Boeing, Carnival Corp., Delta Air Lines či Exxon Mobil. Řada proslulých firem, které vždy bývaly synonymem úspěchu, balancuje mezi životem a smrtí. K takovým zombie patří podle agentury Bloomberg 527 ze tří tisíc největších společností v USA, tedy více než šestina. Dluží 1,4 bilionu dolarů, čili přes 31 bilionů korun. Experti oslovení deníkem E15 se shodují, že umělým udržováním těchto firem při životě se zpomaluje zotavování globální ekonomiky.
Označení zombie si vysloužily podniky, které nedokážou dlouhodobě vytvářet zisk a jejich přežívání závisí čistě na vnější pomoci vlád či centrálních bank. „Problém zombie společností se vynořuje po každé globální krizi,“ vysvětluje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Lze tak podle něho očekávat, že v příštích dvou letech jen ve Spojených státech zaniknou desítky tisíc podniků.
Analýza agentury Bloomberg mu dává za pravdu. Od začátku koronakrize přibyly v USA téměř dvě stovky velkých korporací, které splňují kritéria zombie. Jejich nesplacené závazky jsou přitom více než dvojnásobné oproti dluhům, které měly polomrtvé společnosti na vrcholu finanční krize z let 2008 až 2009. Ačkoli některé z nich mají šanci vrátit se po krizi mezi výdělečné podniky, ve skutečnosti se to povede jen dvěma z deseti.
„Zombifikaci“ firem způsobují podle odborníků vlády a především centrální banky, které nakupují korporátní dluhopisy a udržují nízké úrokové sazby. Podobné umělé zásahy do přirozené změny struktury hospodářství bývají jen plýtváním peněz daňových poplatníků a brzdí celkové oživení ekonomiky.
Spása spočívající v krachu
„Centrální banky musejí pochopit, že nejsou nezúčastnění pozorovatelé, kteří jen reagují na vývoj přirozené úrokové míry, ale že neustálým tištěním miliard tuto přirozenou úrokovou míru stlačují, a tím vytvářejí podhoubí pro rozrůstání a bytnění zombie firem,“ myslí si Lukáš Kovanda z Trinity Bank.
Udržování těchto firem při životě podle něj narušuje základní motor civilizačního růstu, kdy je staré nahrazováno novým, produktivnějším. „Překonané firmy musejí zkrachovat, jinak zkrachuje celý kapitalismus a nastane celosvětový socialismus v režii centrálních bank,“ míní Kovanda.
Na druhé straně je však třeba si uvědomit, že pád některých gigantických korporací může mít dalekosáhlé ekonomické, politické a společenské dopady.
„Týká se to takzvaných přirozených monopolů, kde extrémně vysoké vstupní náklady na trh a fixní náklady vytlačily konkurenci a firma zcela ovládá daný trh,“ vysvětluje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. „V takovém případě je stát postaven před těžkou volbu – zachraňovat, nebo nezachraňovat?“ dodává.
Zombie s šancí na přežití
Analytik České spořitelny Jan Šafránek se domnívá, že je nutné rozlišovat mezi zombie firmami, které se dostaly do potíží především kvůli dopadům pandemie COVID-19 a po normalizaci ekonomických podmínek lze očekávat jejich návrat na předchozí hospodářskou úroveň, a těmi, jež se topily v problémech už před pandemií a s jejich zotavením ani za normálních okolností nelze počítat. Za skutečná zombie lze považovat pouze druhou zmiňovanou kategorii. Exxon Mobil či Boeing do ní podle Šafránka určitě nepatří.
„Exxon Mobil stále vyplácí dividendu kolem patnácti miliard dolarů ročně. Boeing se zase dostal do problémů kvůli potížím s letadly typu 737 MAX, které by již brzy měly být zpátky v provozu, a není to známka dlouhodobého selhávání firmy,“ podotýká Šafránek.
Souhlasí však, že pandemie může mít dlouhodobý negativní dopad na některá odvětví, jako jsou aerolinie, energie či cestovní ruch – a s ním spojené stravování a ubytování – nebo kamenný maloobchodní prodej. Firmy z těchto sektorů obtěžkané dluhy z koronakrize budou ve velmi složité situaci a jejich zotavování může trvat i několik let.
Americkým ropným a uhelným těžařům pravděpodobně velmi uškodí také vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách. Příští šéf Bílého domu dával ve své kampani opakovaně najevo, že hodlá sázet na zelené energie. „Společnosti typu Exxon Mobilu tedy budou muset v rámci přežití najít nový podnikatelský model, zaměřit se na inovace a držet krok se změnou poptávky,“ uvádí Horská.
Experti se nicméně shodují, že zcela zanikat budou spíše menší podniky, které nemají takové finanční rezervy jako velcí hráči. A to zejména ty, které jsou až příliš závislé na off-line prostředí a nedokážou se adaptovat na mohutnění on-line světa.
Příliš zranitelná Evropa
Zombifikace společností samozřejmě není jevem omezeným na Spojené státy. Prudký nárůst polomrtvých firem lze vypozorovat také v Japonsku, Číně a zemích západní Evropy. V Evropě mohou podle Horské v následujících letech zombie přibývat ještě rychleji, neboť evropské firmy obecně více inklinují ke státní pomoci a na rozdíl od amerických podniků mají větší šanci vyprosit si od vlády záchranu. „Bohužel na úkor daňových poplatníků, rychlého oživení celé ekonomiky, její modernizace, růstu produktivity a prosperity,“ shrnuje Horská.
Česká republika se v rámci Evropy řadí k zemím s nejnižším výskytem zombie společností. „Koronavirová pandemie se samozřejmě negativně projeví i v tuzemsku, ale zdejší podniky mají lepší výchozí pozici,“ upozorňuje Jan Šafránek. Potenciál vyššího ekonomického růstu a zdravější bankovní sektor než mají například jihoevropské státy jsou navíc faktory, které by měly zabránit vytváření zombií v Česku i do budoucna.
