Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Je důležité vnímat i podněty z jiných oborů, říká oceněný fyzik

Věda

  5:52
PRAHA - Ve vědě je důležité nesoustředit se jen na svůj obor, ale být vnímavý i k podnětům z jiných oblastí. Řada objevů z poslední doby je z hranic různých oborů. V rozhovoru s to řekl fyzik Pavel Jelínek, který převzal Cenu Rudolfa Lukeše za výzkum v oblasti chemie.
Laboratoř (ilustrační foto)

Laboratoř (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Se svou skupinou z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV) zkoumá chemické vlastnosti molekulárních struktur na površích pevných látek. Pracují i na rozvoji rastrovací mikroskopie, která toto studium umožňuje. Cenu udělila Česká společnost chemická s Nadací Experientia. Pojí se s odměnou 100 ktisíc korun. Jelínek patří k odborníkům, jejichž výsledky publikují nejvýznamnější vědecké časopisy.

Vodivý polymer

V poslední době Jelínkova skupina spolupracovala na návrhu jednorozměrného vodivého polymeru na bázi uhlíku, který představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů. Provedli také první pozorování řízeného přenosu elektronu v rámci jedné molekuly. Podle Jelínka chce skupina vyvinout pokročilejší polymer a uskutečnit v nich přenos více elektronů naráz. Vědce zajímá chování elektronů a jejich vzájemné interakce během přenosu.

K rozpoznání covidu postačí zakašlat, tvrdí vědci. Vyvíjí chytrou aplikaci, která pozná i bezpříznakové případy

Jelínek zdůraznil, že vývoj rastrovací mikroskopie i chemické syntézy umožnil přípravu látek a molekulárních systémů, které nejde připravit v klasické koloidní chemii. „Ty chceme využívat pro studium transportu elektronů,“ řekl vědec. Cílem je studium elektronů v systému 1D. Popsal, že přechod z 2D materiálů do 1D s sebou nese razantní změnu chování elektronů. „Pokud vezmu 2D systém, tak to bude třeba jako pohyb lidí na Václaváku. Pohybují se po ploše, mají nějakou rychlost. Nenarážejí do sebe, snaží se vyhnout. Čím víc lidí tam bude, tím víc bude omezenější pohyb. A podobně se chovají i elektrony,“ popsal vědec a dodal: „V 1D systému jsou elektrony silně provázané. Už je nelze brát jako jednu entitu, v podstatě se pohybují všechny naráz. Z Václaváku se dostanete do fronty na poště. Když se v ní někdo pohne, vy se musíte pohnout také.“

Vědec řekl, že v koloidní chemii je při přípravě polymeru nemožné pracovat s jedním polymerem, lze využít jen svazek, což brání studiu dění uvnitř jednoho polymeru. „A to je naše výhoda. Rastrovací mikroskopie v kombinaci s povrchovou chemií nám umožňuje v ultračistém prostředí bez atmosféry vytvořit jednotlivé polymery na povrchu pevné látky požadovaných vlastností a potom je studovat. To dovoluje hlubší pochopení nejen jejich chemické a elektronové struktury, ale také chování elektronů při transportu skrze polymery,“ vysvětlil vědec. 

Vědci nasimulovali tání ledovců v Antarktidě. Podle nich může ohrozit světová velkoměsta

Řekl, že vhodné molekuly pro reakce syntetizuje Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV a další organičtí chemici. „Jsme na nich závislí, říkám, že Ivo Starý je náš ‚drogový dealer‘. Ty ‚uvařené‘ molekuly dáváme do mikroskopů, pracujeme s nimi, případně vyrábíme nové produkty,“ poznamenal Jelínek.

V případě rozvoje rastrovací mikroskopie skupina například vyvinula teoretický popis mechanismu vysokého rozlišení. S experimentálními měřeními umožňuje získat vedle chemické struktury i nové informace o zkoumaných molekulách - například rozložení elektrostatického náboje.

Právě neobvyklá kombinace teoretického a experimentálního přístupu podle vědce skupině umožňuje posouvat výzkum za běžný ‚standard‘. Vedle přípravy speciálních polymerů, které by mohly mít využití třeba v optoelektronice, skupina spolupracuje i na syntetizaci nových sloučenin, které nelze připravit v roztocích, s vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Součást přírody

Na dotaz ohledně volby správného směru výzkumu Jelínek řekl, že kromě potřebného štěstí je třeba najít si dobré téma a nabídnout metodu či postup, které jsou pro obor nové a přínosné. To ilustroval právě na využití rastrovacího mikroskopu v chemii.

„Víte, když něco publikujete, tak vám to přijde nové, ale pak si uvědomíte, že ten jev nebo proces je součástí přírody. My se ji jen snažíme nějak pochopit a popsat. Ale co člověku zbude je radost z celého procesu poznání. Člověk vidí něco, čemu nerozumí a pak to pochopí. To je taková tichá radost,“ uzavřel vědec.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!