

Ale není zpět ke skalním útvarům „Mrazového srubu“. Skutečně jsem postupoval velmi pomalu a při hledání vhodné cestičky jsem se spíš vzdaloval hlavnímu cíli výletu. Říkal jsem si ať hlavně nesestoupím příliš moc. O co víc klesnu o to více budu muset později stoupat. Na myšlenku hledání snadnější cestičky jsem se v jednom místě vykašlal. Řešení situace bylo jasné: „Musíš stoupat, žádné klesání a to nejlépe přímo nahoru“. Hustý porost musí přece někdy skončit. Dá se čekat, že právě pod skalami již bude „viditelnost“ lepší. :-) Pak se snažit podél spodní části skal opatrně postupovat doleva (proti směru, kterým jsem přišel). Až se tam dostanu tak taky aby se mi podařilo najít alespoň trochu schůdnou cestu na hřeben „Vlčí skály“. Zatím ovšem jsem v místech, kde ani moc přesně nevím jak daleko ode mě tyto skály jsou a kolik energie ještě budu k postupu nahoru potřebovat. Tento kousek mi vzal spoustu sil a hlavně času, který by se mi velice hodil na „stíhání“ vlaku z Ostravice. Po určité době lezení svahem držíc se všeho čeho je jen trochu možné se konečně dostávám z tohoto šíleného OČISTCE. Unavený, vyčerpaný, zadýchaný, ale energii mi dává pocit, že už se nemusím proplétat nepříjemným houštím. Jsem tak unavený, kolena také bolí, takže postupuji i zde poměrně pomalu. Navíc ani zde svah není o mnoho mírnější. Možná jen o trošku. Při pohledu na skály (kolmé „stěny“ mrazového srubu) nevím zda jsem již tady někdy byl nebo ne? Únava když jsem byl ještě níž a toto ještě neviděl byla taková, že jsem si už dokonce říkal, že je vlastně jedno jestli ty nejvyšší skalní části uvidím nebo ne. Hlavně abych se dostal do „bezpečí“ na horní značenou turistickou trasu na hřebeni. Často totiž stoupání kolem skal nebo v jejich blízkosti vyžaduje dost energie a hlavně opatrnosti.

 

Najednou podél cest vidím zřetelnou cestičku. Tuto již parně horolezci používají k přístupu pod skály. Nohy a plíce děkují za odpočinek. Za pohodlnější cestu. Skály osvětlené zapadajícím sluncem jsou úchvatné a to ještě nevím jaký pohled se mi za chvíli otevře.

 

Ano… Vidím vysokou skalní věž a jen kousek vlevo i patrně tu nejvyšší ze všech, nahoře osvětlenou do oranžova. Samozřejmě se nejedná o skalní věže, ale z tohoto pohledu tak vypadají. Míří někam hodně vysoko, snad až do nebeských výšin. Vychutnávám si tuto nadpozemskou nádheru. Myslím si, že cesta do těchto míst mi trvala strašně dlouho. Vím, že na nějaké „rozjímání“ není moc času. Ještě mě možná čeká dost dlouhá cesta podél skal abych se dostal do nějakého jistějšího terénu, nejlépe na hřeben. Teprve tam budu mít to nejobtížnější za sebou a budu se moci přepnout z obezřetného režimu někde mezi horolezectvím (to bych ale byl asi příliš drzý, protože v „horolezeckém“ pohledu se jedná nepochybně o cesty obtížnosti nula-nula-nic, sice v obtížném a nejistém terénu, ale s lezením po kolmých skalách to nemělo nic společného) a běžnou turistikou (zde mi mě asi většina turistů za takovýhle nápad hnala „sviňským krokem“ někam. Cesta pod skalami se nějak vytrácí. Napravo vidím mezeru mezi skalními krasavci a mezi ní prudší svah. Je mi jasné, že toto je má příležitost dostat se nahoru… Svah je prudký a dá se čekat, že po dešti i dost kluzký jako ty ostatní místa, kterými jsem ten den šel. Opatrně, ale co nejrychleji ať už jsem nahoře v bezpečí. S pohledem mířícím nahoru a držíc se čeho se dá opatrně, ale i tak skoro jako bleskem, nedívaje se dolů, stoupám nahoru. Kooonečně jsem na rovince. Až zde si mohu zaslouženě oddychnout. Až tady mohu popustit euforii „uzdu“. Myslím si, že už je dost pozdě. Zažívám pocit vítěze. Zážitek na který budu určitě velmi dlouho vzpomínat. Určitě do té doby co mi ještě bude paměť sloužit. Zasloužený pocit slasti. Někteří kvůli těmto stavům pijí nebo berou drogy a končí těžce. A osobně pochybuji (drogy jsem nikdy nezkoušel), že by se pomocí nich dostali do lepšího stavu. Jak bych někdy rád vrátil čas a některé chyby neudělal a naopak některé věci naopak udělal. Po horách chodím prakticky vždycky sám. Někteří lidé říkají jestli se necítím sám a jestli mi někdy není smutno. A možná vždy je překvapí má odpověď, že nemusím hodiny a hodiny potkat živáčka, ale v horách se cítím skoro vždy více mezi LIDMI než mezi „lidmi“ ve městě. Snad bude pro někoho článek jako inspirace pro nějaký nevšední výlet třeba i někam jinam a že zažijí stejný pocit slasti jako já tady. Pocit štěstí, že nezhučeli někam dolů a s úžasem obdivovat co příroda dokázala za ty dlouhé časy vytvořit, něco co vysoce přesahuje „velikost“ člověka. V nějakém článku tady na turistice jsem dokonce četl, že tyto pocity mohou svou silou přesáhnout sex. :-) Před nějakou dobou bych řekl, že asi nemůže být nic takového… :-)))) Ale bylo to jen tím, že jsem hory málo znal a málo v nich prožil! Kdo tedy ještě turistice úplně nepropadl (to by ale asi těžko četl články na tomto místě) tak doporučuji všemi deseti. Myslím si, že nikde jinde nezažije tak hluboké prožitky jako tady. A období kolem západu slunce je určitě to nejromantičtější. Možná si řeknete, že jsem trochu snílek, ale co jiného člověku zbývá v jinak dost zkaženém světě?

 

Ještě jsem se šel podívat jestli je skutečně ta vysoká skála tou ze které je ten výhled? Ano… Zde jsem opět potkal lidi se kterými jsem se zdravil před tím než jsem skály obcházel (myslím si to:-) ). Asi jsme se nikdy předtím neviděli a asi ani později už neuvidíme, ale v ten okamžik to vypadalo, že jsme „staří dobří přátelé“. Dvojička s krásným bílým psem. Ani ten neštěkal a choval se jako by i on byl mým největším kamarádem. :-) Uznávám byl jsem notně „omámen“ tajemností a velikostí tohoto místa. Přiznávám, že jsem se více díval na „dvounohou“ krasavici a nevím nevím který pohled byl krásnější, jestli na skálu dole nebo na lidskou krásku na vrcholu této skalní krasavice?

 

A právě toto jsou ty nádherné okamžiky, které lze asi zažít jen na horách. Lidi jsou tam tak nějak normálnější. Nemusíme se znát, ale v podstatě mluvíme naprosto stejnou řečí. Mnohdy dokonce ani nemusíme mluvit….

 

A ještě jeden romantický okamžik mi ten den nabídl. Západ rudého slunce nad „Sulovem“ s krásnými a dalekými i tajemnými v mlze se skrývající i objevujícími okolními kopci kousek od kamenné kapličky. Vcelku přijatelný byl i čas, kdy jsem odcházel od Vlčí skály, asi čtvrt na šest večer. Od hráze nádrže Šance nad Ostravicí jsem procházel kolem třičtvrtě na dvě odpoledne a u hotelů na „Sulově“ byl možná něco kolem půl páté večer. Pokud jsem od kapličky vycházel kolem půl šesté bylo jasné, že se budu i teď muset snažit jít svižněji, jednak ať většinu kamenité cesty zvládnu za rozumného světla a také by bylo dobré, kdyby se mi podařilo získat během čas, který jsem ztratil, když jsem se proplétal v houští pod skalami. Asi i díky slastnému pocitu (takovému trochu „opití“) jsem krásně v klesání získal během (spíš takovým „indiánským“ - chvíli běh, chvíli chůze :-) ) a pak také od Ježánek dolů prakticky až nad kvalitnější cestu do míst se studánkou, kde jsem si dal zaslouženě tři hrnky chutné vody (v ten okamžik určitě nejchutnější) a pokračoval pokud možno co nejsvižněji dolů směr nádraží Ostravice. Hádám tak minimálně ještě 9 kilometrů. Bylo něco po šesté hodině večer. Úplně poslední vlak jel kolem půl desáté a předtím v osm hodin. Pokud bych to nestihl, měj jsem ještě možnost skončit na naší chatě. Tam bych musel ovšem zatápět a to bych už asi moc energie neměl. :-) Dost důvodů abych se snažil jít velmi svižně, když to půjde tak i běžet. Cesta sem i zpátky byla zajímavá a tak se ji pokusím popsat v jiném článku, nyní jen to, že jsem „zabral“ natolik, že k nádraží jsem přicházel a vlak zrovna přijížděl. Byl jsem zde v 19h56 a odjezd byl přesně ve 20h00. Jinak bych musel čekat víc než hodinu a půl a to bylo hodně motivující zejména když jsem se přemáhal k běhu od hráze Šancí k přítoku potoku Mazák a odtud již je jen kousek na chodník v Ostravici vedoucí podél hlavní cesty z Bílé. Ovšem i zde je to minimálně na čtvrt hodiny rychlejší chůze k nádraží… Vše bylo korunováno úspěchem. Ve Frýdlantu jsem jen přeletěl do druhého vlaku, aniž bych se moc díval jestli jede na Ostravu, ale nakonec jel. Náročnost výletu byla poznat, když jsem vystupoval na nádraží Ostrava – střed. Musel jsem se držet oběma rukama a dělat velmi pomalé kroky. Všechno strašně bolelo. V ten okamžik jsem byl asi nejpomalejší chodec v celém městě. :-))). Než jsem došel na tramvaj, tak už jsem se trochu rozchodil. Únava se již hlásila silně o slovo, ale já byl šťastný protože jsem zažil jeden z mála neopakovatelných dnů, na které budu určitě ještě dlouho vzpomínat….

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.492, 18.537)
Poslední aktualizace: 27.10.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Bílá

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
11,5km od místa

Příspěvky z okolí Vlčí skála - očistec a skalní ráj...

Vlčí skála.
Vlčí skála.
Skalní útvar
Další zajímavý skalní útvar v Beskydech je Mrazový srub nebo také Vlčí skála. První název jej lépe vystihuje. Skutečně jde o velice výrazný a ukázkový příklad tohoto typu útvaru. Impozantní je především ve své délce, kterou odhaduji na poctivého půl kilometru. Ani za sou největší výšku se nemusí nikterak mezi ostatními beskydskými skalami, skalkami i jinými kamennými (především…
0.2km
více »
Mrazový srub - ( Vlčia skala ) - pod vrchem Súlov v Beskydech
Mrazový srub - ( Vlčia skala ) - pod vrchem Súlov v Beskydech
Skalní útvar
   Překrásné hory Beskydské jsou na skalní útvary poněkud skoupější než třeba skalnaté Jeseníky, přesto se i tady můžeme setkat se zajímavými skalisky. Protože ale Beskydy patří do Karpat a tedy do flyšovéh…
0.2km
více »
Zajímavé skalní a kamenné útvary na sever od hřebenovky Sulov - Mosty u Jablunkova - Část 1.
Zajímavé skalní a kamenné útvary na sever od hřebenovky Sulov - Mosty u Jablunkova - Část 1.
Skalní útvar
Toto oblast mě neskutečně zaujala a v mnoha ohledech překvapila. Až mě napadlo, že bych si během několika měsíců mohl zkusit prohlédnout, třeba jen z dálky, všechny místa které jsou uvedeny v mapě značkou dvou trojúhelníčků. Některé by si i zasloužily znázornění pomocí táhlé skupinky obloučků – rozsáhlé mrazové sruby. Místa nevšední, neznámá a svým způsobem tajemná a klidná. Mn…
0.2km
více »
Súľov
Súľov
Rozcestí
Súĺov je rozcestí zelené, červené a žluté turistické značky a nachází se asi půl kilometru od turisticky vyhledávané rekreační horské osady Bílý Kříž a na severním úbočí vrcholku Súĺov ( 903 m.n.m.). Rozcestník je…
0.5km
více »
Turistická známka č. 2261 - Trojmezí Slezsko – Morava – Uhry
Turistická známka č. 2261 - Trojmezí Slezsko – Morava – Uhry
Turistická známka
Černá Ostravice, od svého pramene na uherské hranici, rozdělovala dvě historické země Koruny české – Moravu a Slezsko. Původní hraniční kameny jsou již vyrabovány, ale jeden zachráněný se nachází u OÚ STARé HAMRY. Trojmezí je označeno informační tabulí a současným hraničním kamenem 5/7. Leží v osadě Bílý Kříž v…
0.6km
více »
Zimní procházka na Bílý kříž (Beskydy)
Zimní procházka na Bílý kříž (Beskydy)
Tipy na výlet
Nejprve je potřeba se dostat k hotelu Gruň a to nejlépe autem ze Starých Hamrů. Pokud přijíždíte z Frýdku Místku, pojedete na Ostravici, směr Bílá. Můžete přijet taky od Horní Bečvy, nebo ze…
0.9km
více »
Visalaje - Bílý kříž
Visalaje - Bílý kříž
Tipy na výlet
Tentokrát jedeme autem z Orlové přes Havířov, kolem Žermanické přehrady na Visalaje, kde zaparkujeme na hlídaném a placeném parkovišti. V blízkosti je hotel Visalaje a chata Visalaje, kde se jako obvykle stavíme n…
0.9km
více »
Bílý Kříž
Bílý Kříž
Rekreační oblast
Bílý Kříž je místem velmi známým a hojně navštěvovaným ať už v létě či v zimě. Jedná se o známé rozcestí turistických tras a tras pro cykloturisty, které se zde rozdělují do několika stran. Na tohle půvabné míst…
1km
více »
Beskydy :  Sůlov-Bílý Kříž-Visalaje-Grůň-Sůlov
Beskydy : Sůlov-Bílý Kříž-Visalaje-Grůň-Sůlov
Tipy na výlet
Autem jsme dojeli k horské chatě Sůlov (870m n.m.) nedaleko přehrady Šance a odtud jsme se vydali po červené turistické značce Na Bílý kříž (905m n.m.) (0,5km)(TZ č.55). Odtud vede cesta po modré značce na rozcest…
1km
více »
Bílý kříž,Malý Polom,Nad Kršlí a Sulov.
Bílý kříž,Malý Polom,Nad Kršlí a Sulov.
Tipy na výlet
Autem přes Staré Hamry,kde na křižovatce u rozcestí Staré Hamry - Černá bus odbočíme vlevo smerem na Konečnou a po cca 250 m je odbočka na Bílý kříž.Je tam sice značka zákaz vjezdu,ale nahoře na Bílém kříži je několik chalup,chat a rekreačních středisek a tak se tam dá dojed. Horské středisko a osada Bílý kříž leží v samém srdci Beskyd na hranici ze Slovenskem.Jméno osada dostala podle bíle natřeného dřevěného kříže.Leží cc…
1km
více »
Kaple svatého Cyrila a Metoděje v Klokočově
Kaple svatého Cyrila a Metoděje v Klokočově
Kaple
Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Cyrila a Metoda) se nachází v obci Klokočov v kysucké části Beskyd. Vznikla mezi roky 1932 - 1938 a zbudovali ji majitelé hotelu Baron (nyní Baron-Kysuca). Kaplička stojí v podstatě na hranici s ČR, na červené značce pod vrchem SULOV (nezaměňovat s nedalekým Súľovem) na Bílém kříži. Kamenná stavba s větším vnitřním prostorem krytá sedlovou…
1.1km
více »
Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 18. den – Moravskoslezské Beskydy: cca 12,5 km dlouhý okruh: Bebek – NS Prameny Morávky – pramen Morávky – Bebek; Komorní Lhotka-vesnická památková zóna a bylinné lázničky s pramenem; Nýdek–skokanské můstky
Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 18. den – Moravskoslezské Beskydy: cca 12,5 km dlouhý okruh: Bebek – NS Prameny Morávky – pramen Morávky – Bebek; Komorní Lhotka-vesnická památková zóna a bylinné lázničky s pramenem; Nýdek–skokanské můstky
Cestopisy
Sobota 20. 8. 2022 Už v deset mne probudilo hřmění a vzápětí se spustil děsný liják. S Otou to ani nehnulo, já za chvíli usnula taky. Jak dlouho pršelo, nevíme, ve čtyři ještě někde v dálce blýskalo. Trochu se ochladilo, ale s…
1.4km
více »
Bílý Kříž - rozcestí
Bílý Kříž - rozcestí
Rozcestí
Rozcestí Bílý Kříž najdeme nedaleko severního okraje stejnojmenné horské osady, která se rozkládá v Moravskoslezských Beskydech, na rozhraní Moravy a Slovens…
1.4km
více »
Doroťanka
Doroťanka
Rozcestí
Doroťanka je orientační místo a rozcestí na červené turistické značce, která v těchto místech označuje hřebenovou trasu. Tato hřebenovka vede po vrcholcích Beskyd, přes které prochází hranice se Slovenskem. Rozc…
1.6km
více »
Pod Vjadačkou
Pod Vjadačkou
Rozcestí
Pod Vajdačkou je orientační místo a rozcetí na zelené turistické značce a nachází se u křižovatky lesních cest západním směrem od stejnojmenné osady Vjadačka, která se rozkládá podél hranice se Slovenskem. Rozce…
1.9km
více »
Smrkovina - rozcestí
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Smrkovina - rozcestí
Rozcestí
Smrkovina - rozcestí je křižovatka zelené a žluté turistické značky asi 2 kilometry západním směrem od horské rekreační osady Bílý Kříž. Vrchol Smrkovina ( 923 m.n.m.) se zvedá severovýchodním směrem od rozcestí. Rozcestník je umístěn u křižovatky lesních cest a nedaleko rozcestí je několik soukromých chat. Kromě značených turistických prochází rozcestím značená cyklostezka.…
2km
více »
U Surovce
U Surovce
Rozcestí
U Surovce je rozcestí zelené a žluté turistické značky a najdeme jej nedaleko horské rekreační osady Visalaje a to jihovýchodním směrem. Rozcestí je umístěno…
2.2km
více »
Smrkovina
Smrkovina
Kopec
Vrchol Smrkovina ( 923 m.n.m.) se zvedá jižním směrem nad horskou rekreační osadou Visalaje. Na severním úbočí vrcholku pramení v několika pramenech říčka Řečice a na jihozápadním úbočí potok Vilčok. Kolem vrcho…
2.2km
více »
Grúň - Švarná Hanka
Grúň - Švarná Hanka
Rozcestí
Grúň - Švarná Hanka je rozcestí modré, žluté a zelené turistické značky v blízkosti turistické chaty Švarná Hanka ve východní části horské rekreační osady Grúň. Rozcestník je umístěn u křižovatky lesních cest a na…
2.5km
více »
Visalaje-Švarná Hanka-Charbulák na Gruni a zpět
Visalaje-Švarná Hanka-Charbulák na Gruni a zpět
Tipy na výlet
               Visalaje-Švarná Hanka-Charbulák na Gruni a zpět 27.5. 2018 Zadní hory v Beskydech  Geografové Beskydy rozdělili jinak. Místní lidé ovšem je už dávno rozdělili na Přední: tisícovky (Lysá, Smrk, Javorový) a Zadní: málo obydlená krajina pastvin a kopečků při česko-uherké (dnes slovenské) hranici (Ostravice, Staré Hamry).   Přijedeme na Visalaje a odtud jdeme na rozc…
2.7km
více »
Ježánky
Ježánky
Rozcestí
Rozcestí Ježánky najdeme v jižní části horské rekreační osady Visalaje. Rozcestí je významnou turistickou křižovatkou a výchozím bodem několika turistický…
2.8km
více »
Ivančena pod Lysou horou
Ivančena pod Lysou horou
Drobné památky
Ivančena je kamenná mohyla, založena roku 1946 na památku skautů, popravených fašistickým režimem za 2. světové války v Ostravě. Mohyla, tvořená kameny z celé republiky, leží na hřebení…
2.9km
více »
Grúň - Kozlena
Grúň - Kozlena
Rozcestí
Rozcestí Grúň - Kozlena se nachází u východního okraje horské rekreační osady Grúň. Rozcestím prochází zelená a žlutá turistická značka. Vrchol Kozlena ( 885 m.n.m.) se zvedá východním směrem nad rozcestím. Rozces…
3.7km
více »
Grúň
Grúň
Osada
Významné rekreační a turistické středisko Grúň se nachází v Moravskoslezských Beskydech a nejlepší přístup k němu je z obce Staré Hamry. Místo je ideální pro sportovní aktivity jak letní, tak i zimní. Turisté i cy…
4.6km
více »
Vyšní Mohelnice
Vyšní Mohelnice
Rozcestí
Vyšní Mohelnice je rozcestí červené a zelené turistické značky a nachází se u jihovýchodního okraje osady Vyšní Mohelnice. Rozcestník je umístěn u křižovatky lesních cest a z těchto míst je pěkný výhled severovýchodním směrem na Obidovou ( 832 m.n.m.). Výchozím bodem červené značky procházející těmito místy je rozcestí Ježánky a značka dále pokračuje na vrchol Lysá hora ( 1323 …
4.8km
více »
Chata Slavíč
Chata Slavíč
Rozcestí
Turistickou chatu Slavíč najdeme severozápadním směrem od obce Horní Lomná. Rozcestník turistických tras je v sousedství této chaty. Stejnojmenný vrchol Slavíč…
9km
více »
Lysá hora
Lysá hora
Vrchol
"Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podruž…
9.1km
více »
Šance přehrada
Šance přehrada
Přehrada
Rozcestník žluté a modré turistické značky. Nachází se na hrázi přehrady Šance. Žlutá značka vede na Lysou horu. Po modré se dostanete až na Bílý Kříž. Na druhou stranu vede žlutá na Malý Smrk. Za pěkného počasí je zde pěkný výhled na větší část přehrady. Až k tomuto rozcestí se dá dojet autem a pak dále pokračovat kolem přehrady. Přehrada …
9.2km
více »
Smrk
Smrk
Vrchol
Smrk je druhou nejvyšší horou Beskyd a svou výškou 1276 m působí velmi majestátně. Je to hora osamocená s předvrcholem Malý Smrk (1173 m.n.m.) a je tvořená godulskými pískovci. Jste-li nadšenci vrcholových hospůdek a občerstvení, musíme vás zklamat na Smrku nic takového nenaleznete. A možná i proto je méně navštěvován a výstup na tento vrchol je považován za nejnáročnější v…
12.4km
více »