Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Svět před 75 lety soudil nacisty. Vrcholem Norimberského procesu byl Göringův výslech

Právo

  5:00
PRAHA - I přes kritické hlasy, znamenal Norimberský proces přelom ve vývoji mezinárodního trestního práva a důležitý pokus vyrovnat se se zločiny nacismu a být tak mementem pro budoucí generace.

Hermann Göring při Norimberském procesu na podzim roku 1945. foto: WikipediaReprofoto

Nelehká cesta k Norimberskému procesu. Soud trestající zločiny 2. světové války začal přesně před 75 lety

Poté, co byla po složitých jednáních Velké trojky a Francie dosažena 8. srpna v Londýně dohoda o stíhání hlavních válečných zločinců evropské Osy, došlo k vytvoření Mezinárodního vojenského tribunálu. Jeho charta stanovila, že jeho senát budou tvořit čtyři soudci, z každé signatářské země jeden a jeden náhradník. Soudci se stali G. Lawrence a N. Birkett za Británii, F. Biddle a J. Parker za USA, I. Nikitčenko a A.Volčkov za SSSR a H.D. de Vabres a R. Falco za Francii. Rozhodovalo se prostou většinou, při rovnosti hlasů měl rozhodující slovo předseda volený všemi soudci, kterým se stal Lawrence. Pro rozhodnutí o vině a trestu museli hlasovat nejméně tři soudci. Jako hlavní žalobci reprezentovali USA Robert H. Jackson, Británii Hartley Shawcross, SSSR Roman Ruděnko a Francii Henri Francois de Menthon.

Kromě procesních otázek Charta definovala tři druhy zločinů - zločiny proti míru (plánování, přípravy, rozpoutání či vedení útočné války nebo války porušující mezinárodní dohody nebo závazky), válečné zločiny (porušování mezinárodních obyčejů a pravidel války, včetně nelidského zacházení s civilisty a válečnými zajatci) a zločiny proti lidskosti včetně vražd, zotročování nebo deportací civilistů či provádění perzekuce z politických, náboženských či rasových důvodů. Z tohoto vymezení vyšel i R. Jackson v obžalobě, která nicméně obžalované vinila i z přípravy spiknutí k ovládnutí světa.

Norimberský proces. Hess sedí v první lavici (druhý zleva)

Tribunál měl projednávat nejvýznamnější případy, které nebyly geograficky omezeny. Vzhledem k dlouhodobé přípravě důkazů v Komisi Spojených národů pro válečné zločiny (UNWCC) a po dohodě na výběru 24 obžalovaných mohl 20. listopadu 1945 soud v Norimberku zahájit svoji činnost.

Na lavicích obžalovaných usedly špičky Třetí říše

Mezi obžalovanými byli např. maršál Luftwaffe Hermann Göring, Hitlerův zástupce Rudolf Hess, generální guvernér Polska Hans Frank, šéf RSHA Ernst Kaltenbrunner, ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop, ministr pro východní území Alfred Rosenberg či komisař v Nizozemí Arthur Seyss-Inquart, za vojenské velení A. Jodl, W. Keitel, K. Dönitz a E. Reader.

Joachim von Ribbentrop.

Z československého pohledu bylo zajímavé, že obžalováni byli dva říšští protektoři – W. Frick (říšský ministr vnitra) a K. von Neurath. Robert Ley, vůdce Německé pracovní fronty, před zahájením procesu spáchal sebevraždu a od soudu s průmyslníkem Kruppem bylo pro zdravotní stav upuštěno. Vůdcův tajemník M. Bormann byl souzen v nepřítomnosti.

Jak před 80 lety začala válka. Neznám slovo kapitulace, hlásal Němcům Hitler

Proces se odehrál v Justičním paláci v Norimberku, který nebyl poškozen bombardováním a měl i přilehlé věznice. Norimberk byl vybrán i ze symbolického důvodu - město bylo místem každoročních nacistických sjezdů a jsou s ním spojeny i protižidovské zákony z roku 1935.

Samotný proces začal 20. listopadu a trval do 1. října 1946. Tlumočilo se do čtyř jazyků a byla použita i technika od IBM. Obžalovaní si mohli zvolit německé obhájce. Advokáti pro své klienty navrhovali svědky a další důkazy, nejčastěji ale zpochybňovali možnost stavět jejich klienty před mezinárodní soud či protestovali proti retroaktivitě. Göring pak hovořil o pouhé odvetě ze strany vítězů. Jako obhajoba byla často používána výmluva pouhého provádění příkazů nadřízených včetně samotného Hitlera či nevědomost o zločinech, ke kterým za války docházelo.

Padlo odsouzení za útočné napadení Československa

Po přednesení hlavní obžaloby postupovali žalobci po jednotlivých otázkách, když nejprve důkazy předkládali Američané. Hned šestý den procesu se projednávala příprava útočné války, při čemž byl použit i příklad Československa. Osmý den procesu se Jackson rozhodl promítnout dokumentární film o nacistických zvěrstvech v koncentračních táborech osvobozených Američany. Tento důkaz otřásl obžalovanými a změnil atmosféru celého procesu.

Koncentrační tábor Osvětim.

Také sovětská žaloba využila dokumentární snímky o nacistickém vyvražďování na východní frontě a při projednávání hrůz holocaustu byla využita výpověď velitele vyhlazovacího táboru v Osvětimi R. Hösse doprovázená otřesnými dokumentárními záběry.

Rudolf Hess.

Vypovídala i řada přeživších a soud vyslechl na 300 svědků. V průběhu procesu zazněly důkazy týkající se nucené práce, nelidského zacházení se zajatci, loupeží uměleckého majetku či dalších aspektů německé okupační politiky. Francouzská žaloba měla na starosti důsledky německé okupace v Západní Evropě, zatímco sovětská se kromě zvěrstev páchaných na sovětském území zabývala i situací v Československu (využit zejména tragický osud Lidic), Polsku a Jugoslávii a převzala obvinění připravená těmito státy.

Role Heydricha v rozpoutání války? Pojal to jako svůj osobní úkol, přípravou byl posedlý, říká historik

Kromě obecných otázek a obvinění říšské vlády, NSDAP, gestapa, SS, SA a vrchního velení armády (u posledně dvou jmenovaných a vlády soud rozhodl, že se nejedná o zločinecké organizace) se projednávaly také jednotlivé případy obžalovaných. Vrcholem procesu byl Göringův výslech vedený jak Jacksonem, tak Maxwellem Fyfem. Zejména britský žalobce dostal Göringa do úzkých, když jej činil odpovědným za popravy zajatých spojeneckých letců, jejichž osud později zachytil film Velký útěk.

Lidice.

Soudu se nakonec podařilo proces ukončit do počátku října 1946. Závěrem bylo vyneseno 12 rozsudků trestu smrti a deset z nich, poté co Göring spáchal sebevraždu a Bormann byl odsouzen v nepřítomnosti, bylo 16. října 1946 vykonáno. Tři obžalovaní byli odsouzeni na doživotí, včetně R. Hesse, další k trestům od 10 do 20 let a tři osvobozeni: H. Schacht, F. von Papen a H. Fritsche.

Ruská veteránka bojovala u Stalingradu. Teď nahrává válečné zážitky a pomáhá tak rodinám obětí koronaviru

Shromážděné důkazy ve své většině nedávají kritikům hovořícím o pouhém soudu vítězů, až na dílčí problémy spojené např. se sovětskou odpovědností za zločiny v Polsku, za pravdu. Proces byl i zajímavým pokusem skloubit principy common law a kontinentálního práva a najít konsensus mezi SSSR a západními demokraciemi v tak pro lidstvo důležité otázce alespoň ještě krátký čas po skončení druhé světové války.

Autor je právní historik a děkan pražské právnické fakulty. Norimberským procesem se vědecky zabývá dlouhodobě.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!