Profesor Jiří Beran dlouhodobě tvrdí, že boj proti epidemii nemá být zaměřený plošně, jako to dělá vláda, ale na rizikové skupiny. Již v říjnu tvrdil, že přes 90 procent úmrtí s covidem se týká lidí přes 65 let. Právě na ně měla být zamířena největší péče.
Profesor Beran analýzu, na kterou upozornily i ParlamentníListy.cz, poskytl premiéru Babišovi i ministerstvu zdravotnictví. Ti podle něj udělali chybu, když jako „vnímavou skupinu“ definovali celou populaci.
Právě identifikace „vnímavé skupiny“ je přitom podle Berana základem pro nastavení správných, účelných a přiměřených protiepidemických opatření.
Lidé nad 65 let přesahovali již v době Beranovy analýzy (v říjnu) více než devadesátiprocentní podíl jak ve statistikách úmrtí, tak hospitalizací (a od té doby se s rozšířením covidu v pečovatelských zařízeních toto procento prý ještě zvýšilo).
Nejohroženější skupinou jsou podle Berana „institucionalizované osoby starší 65 let“, tedy lidé žijící v domovech důchodců, nebo v LDN. Ti tvoří asi jedno procento populace (100 tisíc lidí), ze zemřelých ale do této skupiny patří každý čtvrtý.
Již v říjnu tedy profesor Beran doporučoval zaměření na dvě nejohroženější skupiny. Právě na ně měly být nasazeny nové a rychlé antigenní testy. Současně by u „institucionalizovaných“ měla maximální část péče probíhat v jejich domovských ústavech. Také doporučil lék, který by měl být těmto lidem podáván jako prevence.
Rovněž trasování, které dnes hygienické stanice nestíhají, by se podle Berana mělo zúžit pouze na tyto rizikové skupiny, které se nestýkají s tolika lidmi, tudíž by mělo být jednodušší. Na ostatní skupiny by se mělo rozšířit, jen když se to bude kapacitně zvládat.
Nyní profesor Beran poskytl rozhovor pro Lidovky.cz, kde jednak aktualizoval čísla statistik, a jednak se zamyslel nad tím, jak by měla být co nejefektivněji využita proticovidová vakcína, která by podle ministra Blatného mohla být k dispozici už v lednu.
„Lidé starší 65 let, jichž je v české populaci sedmnáct procent, přispívají k 70 procentům všech úmrtí na covid,“ uvedl s tím, že jsou to data ještě před tím, než jich tu během čtrnácti dnů zemřelo tři tisíce.
„Druhá skupina jsou domovy důchodců a pečovatelské domy, které obsahují asi jedno procento populace, tedy zhruba 100 tisíc lidí. Toto jedno procento přispívá k úmrtím hned ze čtvrtiny,“ shrnul profesor.
Tyto ohrožení skupiny tvoří v součtu 18 procent populace. „Z toho vyplývá, že naočkujete-li těchto zhruba 18 procent populace, zamezíte 94 procentům všech úmrtí,“ počítá dále Beran. Ve chvíli, kdy by se takto eliminovala úmrtí, tak by podle něj epidemie přestala být problémem. Pár lidí by v ostatních skupinách onemocnělo, ale nebyl by to až takový problém, ani zátěž pro zdravotnický systém.
„Problémem je, že lidé umírají. A ministerstvo zdravotnictví je bohužel nechává umírat dál, aniž by se na ně skutečně zaměřilo,“ uzavřel epidemiolog.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: jav