Změnu termínu spolu s dalšími pozměňovacími návrhy nyní posoudí Sněmovna. Brabec uvedl, že požádá Sněmovnu, aby přehlasovala senátní verzi, nesouhlasí také s odkladem účinnosti.
Bez ohledu na počátek účinnosti návrh zákona dál počítá i s šestiletým odkladem konce skládkování na rok 2030. Předloha má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu, a zvyšuje poplatky za ukládání odpadů.
Podle Brabce stovky firem a tisíce obcí počítají s tím, že zákon vejde v platnost v lednu. Katalogy a další prováděcí předpisy jsou podle něj připraveny. Protože jsou na termín navázány motivační kroky, považuje ministr start nového systému v lednu příštího roku za zásadní.
K posunu ukončení ukládání odpadů na skládky Brabec senátorům řekl, že jde o kompromis. Některé obce podle něj navrhovaly až rok 2035. Nynější termín ukončení skládkování k roku 2024 není podle Brabce současně reálný. Není podle něj dosažitelné, aby byla pro dva miliony tun komunálních odpadů zajištěna jiná forma nakládání.
Velký mýtus o recyklaci: čím víc lidé třídí, tím víc odpadu vyprodukují |
Prodloužení lhůty pro zákaz skládkování podle části senátorů zpomalí proces transformace odpadového hospodářství, podle dalších chybí reálný plán toho, co se bude dít po roce 2030. Neprošel návrh zkrátit odklad jen o dva roky.
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) soudí, že zákon pouze přejímá evropskou směrnici, pravidla, která stanoví praxi, přinesou až další podzákonné předpisy, o kterých zákonodárci nic nevědí. Pokud zákon vstoupí v platnost k 1. lednu, hrozí podle ní chaos a vznik hromad odpadů, protože předpisy fungovat nebudou, ale odpad vznikat bude. „Je nezbytné nejen kvůli orgánům státní správy, ale i firmám, aby tu nenastal chaos, termíny posunout,“ konstatovala. Podle Brabce nic takového nehrozí.
Na plénu Seitlová také konstatovala, že ministerstvo nesouhlasilo při přípravě zákona se zavedením elektronické evidence uložených odpadů, naopak Sněmovna přitakala zvýšení poměru takzvaného technologického odpadu, za který firmy neplatí, na skládkách. Rozvolňuje se podle ní i nakládání s nebezpečnými odpady a zákon také omezí poskytování informací o odpadovém hospodaření. Chybí jí také ustanovení, že každý kdo nakládá s odpady, musí mít pojištění ve výši, která by sanovala možnou havárii.
VIDEO: Z papíru, který vyhodíme do modrých kontejnerů, vzniká nový bílý papír i třeba tašky pro supermarkety. Podívejte se na celý proces od začátku do konce:
27. června 2020 |
