KOMENTÁŘ ALEŠE MUSILA | Je to podobně velký zlom, jako když dopravu začaly regulovat semafory. Takovým přirovnáním včera místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová představila dlouho očekávaná evropská pravidla pro fungování digitálních platforem – akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích. Jde o klíčové dokumenty, kterým je dobré věnovat pozornost.
I v tomto případě má jít o zvýšení bezpečnosti, férovosti a transparentnosti provozu na komunikacích, tentokrát digitálních. Oba návrhy mají formu ex ante nařízení a po jejich eventuálním schválení v obvyklém legislativním kolečku (Evropský parlament, Rada) se stanou přímo účinnými v jednotlivých právních řádech členských států bez nutnosti transpozice formou zvláštního zákona (jak je tomu například v případě směrnic).
Co návrhy naopak zásadně odlišuje, je jejich působnost. Zatímco akt o digitálních službách je horizontální povahy a ukládá nové povinnosti všem on-line zprostředkovatelům zboží, služeb nebo digitálního obsahu, akt o digitálních trzích je zaměřen pouze na on-line platformy, které působí jako „digitální strážci“ přístupu na jednotný unijní trh.
Akt o digitálních službách má také ambici zastřešovat všechny evropské dílčí legislativní úpravy na tomto poli (včetně Platform to Business nařízení z roku 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb). Naopak akt o digitálních trzích je podpůrný ve vztahu k článkům 101 a 102 Smlouvy o fungování EU, které upravují například zákaz kartelových dohod a zneužití dominantního postavení.
Akt o digitálních službách se zaměřuje na regulaci ve třech základních oblastech:
1. Bezpečnost
Akt zavádí nová pravidla pro urychlené odstranění z online prostoru nezákonného zboží, služeb nebo digitálního obsahu spolu s povinností informovat o důvodech tohoto odstranění a s možností se proti takovému rozhodnutí odvolat. Tento akt ale neřeší samotnou nezákonnost obsahu, to ponechává jiným právním normám (vnitrostátním i evropským, které definují nezákonnost zboží, služeb nebo digitálního obsahu v online prostoru, jako je pornografie, terorismus atd.).
2. Transparentnost
Akt se zaměřuje mimo jiné na možnost zjistit nezbytné minimum o algoritmech, používaných k doporučování digitálního obsahu, transparentnost v oblasti reklamy na internetu a usnadnění kontroly fungování platforem, včetně usnadnění přístupu výzkumných pracovníků k hlavním údajům platforem a nová pravidla pro možnost vysledovat prodejce nelegálního zboží či služeb.
3. Lepší prosazování předpisů na celém jednotném trhu EU
Akt zavádí nové sankční mechanismy, včetně pokut až do výše 6 % celosvětového obratu při porušení pravidel tzv. velmi velkými platformami, na které se vztahují zvláštní povinnosti. Jedná se o platformy, které v souladu s definicí v aktu využívá více než 10 % obyvatel EU (45 milionů uživatelů).
Akt o digitálních trzích se zaměřuje na regulaci „digitálních strážců“ přístupu na jednotný unijní trh ve třech základních okruzích:
1. Nekalé využívaní dat
Akt vychází z předpokladu, že digitální strážci mají kontrolu nad celými ekosystémy platforem s možností přístupu k obrovskému množství dat. Např. neférové využívání dat od podniků, působících na těchto platformách, je aktem penalizováno.
2. Povinnost interoperability
Akt mimo jiné požaduje, aby digitální strážci proaktivně zaváděli opatření umožňující řádné fungování softwaru třetích stran a vzájemné fungování s jejich vlastními službami. Tato povinnost je zaměřena především na strážce, kteří kromě svého hlavního zaměření expandují na nové trhy, například s novými platebními řešeními.
3. Preferování vlastních produktů před konkurenčními
Tato „oblíbená“ praktika spočívá v tom, že je vlastní produkt zobrazován (např. ve vyhledávači či srovnávači cen) dříve a výše než konkurenční produkty.
