Náměstek Mlsna na schůzce v Lánech Zemanovi potvrdil zájem stát se šéfem antimonopolního úřadu |
„Návrh na jmenování byl schválen jednomyslně,“ řekl serveru Lidovky.cz pod podmínkou anonymity zdroj z vlády.
Jako druhý v pořadí skončil Michal Petr, bývalý místopředseda ÚOHS a docent práv z Olomouce. Na třetím místě se umístil Jan Sixta, státní tajemník ministerstva zemědělství.
Mlsna patřil od počátku k favoritům. Pochvalně se o něm vyjádřil prezident Miloš Zeman, který na návrh vlády šéfa antimonopolního úřadu jmenuje. S Mlsnou se už Zeman v minulosti sešel v Lánech.
Nedávná schůzka Mlsny s prezidentem Zemanem:Lány, právě teď! Prezident republiky Miloš Zeman přijal náměstka ministra vnitra Petra Mlsnu. pic.twitter.com/H0TbqtJf2t
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 15, 2020
Pozoruhodné ovšem je, že Mlsna byl vybrán jako nejlepší kandidát ze seznamu celkem jedenácti uchazečů. Výběrového řízení se účastnil mimo jiné přední expert na soutěžní právo Robert Neruda i několik bývalých místopředsedů ÚOHS.
Poprvé v tendru
Koaliční kabinet se rozhodl najít Rafajova nástupce ve výběrovém řízení. Z 11 zájemců vybírala pro vládu vhodného adepta trojčlenná komise. V ní zasedla Yvona Charouzdová z Úřadu vlády, státní tajemník ministerstva vnitra Josef Postránecký a Vlastimil Fidler z ministerstva pro místní rozvoj.
Minulou středu proběhly před komisí pohovory. Premiér Andrej Babiš uvedl, že všichni adepti splnili kvalifikační předpoklady. „Jednalo se o kvalitní kandidáty. Po provedených pohovorech a individuálním hodnocení byl jako nejvhodnější kandidát vybrán pan Mlsna. V hodnocení získal nejvíc bodů, 86 z možných 90,” poznamenal premiér.
Mlsnu ocenil také jako jednoho z nejkvalitnějších legislativců ve vládě. Druhý Petr získal 82 bodů a třetí Sixta 81 bodů. „Pokud by někdo měl zájem, může přijít na úřad vlády si vyslechnout zvukový záznam z pohovoru,” řekl Babiš. Mlsna s tím podle něj souhlasil.
„Petr Mlsna splnil veškeré podmínky a požadavky výběrového řízení. Vedle prokázání odborné znalosti problematiky spadající do kompetence ÚOHS, včetně právních předpisů a jejich odpovídající schopnosti interpretace, byla výběrovou komisí hodnocena koncepce, která měla systematickou strukturu a byla orientovaná na cíl,“ uvádí materiál pro rozhodování ministrů.
Komise dále vyzdvihla Mlsnovu snahu spolupracovat s neziskovými organizacemi a akademiky. Samotný Mlsna po jednání vlády uvedl, že jeho prvořadým cílem je obnovit důvěryhodnost antimonopolního úřadu v odborných kruzích i u veřejnosti.
Rekonstrukce státu: Je to blamáž vlády
Podle premiéra Babiše je ale výběr Mlsny revoluční. „Čekal bych, že oceníte, že poprvé v historii bylo výběrové řízení,“ konstatoval premiér s tím, že zájemci o záznam pohovoru s Mlsnou mohou získat na Úřadu vlády. A zmínil i další Mlsnovy přednosti. „Pokud vím, pan Mlsna není členem strany. Byl náměstek ministra školství, spravedlnosti a byl náměstek pro legislativu. Je to ve vládě dnes nejkvalitnější legislativec, s kterým vždy konzultujeme,“ dodal premiér.
Proti způsobu výběru se postavila nezisková organizace Rekonstrukce státu. Kritizovala zejména netransparentnost výběru. „Výběrové řízení na nového předsedu probíhalo naprosto netransparentně. Vláda tajila seznam uchazečů, harmonogram, kritéria hodnocení i průběh pohovorů. Vítězem tendru za zavřenými dveřmi je kandidát, který byl favoritem Hradu ještě před samotným vypsáním výběrového řízení. Takový výsledek, i kdyby šlo skutečně o nejlepšího z uchazečů, není věrohodný. Je to blamáž vlády, která ani po zkušenostech s korupčními aférami kolem dosavadního vedení ÚOHS nebyla schopna zajistit čistý a důvěryhodný výběr nového předsedy,” prohlásil v pondělí právník Věnek Bonuš z Rekonstrukce státu.
Série skandálů
Křeslo šéfa mocného úřadu, který hlídá čistotu veřejných zakázek i hospodářskou soutěž, se uvolní 1. prosince. Na funkci rezignuje současný předseda ÚOHS Petr Rafaj. Odchází po sérii skandálů, které fungování úřadu v poslední době provázelo. Loni v sídle instituce zasahovala kvůli mýtnému tendru Národní centrála proti organizovanému zločinu. Dlouhodobě se v byznysových krizích mluví o tom, že šel úřad vlivným skupinám na ruku. Rafajův odchod požadoval premiér Andrej Babiš, vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček i zastupitelé Ústeckého a Libereckého kraje či protikorupční organizace.
Rafaj však vysvětlil odchod z funkce rok před vypršením svého mandátu tím, že se stal terčem odvety. „Považuji to za výsledek osobní msty některých zadavatelů, kteří nedokázali přijmout nezávislé rozhodnutí úřadu,“ uvedl v prohlášení.