Psi jsou po týdenním výcviku schopni vyčenichat koronavirus, vyplývá ze studie německé univerzity |
Vědci v nové studii zjistili, že na konci poslední doby ledové již bylo přítomno pět odlišných skupin psů a jejich genetický odkaz je dodnes uchován u našich mazlíčků. „Je pravděpodobné, že narazíme na druhy psů, kteří žili s člověkem již před 11 tisíci lety v různých koutech světa,“ zmínil jeden z autorů studie Pontus Skoglund, lékař a vedoucí skupiny laboratoře starověké genomiky v Institutu Francise Cricka v Londýně.
Skoglund řekl, že je z výsledku výzkumu překvapen. „Je úžasné sledovat, že zatímco lidé byli ještě lovci a sběrači, ochočovali si už v té době divoké masožravce,“ řekl pro web britské televizní stanice.
Vlci, z nichž nynější domácí mazlíčci vzešli, byli podle Skoglunda totiž „obzvlášť děsiví.“ Britští vědci se ve výzkumu publikovaným odborným časopisem Science zabývali otázkou, jak k ochočování lidská populace dospěla.
Předpokládá se, že psi se vyvinuli z vlků, kteří se dříve vydávali k lidským táborům. Nejspíše tam chodili očichávat jídlo. Později, když byli zkroceni, pak lidem mohli sloužit jako lovečtí společníci nebo strážci tábořišť. Výsledky výzkumu naznačují, že všichni psi pocházejí z jedné již vyhynulé populace psovitých šelem.
Důležitým poznatkem studie je ale fakt, že psi jsou lidem podobní více, než by se dalo čekat. Jejich genetické vzorce jsou totiž podobné jako ty lidské, což podle výzkumu nejspíš souvisí s putováním a přemisťováním tehdejší populace po kontinentech. Už v té době si lidé brali své ochočené mazlíčky s sebou.
Výzkumníci uvedli, že třeba raně evropští psi mohli mít původ ve dvou naprosto odlišných místech, mohli by pocházet z Blízkého východu nebo ze Sibiře. „V době bronzové se populace jediné psí linie rozšířila po celém kontinetu,“ tvrdí vědci z Institutu Francise Cricka v Londýně.
„Evropa před čtyřmi až pěti tisíci lety byla velmi rozmanitým místem, pokud jde o psy. Dnešní evropští domácí mazlíčci existují v různých velikostech a druzích, původně ovšem geneticky pocházejí pouze z velmi úzké podmnožiny druhů, které dříve existovaly,“ řekl hlavní autor výzkumu Anders Bergström.
Čivava má kořeny v Mexiku. (Ilustrační snímek)
Mezinárodní tým vědců porovnával buňky DNA u sedmadvaceti archeologicky nalezených psích pozůstatků s DNA dnešního nejlepšího přítele člověka. Například rhodéský ridgeback původem z jižní Afriky a mexická čivava si uchovávají genetické stopy domorodých psů z jejich regionu.
Složitější je zjištění původu psů ve východní Asii. Podle vědců se zdá, že čínská plemena mají část svých předků odvozenou od dnešního australského dinga a novoguinejského „zpívajícího psa,“ známého také jako dingo pralesní. Zbytek pak pochází buď z Evropy nebo z ruské stepi.
Kde začali poprvé ochočovat? Vědci netuší
„Psi jsou naším nejstarším a nejbližším zvířecím partnerem. Použití DNA od starověkých psů nám ukazuje, jak daleko se naše sdílená historie odehrává, a nakonec nám pomůže pochopit, kdy a kde tento hluboký vztah začal,“ uvedl Greger Larson, spoluautor studie z Oxfordské univerzity.
Skoglund dodal, že není jasné, kdy a kde došlo k původní domestikaci. „Historie psů byla velmi dynamická, a proto není jejich DNA tak snadno čitelná,“ zmínil Larson.
V Rusku cvičí psy křížené se šakalem na covid-19 |
Snáze čitelnější je pak původ a chov koček. Ty se staly lidským mazlíčkem pravděpodobně před více než šesti tisíci lety, když je lidé využívali pro hubení myší v hustě osídlených oblastech. Jejich domestikace začala pravděpodobně na Blízkém východě.
„U psů to mohlo být téměř kdekoli. Studená Sibiř, teplý Blízký východ nebo jihovýchodní Asie. To všechno jsou podle mého názoru možnosti počátku ochočování,“ vysvětlil Pontus Skoglund.
