Kliknutím zvětšíteNově zvolený prezident USA Joe Biden v úterý večer SEČ oznámil první členy svého budoucího kabinetu. „Pokud chcete vědět, o které vládní úřady jde a kdo je obsadí, budete si muset počkat, až to sdělí sám zvolený prezident," řekl personální šéf Bílého domu Ron Klain v rozhovoru pro televizí ABC. Známá by tak mohla být jména nových ministrů zahraničí a financí.
Už před týdnem totiž Biden přiznal, že je má vybrané. „Podle mě budou přijatelní všemi stranickými frakcemi. Od progresivních po umírněné,“ sdělil. Podle agentury Reuters se do Bidenova užšího výběru kandidátů na ministra financí dostali bývalá šéfka centrální banky (Fed) Janet Yellen nebo členka rady guvernérů Fedu Lael Brainard. Podle informací z progresivního křídla by ale ve výběru měla být i senátorka Elizabeth Warren, která je známá svými bitvami s technologickými giganty jako je Google nebo Amazon, které viní z ohýbání tržních podmínek.
Ministrem zahraničí by se měl stát Bidenův dlouholetý poradce 58letý Antony Blinken, jak Biden později potvrdil v prohlášení. Boj s klimatickými změnami dostane na starost John Kerry.
Velvyslankyní USA při OSN pak podle serveru Axios bude zkušená diplomatka Linda Thomas Greenfield, která pracovala na ministerstvu zahraničí za Obamovy vlády jako zmocněnkyně pro africké záležitosti.
Další dlouholetý Bidenův poradce Jake Sullivan, by se mohl v nové administrativě stát poradcem pro národní bezpečnost. Tento post by podle spekulací deníku New York Times ale mohla obsadit i Susan E. Rice, kterou chtěl kdysi za ministryni zahraničí Barack Obama. Bidenův výběr spolupracovníků je podle agentury Reuters odrazem jeho předvolebního slibu, že se bude spoléhat na názory expertů a že hodlá obnovit pozici USA jako lídra na globální scéně. Zároveň odráží jeho snahu mít administrativu, která zachytí USA v celé jejich národnostní rozmanitosti. Rice i Thomas Greenfield jsou černošky.
Spekuluje se ale i dalších postech. Avril Haines, bývalá zástupkyně ředitele CIA za Baracka Obamy a zároveň členka Národní bezpečnostní rady, má podle NYT velké šance na jmenování ředitelkou CIA. Někteří progresivní členové Demokratické strany ji ale obviňují, že mučení teroristů za časů Bushe ml. kritizovala jen vlažně. Michele Flournoy, za Obamy náměstkyně ministra obrany, pro změnu vypadá jako jasná kandidátka na ředitelku Pentagonu. Objevila se i stará známá jména. Bývalý kandidát na prezidenta, za Obamy ministr zahraničí a senátor John Kerry by se mohl stát ministrem pro boj s oteplováním. Klimatické změny se staly v posledních letech jeho hlavním tématem.
Trumpův boj až do konce
Věci se ale dějí i na opačné straně barikády. Donald Trump se stále nevzdává, ačkoliv jeho šance na znovuzvolení každým dnem stále rychleji padají. Proto pokračuje v boji o Pensylvánii i poté, co federální soudce zamítl jeho žalobu, jíž chtěl zablokovat uzavření výsledků prezidentských voleb v tomto státě. V Pensylvánii vyhrál podle médií Biden asi o 80 tisíc hlasů, a získal tak 20 volitelů. Trumpův volební tým ale tvrdí, že v Pensylvánii se s hlasy demokratických voličů zacházelo jinak než s hlasy republikánů, čímž nebylo zajištěné rovné volební právo dané ústavou.
Podle soudce Matthewa Branna požádal Trump o zneplatnění hlasů téměř sedmi milionů voličů. Jenže podle soudce byla žaloba „nahodile slátaná jako Frankensteinovo monstrum“. „V USA toto nemůže ospravedlnit zneplatnění hlasů ani jediného voliče, natož pak všech voličů šestého nejlidnatějšího státu,“ uvedl Brann v rozsudku.
Stejně dopadla Trumpova kampaň i v Michiganu. Zde republikánští lídři zákonodárného sboru také nevyslyšeli šéfa Bílého domu a nechystají se podnikat žádné kroky, které by vzaly vítězství v prezidentských volbách v Michiganu jeho demokratickému soupeři. Zákonodárci po schůzce s Trumpem uvedli, že nemají informace, které by měnily výsledek voleb v Michiganu. Prezident přesto trvá na tvrzeních o rozsáhlých podvodech s voličskými hlasy. „Ukáže se masivní podvod na voličích,“ napsal Trump na twitteru v souvislosti s Michiganem.
Informace o velkých podvodech podle Trumpa přicházejí i z Georgie. Tamní státní tajemník Brad Raffensperger přitom už v pátek oznámil, že ruční přepočítání a kontrola všech hlasů potvrdily Bidenovo vítězství. Trump bez důkazů tvrdí, že i zde prezidentské byly poznamenány rozsáhlými podvody a proto v sobotu požádal o další přepočítání.
Celkem má podle projekcí amerických médií Joe Biden 306 volitelů a Trump 232. Ke zvolení prezidentem jich je třeba 270. Hlasování volitelů se má konat 14. prosince.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
