„Forenzní služba dosud převzala 2317 těl vojáků, mezi nimiž jsou i ti neidentifikovaní,“ uvedla mluvčí arménského ministerstva zdravotnictví Alina Nikoghosianová. Výměna těl obětí s Ázerbájdžánem podle ní teprve začala, a počty tedy nejsou konečné.
  |
Arménské úřady před nynější aktualizací údajů uváděly 1339 mrtvých příslušníků ozbrojených sil a pět desítek civilních obětí. Ázerbájdžán své vojenské ztráty nezveřejnil. Oznámil 93 mrtvých civilistů.
Arméni demonstrují proti dohodě o Náhorním Karabachu, policie zpočátku protestující zatýkala |
Dohoda znamená pro Ázerbájdžán důležité územní zisky. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent, který má dohlížet na klid zbraní. Po oznámení dohody vypukly v Arménii protesty. Demonstranti vtrhli do sídla parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili, a 17 politických stran vyzvalo premiéra Nikolu Pašinjana k odstoupení.
Pašinjan své rozhodnutí uzavřít dohodu s představiteli Ruska a Ázerbájdžánu o ukončení bojů vysvětlil snahou vyhnout se zhroucení fronty a zabránit obětování životů tisíců arménských vojáků.
PETRÁČEK: Mír plný otázek. Karabach ohlídá Rusko s Tureckem na úkor Arménů |
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že konflikt si vyžádal více než 4000 mrtvých a 8000 zraněných. Domovy musely podle něj opustit desítky tisíc uprchlíků.
Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků.
