Naše supermasivní černá díra v Mléčné dráze je introvertní a líné monstrum

  • Supermasivní černá díra Mléčné dráhy zrovna nehýří aktivitou
  • Potvrzují to i výsledky nového výzkumu
  • Podle nich je tato černá díra natolik líná, že ani pořádně nerotuje

V centru Mléčné dráhy přebývá gravitační monstrum. Objekt Sagittarius A* (SgrA*) není nic jiného než supermasivní černá díra, která má hmotnost odpovídající přibližně 4,15 milionům Sluncí.

Jako podezřelý zdroj rádiových vln v souhvězdí Střelce jsme objekt SgrA* objevili již v roce 1931. Až do roku 2002 ale nebylo jisté, že jde o kompaktní a přitom velmi hmotný objekt, což je právě černá díra. A o naší domácí supermasivní černé díře se stále dozvídáme něco nového.

Již dlouho je jasné, že supermasivní černá díra Mléčné dráhy zrovna nehýří aktivitou. V okolní vesmíru pozorujeme galaxie s centrálními supermasivními černými děrami, které jako by byly na hlučném večírku a září na nás s neuvěřitelnou energií. SgrA* je jako panda velká. Jen tak líně sedí na svém místě.

Ani pořádně nerotuje...

Potvrzují to i výsledky nového výzkumu, které se objevily před pár týdny. Podle nich je supermasivní černá díra SgrA* natolik líná, že ani pořádně nerotuje. Respektive rotuje pomaleji, než mnoho podobných „galaktických“ černých děr, které pozorujeme v okolním vesmíru. Ukazuje se, že rotuje pomaleji než rychlostí dopovídající 10 procentům rychlosti světla. Dokonce nejspíš mnohem pomaleji.

Černé díry jsou sice obtížně představitelné a stále plně nerozumíme fyzice, jako představují, ale zároveň jsou vlastně velmi jednoduché. Každá černá díra, pokud víme, může být popsána pouhými třemi parametry – hmotností, elektrickým nábojem a rotací.

Zjistit hmotnost černé díra bývá snadné. Stačí pozorovat okolní objekty, pokud tam nějaké objevíme. Pokud jde o elektrický náboj, vědci se víceméně shodnou, že černé díry, podobně jako jiné velké objekty ve vesmíru, jsou v podstatě elektricky neutrální.

Zato určení míry rotace černé díry je obvykle velmi obtížné, například proto, že samotná černá díra není vidět. V případě naší supermasivní černé díry SgrA* badatelé vycházeli z oběžných drah takzvaných S hvězd, což jsou hvězdy v těsné blízkosti SgrA*.

Rotace černé díry na tyto hvězdy a jejich oběžné dráhy působí. Uspořádání oběžných drah S hvězd je takové, že vylučuje, aby supermasivní černá díra rotovala rychleji než rychlostí dopovídající 10 procentům rychlosti světla. Zároveň jde o horní limit, takže skutečná rychlost rotace SgrA* může být mnohem nižší.

Diskuze (12) Další článek: Samsung hlásí rekordní tržby z výroby čipů a začal dodávat první 5nm úsporné procesory

Témata článku: , , , , , , , , , , , , ,