9°C
Hokejový brankář Francouz o svém soukromí: Končí nám normální život!
Na chvíli si vyzkoušel normální rodinný život. Žádné přesuny po Americe a permanentní zápasový zápřah. Jenže takhle poklidné Vánoce už hokejový brankář Pavel Francouz (30) chytající v Coloradu mít nebude.
Jak je letos oslavíte, když brzy musíte do USA?
„Bude to hektické. Jedny jsme měli v sobotu, kdy přijela manželčina rodina, která žije v Lucembursku. Tento víkend zase uděláme Vánoce s tou mojí a v neděli odlétáme do Ameriky. Tam asi budeme slavit potřetí.“
Měl jste vlastně někdy tolik Vánoc?
„Zřejmě ne, ale už se mi stalo, že jsme neslavili 24. prosince. Třeba když jsem jel na mistrovství dvacítek nebo v Rusku jsme je měli předčasně. Tudíž to pro mě není žádná novinka.“
Co pro vás tento svátek znamená?
„Vánoce mám rád, vzpomínám na dětství, kdy vše bylo bezstarostné. Nyní je to spíš hektičtější, ale teď pro změnu máme malou dceru a užíváme si je díky ní. Doufám jen, že si nebude zvykat na troje Vánoce a nebude je chtít příští rok taky třikrát.“ (smích)
Na jaký dárek nejvíc vzpomínáte?
„V hlavě mi utkvělo, když jsem dostal svoji první hokejovou masku, tenkrát mi bylo asi osm let. Vůbec jsem ji nečekal a byl jsem hrozně nadšený, moc jsem si ji přál. Byli jsme tehdy u babičky ve Švihově, chtěl jsem jít na půlnoční, ale pak jsem tam v masce usnul.“
Je odlet do zámoří hodně narychlo?
„Dost, ale počítal jsem, že poletíme kolem Vánoc. Doufal jsem, že tu budeme až do Ježíška, ale vypadá to, že se začne hrát 13. ledna a o deset dní dřív odstartuje kemp. Sice to není potvrzené, ale zprávy jsou takové. Po příletu musíme absolvovat snad čtyři negativní testy během sedmi dní.“
Nebyl problém, aby v této situaci mohla rodina s vámi do Ameriky?
„Manželka i dcera dostaly vízum. Je to zvláštní doba, ale v bublině jsme si vyzkoušeli být bez sebe přes dva měsíce a bylo to fakt naprd. Rozhodli jsme proto, že pojedeme všichni a budeme pohromadě.“
Dceři Claudii budou brzy dva roky. Užíváte si roli tatínka?
„Je s ní fakt sranda, zvlášť dcery k tatínkům tíhnou. Užívám si to, i když jsem občas trochu unavený. Radost ale vše přebije a jsem nadšený otec.“
Jak jste trávil čas v Česku poté, co vám skončilo play off?
„Nejdřív jsem podstoupil operaci kolen a musel rehabilitovat. Pak jsem začal trénovat a zároveň si užíval, že zde mohu být déle. Věnoval jsem se rodině, kamarádům a zvládnul nějakou práci na baráku, který jsme v Plzni koupili. Chvilku to byl takový normální život.“
Chodil jste na led?
„Až poslední tři týdny. Scházíme se s
Dominikem Kubalíkem
a partou kluků. Jsem rád, že mohu trénovat s takhle dobrým střelcem.“
Kdo je v trénincích úspěšnější?
„Je to vyrovnané, ale jde znát, že je to výborný hráč.Má výborné zakončení a těšil bych se na naše shledání v lize… Jenže pokud budeme rozdělení do divizí, tak se ani nepotkáme.“
Zvažoval jste rozchytat se někde v extralize?
„Určitě ne. Když jsem se bavil s agentem, říkal mi, že málokdy by klub pustil hráče ze základní sestavy, aby šel hrát někam jinam.“
Třeba váš spoluhráč
Martin Kaut
nastoupil v Pardubicích, ale on ještě úplně do základní sestavy nepatří.
„Je mladý a minulý rok byl na pomezí NHL a farmy. Colorado bylo rádo, že ho mohlo nechat hrát, a tak jej pak poslalo ještě do Švédska. U něj šlo o trošku jiný příběh.“
