Pandemie vyrábí digitální závisláky. I kvůli práci z domova a online škole

Jedním z rizik, které pandemie přináší, je možnost vzniku závislosti. „Ještě sice neznáme data z celé republiky za kompletní rok ‚s covidem‘, ale alespoň u nás v poradně evidujeme třicetiprocentní nárůst klientů kvůli pobytu v online prostředí oproti minulému roku,“ popsal Jiří Koreš z poradny pro nelátkové závislosti Prevent. Dodal, že obdobná je situace i v jiných evropských zemích.

Epidemiologická situace a s ní spojená opatření totiž zásadně ovlivnily chování lidí. Ti tráví více času doma, ať už se svou rodinou nebo zcela sami. „Moderní technologie představují dostupný únik i jistý druh kontaktu se sociálním okolím,“ vysvětlil Koreš příčinu pozorovaného zhoršení.

Podobný názor má ostatně celá řada odborníků. Třeba z prognózy, kterou vypracovala Nadace Sirius a agentura Median, vyplývá, že nárůst závislosti na technice včetně mobilních telefonů předpovídá devadesát procent z více než sta expertů ze sociální sféry.

Druhá vlna epidemie nemoci covid-19 v Česku 303 fotografií

„Odborníci očekávají zvýšení rizika závislosti související s technikou (nezdravě dlouhá doba trávená na mobilních technologiích, sociálních sítích a tak dále) a zvýšení počtu situací, kdy dochází k ohrožení dítěte v online prostředí, například sexuálně motivovanými útoky,“ uvádí prognóza s tím, že nejvyšší riziko je u rodin samoživitelů a samoživitelek, kde rodič nemá na dítě dostatek času.

„Celkově se dá asi odhadovat, že se zvýší počty lidí, kteří budou potřebovat odbornou pomoc kvůli jakémukoliv závislostnímu chování, včetně ‚digitálních‘ závislostí. Ale netroufám si předem říct, nakolik bude problém závažný,“ souhlasí Barbora Orlíková z Národního ústavu duševního zdraví a upozorňuje, že problémy s moderními technologiemi přibývají už několik let.

Technologie mění myšlení lidí

Závislost přitom není jediný způsob, kterým se může zvýšené užívání digitálních technologií projevit. Odborníci pozorují, že větší množství času stráveného u počítače či chytrého telefonu znamená vyšší riziko psychických potíží.

„Hlavně u mladé generace, to znamená u dětí, které jsou na základní či střední škole, se markantně zvyšuje procento lidí trpících úzkostí a depresí. A to dle určitých studií dokonce v přímé úměře s počtem minut strávených před obrazovkou,“ popsal neurolog Martin Jan Stránský, který se dlouhodobě zabývá vlivem moderních technologií na člověka.

Nespavost, fobie, sebevražedné myšlenky. Druhá vlna dopadá i na děti

Pandemie by tak podle něj mohla zhoršit situaci, na kterou odborníci upozorňovali již dříve. „Současná mladá generace byla již před začátkem covidu méně vybavená k tomu, aby uměla řeč, uměla přemýšlet, řešit problémy, najít si přátele... Koronavirová krize tento trend ještě posílí,“ míní.

Problém se podle Stránského týká všech věkových skupin, nejnáchylnější jsou ale děti. „V jejich věku ještě mozek vytváří základní procesy rozhodování a přemýšlení. Jsou na to výzkumy, kde jsme se podívali na mozky dětí, které tráví hodně času s moderními technologiemi, a dětí, které do obrazovek běžně nekoukají. Vidíme, jak u těch prvních doslova odpadávají trasy v mozku. Jako byste měla dálnici a do ní najednou začne růst plevel,“ popsal.

V praxi tak podle něj časté a dlouhodobé využívání moderních technologií vede třeba k nižší empatii, větší nejistotě v sociálních interakcích, ale třeba i k horším výsledkům testů zaměřených na inteligenci. „Hlavně když jsou děti malé, vyrostou s přesvědčením, že svět je digitální. A to je tragédie,“ vysvětluje Stránský.

Dokument Dopamin upozorňuje na zhoubnost sociálních sítí:

Technologiím se nelze vyhnout

On sám si proto myslí, že on-line výuka, kterou navštěvovala či stále navštěvuje řada dětí již od začátku podzimu, je spíše ku škodě. A propaguje variantu, kdy by alespoň u malých dětí předal učitel instrukce rodičům, a ti by se pak s dítětem učili.

Naopak Koreš míní, že není žádoucí ani reálné se moderním technologiím vyhýbat. „Cesta je spíše v udržování hranic, které si sám nastavím, například limit času stráveného s telefonem nebo hraním počítačových her. Je dobré představit si současný stav jako příležitost, nebýt naštvaný a nepopírat ho,“ míní. 

Kolik času trávit u obrazovky Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala loni seznam doporučení týkající se malých dětí a moderních technologií. Dítě mladší jednoho roku by podle WHO nemělo trávit s digitálními technologiemi žádný čas. Dítě do pěti let pak maximálně hodinu denně. A to včetně času stráveného sledováním televize. Dospělí by pak měli podle některých expertů trávit u počítače maximálně dvě hodiny denně. Jak však odborníci připouští, to mnohdy není z profesních důvodů možné.

A souhlasí i Orlíková z Národního ústavu duševního zdraví. „Využívání technologií mění myšlení lidí, na toto téma vyšla řada knih a výzkumů. Já bych byla ale v soudech opatrnější,“ řekla.

Určitě podle ní není vhodné, aby zejména mladší děti trávily na internetu a na sociálních sítích větší množství času. „Na druhou stranu je technologiemi nyní svět natolik zaplněný, že je potřeba s nimi umět zacházet, využívat je a také mít nějakou informační a digitální gramotnost, naučit se s informacemi správně pracovat. Není možné ze světa vystoupit a tvářit se, že technologie představují jen zlo,“ dodala.

Řešením proto je snažit se trávit svůj volný čas mimo dosah digitálních technologií. A dávat pozor, zda člověk nevykazuje znaky počínající závislosti.

„Znakem může být například neschopnost zastavit hru v momentě, který jsem si nastavil, trávení více času ve hře, častější kontrola e-mailů, nebo sociálních sítí, hádky kvůli jejich využívání, zameškání povinností či prostě pokračování v těchto činnostech, i když vím, že mi přinášejí negativní důsledky,“ popsal symptomy Koreš. Ne každý podle něj tuto situaci zvládne sám, doporučuje tak případně kontaktovat odborníka.