Zámořský magazín The Hockey News v týdnu přinesl informaci, že IIHF chystá přesunout běloruskou část MS z Minsku do Ruska. Už v srpnu lotyšský premiér Krišjánis Kariňš prohlásil, že si organizaci se svým jižním sousedem aktuálně nedovede představit.
Také ze Švédska přicházejí hlasy o odložení či úpravě mistrovství. „Jsme znepokojeni situací v Bělorusku. Chci zdůraznit zejména tu lidskou stránku. Vidíme demonstranty dožadující se svobody, jak jsou mláceni a zavíráni. Taky jde o zdraví a bezpečnost. Jaká je reálná koronavirová situace v zemi?“ ptá se Anders Larsson, šéf Švédské hokejové federace.
Co může zabránit Rusku pořádat MS?Světová antidopingová agentura (WADA) potrestala Rusko vloni 9. prosince za zmanipulování dat z moskevské laboratoře. Rozhodla, že příští čtyři roky nesmí země na olympijských a paralympijských hrách a světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Rusko sankce, které zahrnují i zákaz pořádání vrcholných akcí, nepřijalo a odvolalo se. Pakliže by trest platil, WADA by doporučila Mezinárodnímu olympijskému výboru a jednotlivým světovým federacím (tedy i IIHF), aby se tím řídily. |
Nově se přidal i prezident IIHF René Fasel: „Kdybychom měli normální sezonu, bylo by nereálné, aby obě země uspořádaly mistrovství světa. Zprávy, které dostáváme od našich expertů a analytiků, bereme vážně. Bělorusko má problémy, vnímáme aktuálně velký risk.“
Na mysli měl však zejména koronavirovou situaci. IIHF se dál snaží zůstat apolitická, ačkoliv například Lotyšsko bere podle Petra Břízy velmi vážně fakt, že šéf běloruské hokejové federace Dmitrij Baskov je podezřelý z podílu na vraždě.
Jak moc to bere vážně, pane Břízo?
Do doby, než se to vyšetří, má šéf běloruské federace zákaz vstupu do Lotyšska.
Novinář z magazínu The Hockey News zveřejnil informaci, že se část šampionátu přesune do Ruska. Má pravdu?
Je to jeho spekulace. Měli jsme tento týden setkání Rady IIHF, z ní vyšla tisková zpráva, kde jsme se snažili média se situací srozumět. Chápeme, že to je citlivé, zajímavé a zásadní téma, my se snažili každou větou jednoduše, ale výstižně popsat fakta. Teď se nevyjadřuju za Česko, ale jako člen Rady.
Může se to ale stát? Že místo Běloruska bude mistrovství pořádat Rusko?
Nemůžu komentovat, co je a co není ve hře. Velice intenzivně jednáme o řešení. Spekulovat mohou média a fanoušci, já chci zůstat u oficiální komunikace. My jsme jasně popsali obavy a výhrady Rady vůči celospolečenské, bezpečnostní a zdravotní situaci. A ano, vnímáme, že v některých zemích sílí reakce politiků a že dochází k rozkolu mezi organizačními výbory obou zemí.
Ze zprávy IIHF jsem pochopil, že mezinárodní federace se zabývá spíše koronavirovou situací v Bělorusku než tou společenskou, kdy jsou protestující proti prezidentu Lukašenkovi brutálně biti.
To není jen IIHF, kterákoliv sportovní mezinárodní asociace je apolitická. Sport by měl být apolitický. Nemám pro vás žádnou jednoduchou odpověď, protože žádná sportovní federace nemá mechanismy ani písemná pravidla na to, aby posuzovala, kdo je politicky korektní a kdo ne, kdo si co zaslouží a nezaslouží a kdo má právo účasti. Když jakkoliv otevřete debatu o účasti jakéhokoliv člena, dostáváte se do neřešitelné situace, otevíráte Pandořinu skříňku.
Co s tím ale?
Vyjádřili jsme znepokojení nad celkovou společenskou situací v Bělorusku, vypíchli jsme dva zásadní problémy. Zaprvé bezpečnost, musíme zajistit konání turnaje v takové zemi, která bude pro týmy i každého fanouška bezpečná. To je nesmírně důležité a klíčové. Tím se nepřímo dotýkám politiky a toho, co se v Bělorusku děje.
A ten druhý problém?
Koronavirová situace. Vyžádali jsme si zprávy, ty vyjadřují pochybnosti a určité velké výhrady. Ta zpráva nabízí skeptický pohled na relevantnost faktů okolo covidu v Bělorusku. Pandemie nás samozřejmě nesmírně zasáhla, museli jsme zrušit velkou část programu sezony 2020/21 a pro nás je to obrovský strašák. Mužské hokejové mistrovství je základ fungování pro IIHF, je na to navázán klíčový příjem.
Ozývají se hlasy o bojkotu šampionátu, máte o tom zprávy?
Předminulý týden jsme měli konferenci se všemi 16 účastnickými zeměmi. Nikdo přímo o bojkotu nemluvil, 14 týmů řeklo, že tuto možnost nezvažuje a nevidí ji jako účinnou. Dva hlasy byly rezervované. Situace se taky mění a může se měnit razantně. Co je dnes, nemusí platit zítra. Všichni si ale uvědomují, že individuální bojkot není dlouhodobé řešení.
Skutečně?
Já si pamatuju, že jsem jako mladý sportovec zažil bojkoty v době studené války. Obě strany pak svorně prohlašovaly, že to znovu neudělají. Velmi to rozděluje. Naopak případ společného ženského týmu Severní a Jižní Koreje na olympiádě v roce 2018 byl velice kvitován jako příklad úlohy sportu spojovat a sdružovat. To téma je velmi složité a citlivé, jednoznačně bude v příštích týdnech hlavním tématem. A poslední poznámka...
Povídejte.
Jsme smluvně vázáni stanovy a řády IIHF, kontrakty s marketingovým partnerem, s organizátory. Veškeré kroky musí být konzultovány v souladu s platnými řády.
