Dvě pocházejí z dotačního programu Města Tábora na podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, jedna z dotačního programu na podporu cestovního ruchu. Zahrada díky nim realizovala tyto akce:
1) Písečná duna s chráněnými druhy rostlin - poskytnutá dotace 27 592 Kč
2) Genofond vyšlechtěných českých a slovenských odrůd růží v botanické zahradě - 40 000 Kč
3) Brigádník v botanické zahradě - poskytnutá dotace 10 000 Kč

Jak sdělila vedoucí Botanické zahrady Žaneta Šišková, písečné duna bude v příštím roce oseta a osázena převážně chráněnými druhy psamofilních rostlin. Písčiny se ve volné přírodě stávají stále vzácnějšími a to především díky sukcesi vegetace, umělému zalesnění, eutrofizaci nebo např. těžbě. Rostliny a živočichové vázaní na tento biotop jsou z valné většiny chráněné druhy, přičemž některé z nich se nacházejí na hranici vyhynutí. „A právě jejich dramatický úbytek v krajině nás vedl k tomu, abychom takovou malou ukázku tohoto velmi vzácného biotopu v botanické zahradě měli,“ vysvětlila Žaneta Šišková.
 Podmínky písečného přesypu neboli duny lze simulovat i v umělých podmínkách. Proto mohou vznikat i v botanických zahradách (např. Botanická zahrada hl. m. Praha). „Pak je možné zapojit se do záchranných programů a podílet se na ochraně, resp. záchraně druhů. Mimo jiné vznikne zajímavý biotop z hlediska pohledu návštěvníka a zároveň návštěvník získá informace o životě duny,“ uvedla vedoucí zahrady.

Dalším počinem je rozárium, které zahrada po roce shánění konkrétních odrůd růží dokončila. „Zbývá už jen několik málo míst pro růže, které budou k dispozici až na podzim příštího roku,“ poznamenala Žaneta Šišková. Rozárium se rozkládá na ploše cca 300 m2, je zde kolem 100 kultivarů českých a slovenských odrůd růží. Vznikla tak tzv. genetická banka domácích vyšlechtěných odrůd. Její význam spočívá v ukázkách směrování vývoje šlechtění, možnosti studovat staré a středně staré, ale i nové odrůdy, jejich vlastnosti pro praktické využití, ale také k výběru rodičů k šlechtění a tvorbě nových odrůd s lepšími vlastnostmi. Umožňuje všímat si vzrůstu, zdravotního stavu, odolnosti vůči nepříznivým podmínkám – sucho, vlhko, mráz. Dává možnost porovnávat také tvar, barvu, velikost, vůni květu a další aspekty pro další rozvoj růžařství. „Vzhledem k nutnosti zachování druhového i odrůdového bohatství je potřeba zakládat tyto sbírky. Týká se to nejen rostlin důležitých pro výživu lidstva. Každý stát by se měl postarat o odrůdy vyšlechtěné na svém území, ba přímo za ně zodpovídá,“ míní vedoucí botanické zahrady.
Vzhledem k oteplování a výkyvům počasí je nutno mít sbírky na více místech od sebe vzdálených. Růže jsou v Průhonicích a v Rajhradě. Kolekce v Táboře je třetí zásobní (s odlišným klimatem). Nutnost byla potvrzena úhynem až 70 % keřů ve středních Čechách v roce 2012. Růže u nás vyšlechtěné jsou nejlépe přizpůsobené našemu klimatu. Při zachování odrůd, je můžeme použít k další šlechtitelské práci. Růže dokumentují vyspělost domácího zahradnictví. Také názvy odrůd ukazují na kulturní vyspělost (vlastenecká jména: Jan Hus, Karel IV, Dr. E. Beneš, aj.)