Pokud se nestane zázrak, Česko vyjde z koronavirové pandemie extrémně špatně, tvrdí politolog Kořan

Ačkoliv koronavirová pandemie zdaleka neskončila, politolog Michal Kořan si je jistý, že České republice se bude v měnícím a tříštícím se řádu světa hůře dýchat. Vinou rozpadající se důvěry lidí v instituce, změny dodavatelských řetězců a vzniku nových nacionalizovaných států bude pro Česko, jako malou zemi ze středu Evropy, složitější si vydobýt své místo v rozdrobeném světě.

Sám sobě pak Kořan položil řečnickou otázku: Jak je možné, že nedochází k výměně politických elit? "Vezměte si, že člověk, který se narodil 1. ledna roku 1993 a je mu 27 let, tak vyjma několika desítek dnů nezažil situaci, že by prezidentem nebo premiérem nebyl Václav Klaus či Miloš Zeman. 27 let… My se smějeme Rusku s jeho Putinem, ale jsme na tom stejně. Tohle je celkově problém kvazidemokratické politiky, není tu politická soutěž. A musíme se bavit, proč tu ta soutěž není," říká pro HN Kořan, expert na zahraniční politiku a mezinárodní vztahy z Masarykovy univerzity v Brně.

Čím to tedy je, že nemáme v politice, potažmo její zahraniční větvi, výrazné osobnosti?

Problém je v tom, že veřejný prostor opanovaly extrémně velké osobnosti, jako jsou právě Klaus a Zeman. A vůči nim se nebyl schopen nikdo dostatečně vymezit. Mezi diplomaty ale máme dobré lidi a dělají práci dobře. Ale chybí nám osobnosti, což je problém celého demokratického světa. Snížila se atraktivita politiky, protože lidi, kteří by měli před 30 lety ambici to dotáhnout někam v politice, tak to dotáhnou raději v korporátu. Do politiky nechodí ti nejlepší lidé, zmenšila se v ní konkurence.

V čem je tedy hlavní problém?

Naše instituce jsou nastavené na to, že v nich nějaký charismatický lídr musí být. Ale povaha politiky už tyto lidi nahoru nedostává. To se ale musíme bavit o celkové změně institucí a politického nastavení. Na jednu stranu ano, chybí nám charismatické osobnosti a lídři, kteří by mluvili a dávali jasnou odpověď na to, jaká má být zahraniční politika. Ale také je důležité, aby se nám ta odpověď líbila. Například Tomio Okamura je zcela určitě charismatický lídr, ale asi by se nám jeho odpověď nelíbila.

A jaká odpověď by se líbila vám?

Nepotřebuji, aby česká zahraniční politika byla silnější nebo aby byla víc vidět. Mně by stačilo, kdybychom nedělali zbytečné průšvihy, nestříleli se do vlastních nohou a kdybychom neužírali náš potenciál vnitřními hádkami. Zároveň by pomohla i větší transparence, abychom věděli, kdo ovlivňuje zahraniční politiku. Teď nemluvím o politicích, ale o hospodářských zájmech: kdo kam komu garantuje investici, kdo je co schopný si pojistit v Turecku, Arménii nebo Ázerbájdžánu. Nepotřeboval bych proto ultraambiciózní politiku, ale to, abychom nedělali blbosti.