15°C
Šampionka Sáblíková v nemocnici: Lékařům a sestřičkám děkovala za péči!
Její sport ji předurčuje k tomu, aby byla skvělým poslíčkem. A to i když vymění dva nože za čtyři kola. Martina Sáblíková (33) včera doručením oběda poděkovala lékařům a sestrám, kteří se starají o pacienty s covidem.
Rychlobruslařská šampionka v rámci charitativního projektu #SKODAAUTOpomaha vyzvedla menu složené z karotkového krému, rybí polévky, bůčku s kimchi a dezertu z čokoládové pěny a potěšila jím těžce zkoušený personál brněnské Nemocnice u sv. Anny.
Co pro vás taková pomoc znamená?
„V téhle těžké době by si lidé měli pomáhat ještě víc než kdy jindy. Pomoc druhým je pro mě automatická. A taky bychom na to neměli zapomínat, až se situace zlepší, což snad bude brzo.“
Dokážete si představit, že trávíte jako oni dlouhé hodiny ve speciálních oblecích a staráte se o pacienty?
„Upřímně řečeno, nedokážu. Když jsem to viděla přímo v nemocnici, mluvila s panem primářem, který měl na sobě oblek, ve kterém několik hodin operoval... Byl zpocený, unavený. To musí být neskutečně těžké. Jak fyzicky, tak psychicky.“
Je oproti tomu i ten nejtvrdší trénink hračka?
„Řekl jste to správně. Proti tomuhle je trénink pohoda. A hlavně: nejde v něm o životy.“
Jako milovnice pizzy býváte spíš adresátem dovážky. Jaké bylo stát na opačné straně? Nebála jste se, že pojedete moc pomalu a jídlo vám vystydne?
„Je pravda, že jsem si v tomhle směru vyměnila role. Naštěstí jsme s jídlem jeli jen kousek, všechno bylo ve speciálních boxech, takže v nemocnici dostali jídla krásně teplá. Doufám, že jsem jako poslíček obstála.“
Když pominu sportovní stránku, kde je to zřejmé, zasáhla vás nějak současná pandemie?
„Díky tomu, že bydlím na vesnici, a mám za barákem les a přírodu, není to pro mě zase tak náročné. Do města jezdím jen na nákup, dodržuji všechna pravidla. Zvykla jsem si a beru to tak, že to k tomuhle období patří.“
