TRESTNÍ POLITIKA LUKÁŠE TROJANA | Nástroje sloužící k naplňování trestní politiky je možné přirovnat ke krabičce sirek. Sirky slouží k rozdělání ohně, který zahřeje, lze na něm uvařit, ale také s ním můžeme podpálit stoh, dům či dokonce celý Řím. Je tedy velmi důležité komu svěříme sirky do rukou.
Stejně je potřeba přistupovat k výjimečným oprávněním, která společnost vkládá do rukou orgánům činným v trestním řízení. Tato oprávnění mají sloužit k ochraně zájmů celku před jednotlivci či skupinami, které jednají v rozporu s právními předpisy.
O jakých oprávněních vlastně hovoříme? Jedná se o oprávnění represivní povahy, která umožňují masivně zasahovat do práv a svobod jednotlivců. Tato oprávnění na jedné straně chrání zákon a zájmy společnosti, ale na straně druhé vedou k zásahům do lidských práv a svobod. Je nezbytné, aby byly využívány pouze v nezbytné míře a rozsahu tak, aby průnik do lidských a občanských práv osob byl co možná nejstřídmější. Zachování takové rovnováhy je z logiky věci mimořádně obtížné. Vyspělost společnosti, síla práva a jeho vymáhání je dána především mírou respektu k právům a svobodám druhých. Pokud dokáží represivní orgány zachovat střídmost při využití represivních nástrojů a zároveň chránit právo a pořádek, jedná se o důkaz vyspělé demokracie.
Fatální pro právní stát je zneužívání oprávnění moci nad rámec zákonem vymezených hranic. Takové zneužití je nepochybně symptomem totalitní moci. Bohužel i v evropském prostoru jsme svědky dílčích pokusů o omezení práv a svobody.
