Příští americký prezident Joe Biden chce ve středu oznámit první jména lidí, kteří budou tvořit jeho vládu. Informace, s kým počítá vítěz prezidentských voleb na pozici ministra zahraničních věcí, už ale pronikla na veřejnost. Má jít o 58letého Antonyho „Tony“ Blinkena.
Jako první o tom informovala agentura Bloomberg News, a to s odvoláním na kruhy blízké demokratům. Pozdějí to potvrdil i Biden ve svém prohlášení.
Podobně jako Biden, má i Blinken bohaté zkušenosti s fungováním administrativy.
  |
Za prezidenta Baracka Obamy Blinken sloužil dva roky jako náměstek ministra zahraničních věcí. S Bidenem ho pojí dvacetileté přátelství. Ještě v dobách, kdy nastávající prezident předsedal zahraničnímu výboru amerického Senátu, byl Blinken jeho hlavním poradcem. V roce 2008 následoval Bidena do Bílého domu, kde viceprezidentovi radil v záležitostech národní bezpečnosti. Pro vládu pracoval již předtím v devadesátých letech, kdy stál v čele USA Bill Clinton.
Poté, co přišel do Bílého domu Donald Trump, Blinken ze státních služeb odešel a založil poradenskou společnost. Často pak komentoval pro televizní stanici CNN a deník New York Times zahraničněpolitické kroky republikánských ministrů zahraničních věcí.
Biden sestavuje tým. Zahraničí údajně povede Blinken, nově zvolený prezident i jeho okolí ale mlčí |
Blinkenova nominace potvrzuje, že budoucí prezident Biden chce provést v zahraniční politice úplný obrat od dosavadní vlády Donalda Trumpa. V jejich pojetí by se měly Spojené státy vrátit do role klíčového garanta bezpečnosti ve světě. Již během kampaně dával Blinken najevo, že v opačném případě by pozice vyklizené USA zaujaly jiné mocnosti, například Rusko nebo Čína. „Ať se nám to líbí, nebo nelíbí: Sám od sebe se svět neurovná,“ prohlašoval před volbami.
Již v červenci naznačil základní obrysy zahraniční politiky případného demokratického prezidenta Joea Bidena. Ve vystoupení před americkým Hudsonovým institutem, jedním z nejvýznamnějších amerických think-tanků, Blinken hovořil o nutnosti „společného řešení globálních výzev“, jako například klimatické změny. Mezi ně zařadil i boj s pandemiemi.
Zároveň se také vyslovil pro nová pravidla, jež by do budoucna definovala obchod se zbraněmi. „Dokonce i země, která je tak mocná, jako jsou Spojené státy, nestačí na všechny problémy sama,“ prohlásil tehdy.
Budoucí americký ministr zahraničních věcí je považován za jednoho z hlavních architektů jaderné dohody s Íránem z roku 2015, jíž Trump před dvěma lety vypověděl. Blinken to tehdy označil za chybu a nyní dává najevo, že by se USA k ní měly vrátit. I v jiných blízkovýchodních záležitostech měl v minulosti vyhraněné postoje. Traduje se o něm například, že jako člen Obamova týmu v minulosti podporoval daleko tvrdší postup vůči Asadově režimu v Sýrii, než jaký nakonec vláda zvolila.
Otec byl velvyslancem v Maďarsku
Blinken vyrůstal v New Yorku a pochází z prominentní židovské rodiny, která se dlouhodobě angažuje ve prospěch amerických demokratů. Jeho otec, bankéř Donald Blinken, podporoval v kampani prezidentské kandidáty Michaela Dukakise a Billa Clintona.
Když se pak stal posledně jmenovaný v lednu 1993 prezidentem, stal se Donald Blinken velvyslancem USA v Maďarsku. Jeho strýc Alan Blinken zase vedl americké velvyslanectví v Belgii.
Biden tepe do Facebooku, přesto se obklopuje jeho exšéfy. Technologické firmy zůstávají v nejistotě |
Protože se ale rodiče Antonyho Blinkena rozvedli, prožil část svého dětství v Paříži. Jeho matka tam vedla 17 let místní Americké kulturní středisko. Tam se také vdala za prominentního právníka Samuela Pisara, pocházejícího z Polska, jenž přežil několik koncentračních táborů, včetně Osvětimi. Blinken se po studiích na Harvardu a práv na Columbia Law School později do Paříže vrátil a pracoval zde jako právník. I proto hovoří plynně francouzsky.
Blinkenovu nominaci musí ještě potvrdit Senát, kde mají zatím většinu republikáni. Definitivní rozložení sil tam bude jasné po 5. lednu 2021, kdy proběhnou druhá kola senátorských voleb v americké Georgii. Pokud by obě křesla získali demokraté, byl by poměr sil v Senátu mezi republikány a demokraty vyrovnaný. Rozhodující hlas by pak měla předsedající komory, jíž by byla americká viceprezidentka Kamala Harrisová.
Na straně druhé by ovšem neměly doprovázet schvalování Blinkena potíže. V rámci Demokratické strany patří k umírněnému, středovému křídlu. Navíc byl v minulosti bezvýhradným stoupencem Izraele, a to včetně jeho podpory ve vojenské oblasti.
I proto by pro něj nakonec mohli hlasovat i mnozí republikánští senátoři, kteří dlouhodobě nesouhlasili s Trumpovou izolacionistickou zahraniční politikou minulých let. Naproti tomu druhá kandidátka na pozici šéfa diplomacie, Susan Riceová, o níž se také spekulovalo, by v Senátu pravděpodobně narazila na větší překážky.
Souvisí to s jejími prohlášeními bezprostředně po islamistickém útoku na americký konzulát v libyjském Benghází v roce 2012, při němž zahynul americký velvyslanec Christopher Stevens. Riceová tehdy označila útok jako důsledek spontánního protestu.
Antony Blinken je židovského vyznání. Jeho manželka Evan Ryanová, která také pracovala pro americkou vládu, je katolička. Jejich sňatek v roce 2002 v kostele Nejsvětější Trojice v Georgtownu ve Washingtonu D.C. proběhl v židovském i katolickém obřadu. O příštím šéfovi americké diplomacie je známo, že je dobrým kytaristou. V mládí hrával v Paříži v jedné jazzové kapele.
Další posty v „Bidenově vládě“
Bývalý ministr zahraničí John Kerry bude mít v Bidenově budoucím kabinetu na starosti boj s klimatickými změnami. Demokrat, který podle projekcí usedne od ledna v Bílém domě, to v pondělí podle Reuters oznámil v prohlášení.
Biden chce rovněž do pozice ředitelky tajných služeb (DNI) dosadit Avril Hainesovou a do čela ministerstva vnitřní bezpečnosti Alejandra Mayorkase. Velvyslankyní USA při OSN by pak měla být zkušená diplomatka Linda Thomasová Greenfieldová.
