‚Hrozily by obavy z politického tlaku na soudce.‘ Proč soud smetl výtku Benešové v kauze Postoloprt?
Nepřípustná výchylka z dělby moci i obavy z politického tlaku. To jsou jen některé z důvodů, proč Městský soud v Praze zrušil koncem října výtku ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Ta kárné opatření uložila soudkyni chomutovského okresního soudu Kateřině Vltavské za rozhodnutí v kauze zastupitelů z Postoloprt. Server iROZHLAS.cz nyní verdikt zveřejňuje v plném znění. Benešová proti němu podala kasační stížnost.
„Názor žalované, že může soudce za jeho rozhodovací činnost sankcionovat sama, a to na základě vlastní úvahy prostřednictvím uložení výtky, nelze akceptovat, neboť je s výše uvedenými ústavními principy v rozporu,“ píše předsedkyně soudního senátu Viera Horčicová v rozsudku, o který redakce požádala s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím a který je rovněž zveřejněn na webu soudu.
Soud zrušil výtku ministryně Benešové vůči soudkyni v kauze Postoloprty. Odporuje ústavním principům
Číst článek
Pokud by totiž mohl ministr spravedlnosti sám kontrolovat, jestli soudci rozhodují v souladu se zákonem, došlo by tím podle verdiktu „k obcházení systému opravných prostředků i smyslu kárného řízení před nezávislým kárným senátem, což by způsobilo nepřípustné vychýlení z rovnováhy mezi mocí výkonnou a mocí soudní“.
Horčicová v rozsudku uvádí, že ministr spravedlnosti sice může podle platné legislativy soudce potrestat za drobné prohřešky v jejich práci či chování, nesmí se ale týkat přímo rozhodování soudce o konkrétních případech. To je podle dokumentu v rozporu s ústavními principy, tuto pravomoc mají pouze nezávislé kárné senáty.
„Zákaz zasahování moci výkonné do rozhodovací činnosti soudů spočívá v zamezení jakémukoliv posuzování a hodnocení správnosti nebo zákonnosti jednotlivých rozhodnutí soudů a tím spíše v zákazu ukládání sankcí za rozhodování soudcům, jestliže se orgán moci výkonné domnívá, že v daném případě se jedná o nesprávné nebo nezákonné rozhodnutí,“ stojí dále v rozsudku.
Politické ohrožení
Správně tak Benešová podle verdiktu pražského soudu měla podat kárný návrh, o němž by posléze rozhodl nezávislý kárný senát. „Zachování nezávislosti justice vyžaduje, aby nebylo připuštěno zasahování moci výkonné do rozhodovací činnosti soudce,“ píše se v závěru dokumentu.
Celý rozsudek pražského městského soudu si můžete přečíst zde, text pokračuje pod dokumentem:
Na konci verdiktu také soudkyně Horčicová upozorňuje, že pokud by se pražský soud potrestané soudkyně nezastal, došlo by k porušení nezávislosti soudců. „Vážně by přitom hrozilo nebezpečí, že postup žalované vyvolá ve veřejnosti obavy, zda na rozhodování soudců není vyvíjen politický tlak,“ uvádí verdikt.
Pražský soud tak narážel na poslance ANO Pavla Růžičku, který v případu rovněž figuroval a který kvůli svému stíhání podával podnět právě na ministerstvo spravedlnosti. „Takové okolnosti by mohly ve veřejnosti vzbudit dojem, že v případech, v nichž jsou trestně stíháni politici, mohou být soudci sankcionováni za své rozhodování, čímž by došlo k vážnému ohrožení důvěry v nezávislou justici,“ stojí dále se v rozsudku.
Kasační stížnost
Benešová však s rozhodnutím pražského soudu nesouhlasí, podala proto kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Kasační stížnost jsem podala 10. listopadu,“ napsala ministryně v textové zprávě pro iROZHLAS.cz. Na její postup upozornila už dříve Česká televize.
Postup Benešové může vyvolat strach, kritizují ministryni kvůli kauze Postoloprty státní zástupci
Číst článek
Podle mluvčího resortu spravedlnosti Vladimíra Řepky Benešová odmítá výklad, že by nemohla podle stávající legislativy uložit výtku za pochybení soudce, ke kterému došlo v rámci jeho rozhodovací činnosti. „Tato obecná právní otázka se týká rozsahu pravomoci všech orgánů státní správy soudů a způsobu jejího výkonu a nebyla dosud soudy řešena,“ upřesnil.
Součástí rozsudku je i to, že ministryně musí Vltavské uhradit přes 15 tisíc korun jako náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení.
Kauza Postoloprt se týkala deseti zastupitelů, kteří v roce 2015 schválili prodej domu na náměstí za milion korun. Rozhodnutí napadl jeden z místních, který chtěl objekt také koupit.
Případ prověřovala policie a státní zastupitelství pak podalo obžalobu na základě posudku, podle něhož by cena v místě obvyklá byla přes 1,5 milionu. Vltavská zastupitelům nejprve rozdala trestním příkazem peněžité tresty.
Revizní posudek ale poté v hlavním líčení ukázal, že prodejní cena nevýhodná nebyla, a soudkyně následně obžalované loni v březnu osvobodila. Stíhání čelili téměř tři roky.
Podle názoru Benešové, která výtku uložila loni v říjnu, měla soudkyně rozpoznat, že posudek není pro posouzení viny zastupitelů použitelný, a tomu uzpůsobit svůj postup – tedy nevydávat trestní příkaz.
