Článek
Světové pouště se dnes rozšiřují, což je do značné míry způsobené lidskými aktivitami. Co se proti tomu dá dělat?
Desertifikace je největší problém zemí, jako jsou Mali, Niger, Mauritánie nebo Čad. Je třeba snížit počet dobytka a také zastavit kácení stromů na palivové dříví a na stavební materiál. Jenže populace v těchto zemích roste tak rychle, že se problémy jenom zhoršují.
Jako další problém označujete čínský vliv v Africe...
Čína v Africe buduje mnoho infrastruktury, ovšem ne jako pomoc, ale aby získala politickou podporu afrických zemí a dostala přístup k jejich enormním zdrojům. Čína si nedělá hlavu s lidskými právy a Afrika se stává závislou na čínských penězích a znalostech. Není to obchod mezi rovnocennými partnery. Obávám se, že Čína má v plánu stát se v dohledných letech světovým lídrem.
V knize vyjadřujete pochopení pro africké migranty, zároveň však říkáte, že bývalé koloniální velmoci musí současnou situací řešit. Jaké řešení si představujete?
Řešením je spravedlivý obchod s Afrikou. To by africkým zemím pomohlo rozvinout jejich ekonomiky. Zároveň však nesmí Evropa nikdy polevit v tlaku na africké vůdce, aby snižovali míru korupce. Pokud se v Africe zlepší hospodářská situace, méně lidí bude riskovat život ve snaze dostat se do Evropy.
Píšete, že navzdory bídným materiálním podmínkám vedou obyvatelé pouštních oblastí možná šťastnější životy než lidé v Evropě. Jak to?
Hodnoty přátelství, čest a rodinná sounáležitost jsou v těchto částech světa pořád velice silné. Se starými lidmi tam zacházejí mnohem lépe, než se to děje v Evropě. Děti vyrůstají ve velkých rodinách a rodiče na ně mají čas. Někdy mi společenský život v pouštních regionech připomíná Evropu před sto lety, se všemi výhodami i nevýhodami, které to s sebou nese.
Státy by podle vás měly podporovat nomádství. Proč?
Nomádi se svými zvířaty se pohybují z místa na místo a neničí půdu a rostliny tak jako vesničané. Nomádství je jediný trvale udržitelný způsob života v pouštních oblastech, a mělo by proto mít své místo i v rozvinutých zemích jako Alžírsko nebo Saúdská Arábie. Navíc nomádská kultura je součást světového dědictví.