Konec zdaňování superhrubé mzdy. Podívejte se, jak to ovlivní mzdu zaměstnance |
Nejpomalejší růst mezd je v Německu, kde to bylo za posledních deset let o 26,5 procenta, což je téměř dvakrát méně než v ČR. Následuje Slovensko s růstem o 27,1 procenta, kde tempo výrazně zpomalilo v roce 2008 právě s nástupem eura, a Polsko s 34 procenty. Rakousku vzrostly mzdy od roku 2010 o 36,9 procenta.
Nominálně je Česko hluboko pod Německem, kde hrubá měsíční mzda dosahuje 106 436 korun, což je o 193 procent více než v ČR. Následují Rakousko s průměrnou mzdou 100 321 korun a Česko s 34 271 Kč. V Polsku je měsíční mzda 29 591 korun a na Slovensku 27 025 korun, tedy o 13,7 procenta, respektive 21,1 procenta méně než v ČR.
Minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15 200 korun měsíčně, schválila vláda |
Pod silným růstem mezd se vedle napjatého trhu práce podle analýzy podepsala inflace, která v ČR dosahuje nejvyšších úrovní ve střední Evropě, aktuálně 2,9 procenta. V Německu je naopak růst cen velmi pomalý a uprostřed pandemie čelí největší evropská ekonomika dokonce deflaci 0,2 procenta.
„Právě inflace může napovědět, kam se budou mzdy ubírat. Za posledních několik let jsme se měli velmi dobře, nicméně produktivita někdy nekopírovala mohutný růst mezd. V důsledku restriktivních opatření lze očekávat v příštím roce spíše stagnaci růstu mezd, a to nejen v Česku, ale také v ostatních evropských ekonomikách,“ uvedl analytik Purple Trading Štěpán Hájek.
