Očkování mimo pořadník. Je to kombinace individuálního selhání i centrálního chaosu, říká redaktorka iRozhlasu

V pátek se po dlouhém čekání rozběhl registrační systém pro očkování. Momentálně se do něj mohou hlásit předně lidé 80 let a starší. Do té doby byly ty vakcíny vyhrazeny jen pro zdravotníky a nejohroženější skupiny a seniory. Vy jste zjistili, že některé nemocnice ale očkovaly zájemce i mimo oficiální pořadníky. S výbušnou zprávu o očkování mimo pořadník přišel minulý týden také server Seznam zprávy. V důsledku toho už rezignoval šéf Státního zdravotnického ústavu. Jak je možné, že tu vakcínu dostali lidé, kteří nepatří do těch nejrizikovějších skupin?
Hlavním důvodem je, že nemocnice se snaží zachránit dávky, které jim po celodenním očkovacím maratonu zbydou. Ráno si totiž musí připravit stovky dávek - musí vakcínu rozmrazit a naředit a pak mají jen šest hodin na to, aby ji aplikovaly, jinak se zkazí a musely by ji vyhodit. Pracují tak pod poměrně velkým časovým tlakem. A to je i důvod, proč si právě některé nemocnice dělaly vlastní seznamy náhradníků. Stále ale dbaly na to, aby se vakcína dostala primárně ke zdravotníkům v první linii a k těm nejohroženějším seniorům, pro které je v té přípravné fázi vakcína vyhrazena. Případ Státního zdravotního ústavu je trochu jiný, mnohem závažnější, protože tam se očkovalo zcela mimo tu platnou prioritizaci.

Zkusme popsat, jak k těm případům, kdy vakcínu tedy dostali v nemocnicích lidé mimo pořadník, vůbec došlo. Vy jste oslovili několik zařízení, s čím jste se tam setkali?
Tu praxi jsme zmapovali například u Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tam začínají očkovat každý den v půl osmé ráno a do té doby právě musí mít tu vakcinační látku už nachystanou. To znamená, jak jsem říkala, rozmrazenou a naředěnou. Denně tak připraví zhruba 400 až 500 dávek. Těch 500 dávek je jich maximum a jejich odbyt pak záleží hlavně na tom očkovacím plánu, který mají také předem připravený. Každý den se ale stane, že někdo z oficiálního pořadníku na očkování nepřijde. Zapomene, není mu dobře nebo má zvýšenou teplotu nebo si to prostě rozmyslí. Jenže ta nemocnice si tu dávku nemůže schovat do druhého dne. Musí ji prostě aplikovat, jinak by ji musela vyhodit. Shání proto náhradníky, kterým volá na konci té očkovací směny. A právě pro takové případy si pražská Fakultní nemocnice vytváří vedle těch oficiálních pořadníků také vlastní seznamy záložníků. 

Mluvila jsem o tom s mluvčí nemocnice Marií Heřmánkovou, která mi to detailně popisovala. Mimo jiné říkala, že mají interní pravidlo, že na ten náhradní seznam mohou jít jen lidé nad 65 let a že se generuje právě vesměs z příbuzných a blízkých nemocničního personálu. Ale jinak primárně očkují zdravotníky. Vakcínu prý od nemocnice dostali také například zdravotníci z pražské Záchranné služby nebo z Ústavu hematologie a krevní transfuze. Domluveni jsou prý také s Prahou 2, že budou očkovat jejich seniory, takže vytvářejí další a další seznamy a pořadníky na očkování.

Heřmánková proto v hovoru opakovaně zdůrazňovala, že nejde o žádnou protekci pro příbuzné, ale skutečně o záložníky, aby ta stále nedostatková vakcína neskončila v koši. Nejde ale jen o tu Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. My jsme podobnou praxi zmapovali s kolegy z Radiožurnálu také v případě Fakultní nemocnice Brno nebo Ústřední vojenské nemocnice a věřím, že se to bude týkat i dalších nemocnic. Všechny nemocnice se budou potýkat s přebytky, které musí nějakým způsobem zužitkovat.

Debata o očkování blízkých a příbuzných zaměstnanců se objevila třeba i ve Fakultní nemocnici v Brně nebo právě v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Nemocnice tedy tvrdí, že to jsou všechno lidé nad pětašedesát let nebo se výběr náhradníků liší i napříč různými institucemi? Ona se samozřejmě nabízí otázka, jestli opravdu není možné se domluvit třeba s nějakým domovem seniorů nebo jinou organizací, kde jsou lidé v rizikových skupinách.
To, co říkáš, je určitě pravda. Takovou variantu bych si dokázala představit - když jim něco zbyde, budou mít předem domluvený domov seniorů, kde právě ty přibývající dávky zužitkují. Nemocnice to primárně ale vysvětlují tím, že se snaží i z těch příbuzných a blízkých nemocničního personálu vybírat náhradníky, kteří ty kritéria pro očkování splňují nebo se jim alespoň blíží. To znamená, že má jít o starší lidi, případně klíčové pracovníky pro boj s COVIDem. V Ústřední vojenské nemocnici v Praze očkovali například i IT zaměstnance, právě s vysvětlením, že jde o stěžejní pracovníky, kteří zajišťují chod nemocnice. Vedle toho, co jsi říkala, si dokážu představit variantu, ve které by nemocnice pravidelně před koncem očkovací směny mohly vyvěsit na sociální sítě výzvu, že jim třeba zbylo pět dávek vakcíny a ten kdo dřív přijde, dostane je. Což mi přijde jako nejspravedlivější cesta, pokud by to nebyli schopni zprocesovat nebo naplánovat s domovy důchodců. Alespoň taková praxe ohledně přebytků funguje například v Izraeli. A ve stejném duchu mluvil minulý týden také epidemiolog a poradce premiéra Roman Prymula.

Přebytky bychom podle něj měli aplikovat komukoliv, kdo bude v té chvíli tzv. zrovna po ruce, aby nehrozilo, že se vakcíny vyhodí. Já jsem se na to pak ptala i mluvčí Heřmánkové z fakultní pražské nemocnice. Ona ale říkala, že by to zapojení veřejnosti nebyli schopni ukočírovat.

Proto se rozhodli ty záložníky generovat pouze z těch tzv. interních zásob. Když pracovníci ke konci směny vidí, že z těch původních seznamů někdo vypadl, nepřišel a vakcína by zbyla, zavolají a náhradníkům a ti, jakmile můžou přiběhnout, přiběhnou. V pátek ale začal fungovat centrální rezervační systém, který by měl problém řešit, protože má náhradníky automaticky generovat. Tak to na středeční tiskové konferenci tvrdil i ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Například přednosta Kliniky infekčních chorob z Fakultní nemocnice v Brně Petr Husa ale příliš nevěří, že systém odstraní veškeré nedostatky. Říkal nám, že podle něj by nemocnice ten centrální systém měly kombinovat i s vlastními pořadníky. Protože v první fázi, kdy se budou očkovat senioři nad 80 let, budou muset fungovat i mobilní týmy. Ty budou objíždět seniory neschopné dojít do nemocnice na očkování a očkování se tím pádem výrazně zpomalí.

Proto Husa říkal, že by bylo potřeba zároveň mít pořadníky a očkovat i v nemocnicích ty seniory, kteří jsou schopni dojít do nemocnic, aby to očkování bylo rychlejší. Problém ale je, že ministerstvo zdravotnictví nemocnicím a zdravotníkům doteď nedalo žádný návod. My jsme s kolegy z Radiožurnálu sice zmapovali případy tří nemocnic, dokážu si ale představit, že stejný problém řeší i všechny ostatní. A navíc se řeší i takové individuální selhání, kdy nejznámější z nich je asi případ z nemocnice ve Dvoře Králové.

Tam se hned v prvním lednovém týdnu nechal naočkovat lékař a královéhradecký radní Zdeněk Fink společně se svou manželkou. Nemocnice si to dokonce dala i na Facebook a chlubila se tím. Ale manželka přitom nebyla vůbec v rizikové skupině. Očkovali ji údajně proto, že má na jaře pracovat v dobrovolnickém centru. Na jaře, což znamená, že se mohla očkovat klidně až za dva měsíce. Fink to později zdůvodňoval také tím, že přece nemohl nechat manželku doma.

Vzniká spousta legitimních otázek. Jak ohledně logistiky, tak i zda taková praxe odpovídá očkovací strategii vlády nebo ne. Víme, jestli ministerstvo nějakým způsobem dohlíží na to, podle jakých priorit si nemocnice vlastní pořadníky sestavují?
Na to jsme se v kontextu nemocničních pořadníků ptali ministerstva zdravotnictví hned několikrát. Nejdříve to příliš neřešilo. Omezilo se jenom na konstatování, že pokud se jedná o zdravotníky, respektive ty indikované, kteří mohou být v první vlně očkování, pak je to v pořádku. Poté se případy očkování mimo hlavní pořadníky začaly množit, takže jsme se na to ptali mluvčí Barbory Peterové znovu. Zajímali jsme se hlavně o to, jak by se zdravotníci ve chvíli, kdy jim nepomáhá ten centrální rezervační systém, měli zachovat, aby se s vakcínou neplýtvalo. Opět se nám ale dostalo spíše neurčité odpovědi, že ministerstvo zdravotnictví registruje v současné chvíli spíše opačný problém, tedy že poptávka převyšuje nabídku. Takže ministerstvo to evidentně nechtělo řešit. Zeptali jsme se proto znovu, na tiskové konferenci po jednání vlády přímo ministra zdravotnictví Jana Blatného za hnutí ANO. To bylo minulou středu…

V té chvíli už byla známa ta kauza kolem Státního zdravotního ústavu, který v době, kdy očkování bylo vyhrazeno pro zdravotníky a seniory, nechal očkovat zaměstnance v kancelářích a jejich příbuzné. Po tlaku premiéra Andreje Babiše i ministra Blatného rezignoval šéf ústavu Pavel Březovský.

Tento případ na sebe minulý týden strhl obrovskou pozornost. Proč postup Státního zdravotnického ústavu vyvolal tak velkou kritiku, když nemocnice očkující příbuzné zaměstnanců podle ministerstva špatně nepostupovaly? Vysvětlil vám někdo tu disproporci ve vnímání situace?
Nemocnice stále primárně očkovaly zdravotníky a seniory a když jim zbylo pár dávek, daly je příbuzným, aby to nevyhodily. Ale Státní zdravotní ústav dostal od ministerstva dostal hned tisícovku dávek, kterou musel aplikovat. V době, kdy je vakcína proti koronaviru stále ještě velmi vzácná a nedostatková a nedostala se k těm nejohroženějším skupinám populace. Ve Státním zdravotním ústavu přitom pracuje pouze 560 lidí. Takže i kdyby dali vakcíny jen zaměstnancům, stále jich půlka zbyde. A museli je rozdat. Server Seznam zprávy, který se zjištěním přišel, popsal, že se očkovali i lidé z kanceláří, kteří neměli s COVIDem co do činění. Sesbírali i výpovědi pracovníků, podle kterých zaměstnance odchytávali na chodbách, aby se ty dávky zužitkovaly. Otázka ale je, proč ministerstvo do Státního zdravotního ústavu vůbec tolik dávek poslalo. Proč je raději nedali některé z nemocnic, která mohla očkovat podle platné prioritizace. Ministr Blatný se snažil bránit tím, že to bylo určeno hlavně Národní referenční laboratoři, která pracuje s infekčním materiálem. A premiér Babiš se ve čtvrtek na tiskové konferenci tvářil, že o ničem nevěděl.

 Přitom Seznam zprávy pak přišly s tím, že podle jejich informací Babiš krátce před vypuknutím toho skandálu ještě řediteli ústavu Březovskému psal SMS, aby to rychle všechno vyočkovali. To Březovský Seznam Zprávám i potvrdil s tím, že byl pod velkým tlakem. Takže na mě to celé nakonec působí tak, že ředitel ústavu Březovský se stal obětí chaosu, který na vládě a na ministerstvu zdravotnictví ohledně očkování panuje. Protože my jsme se i ptali, jestli resort zdravotnictví dal nemocnicím nějaký návod, jak s dávkami, které ten den zbydou, naložit, protože ministr i v případě nemocnic takovou praxi odsoudil. Zatím to ale nevypadá, že by se chystali jim v tomto ohledu nějakým způsobem pomoci a vytvořit nějakou metodiku. Protože ten dotaz padl minulý čtvrtek i na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví, když představovalo očkovací systém. A Blatný na to odpověděl spíše neurčitě, že všechny nemocnice mají očkovat podle daných priorit a pokud jim někdo vypadne, mají jeho místo zaplnit někým jiným. Dotyčný ale musí stále splňovat platná očkovací kritéria.

Kristýno, ty jsi zmiňovala, že pro Seznam Pavel Březovský, teď už bývalý ředitel Státního zdravotnického ústavu, přiznal chybu a řekl, že byl pod velkým tlakem ze strany nadřízených i vlády. Když jste reportovali o těch dalších případech a nemocnicích, setkali jste se s tím, že by vám zdravotníci říkali něco podobného? Že se cítí být pod tlakem, aby ty látky aplikovali v co nejkratším časovém úseku?
V případě SZU se navíc ukázalo, že Březovský byl nejen pod tlakem nadřízených, ale i proto, že měla dorazit další várka vakcín, která by se nevešla do tamního mrazáku. Vakcíny od společnosti Pfizer/BioNTech se totiž musí skladovat ve speciálních mrazácích v -70 ºC. SZU má totiž působit také jako očkovací centrum a očkovat se spuštěním toho rezervačního systému i širokou veřejnost. Takže museli vyprázdnit mrazák, aby mohli přijmout další dávky pro tu širší veřejnost.

Mimochodem po tisícovce dávek vakcíny dostaly i státní zdravotní ústavy v Ústí nad Labem a Ostravě. iRozhlas zjišťoval, jak tam očkování probíhá a zástupci obou institucí potvrdili, že ho provázejí zmatky. Například v Ústí nad Labem většina vakcín leží v mrazících boxech, protože zásilka přišla dřív, než se čekalo a narychlo se měnily i priority, které skupiny očkovat. Vedoucí centra imunologie ústeckého ústavu Vlastimil Král nám v pátek řekl, že instituci zatím nikdo ani neseznámil s tím, jak bude zapojena do centrálního očkovacího systému. V Ostravě pak počítají s tím, že vakcíny postupně veřejnosti nabídnou. Vyloučili zároveň, že by měl možnost se naočkovat kdokoli z příbuzných zaměstnanců ústavu.

A co se týče nemocnic, tak tam jsou vakcíny stále nedostatkové zboží. Snaží se očkovat na maximum, stahují proto i lékaře třeba z jiných oddělení, aby měl vůbec kdo očkovat. Část zdravotníků je stále pozitivní, takže ti se zatím očkovat nemohou, což platí obecně - během onemocnění koronavirem se očkovat nelze. Ideální doba je až po 90 dnech od prodělání covidu-19, protože během té doby by měla daného člověka chránit imunita. Nejdřív to lze tuším po 14 dnech od toho onemocnění. Takže v nemocnicích se očkuje často opět na úkor třeba jiné zdravotní péče. Vyhlíží se proto pomoc od speciálních očkovacích center, případně od praktických lékařů, kteří by se do očkovacího systému měli zapojit až někdy v březnu, v dubnu s příchodem vakcíny od společnosti AstraZeneca. Ta je aktuálně ve schvalovacím procesu Evropské lékové agentury. Podává se pouze v jedné dávce a navíc nemusí být skladována za tak přísných podmínek.

Z toho, co říkáš, vyplývá, že úvodní fáze očkovací kampaně v Česku provází opravdu velké logistické problémy a dost velký chaos. Zmiňovala jsi, že několikrát se k tomu tak opatrně vyjadřovalo ministerstvo zdravotnictví. Jak reaguje na tyto všechny případy, které jsme tu zmínili?
Ministerstvo se kritiku snaží odrážet s tím, že všechno vesměs funguje a žádné pochybení tam nevidí. Sám premiér přitom minulý týden přiznal, že se mu nelíbí, jak je očkování u nás pomalé. Protože v té rychlosti jsme ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi třetí nejhorší. I Babiš říkal, že to chce zrychlit a chce, aby vakcíny byly vyočkovány mnohem dříve nebo minimálně do té doby, než dorazí další.

Víme v tuto chvíli, kolik lidí v Česku už vakcínu dostalo? Odpovídá to tempu očkovacího plánu, se kterým počítá vláda? Asi ne, když i premiér mluví o tom, že se očkuje příliš pomalu…
Premiér minulý čtvrtek říkal, že do Česka se dostalo celkem 169 000 dávek vakcíny a vyočkovalo se zhruba 70 000 dávek. V té zkušební fázi před spuštěním centrálního rezervačního systému v polovině ledna by podle očkovací strategie měli být naočkováni ideálně všichni zdravotníci z přední linie, senioři v domovech seniorů a zaměstnanci v sociálních zařízeních. Těch má být dohromady 167 000. Takže ty dávky, které tu jsou, by tomu počtu odpovídaly. Ale z toho, co bylo už řečeno, víme, že se u nás očkuje spíše „nadivoko“. Kdo je zrovna po ruce. A že se podobně jako v případě toho Státního zdravotního ústavu k těm nejrizikovějším, nejohroženějším skupinám vakcína často ani nedostane.

Problém je také s daty o očkování, protože Ústav zdravotnických informací a statistiky už avizoval, že data bude zveřejňovat pouze jednou týdně. To je ale podle kritiků z řad opozice nebo i některých expertů nedostatečné. Protože právě v té počáteční fázi by bylo potřeba, aby se dávala data ideálně jednou denně. Jednak aby byl přehled o tom, kdo už byl očkován a kolik bylo právě vakcíny proočkováno. A jednak aby tam mohla být i nějaká veřejná kontrola, komu vakcína jde a jestli právě jde těm prioritním skupinám. Navíc ÚZIS říkal, že bude zveřejňovat pouze holá čísla. My se pouze dozvíme, že bylo naočkováno třeba 70 000 lidí. Ale nedozvíme se, do jaké prioritní skupiny patřili, jaký byl jejich věk… Takové údaje by v počáteční fázi měly být zveřejňovány, aby ten proces probíhal transparentně.

Kristýno, co se týče logistiky celého toho očkování, ty jsi informovala také o jedné další důležité věci - šlo o nedostatek injekčních stříkaček a jehel pro očkování. Některé nemocnice měly podle tvého zjištění minulý týden zásoby materiálu jen na pár dnů. Podařilo se je nakonec zajistit?
Situace kolem zásob jehel a stříkaček je trošku složitější, protože ty informace o jejich nedostatku začaly v posledních týdnech prosakovat přímo od lékařů z terénu. Protože se najednou zdálo, že se bude opakovat ta situace, která tu byla už na jaře, kdy byl kritický nedostatek roušek a respirátorů. A ukázalo se, že vláda ty jehly a stříkačky, které jsou potřeba pro aplikaci vakcíny proti koronaviru, nezajistila včas. Jde sice o obyčejné pomůcky za pár korun, které nemocnice běžně používají. Ale nejsou připraveny na milionové objemy, se kterými se počítá během vakcinace. Stát to začal řešit až loni v prosinci. V té době zaúkoloval Státní hmotné rezervy, aby dokoupily krizové zásoby. Na poslední chvíli se připojil ke společnému evropskému nákupu spotřebního materiálu. A současně vyzval nemocnice, aby si vytvořily nějaké krizové zásoby.

My jsme se proto na stav zásob doptávali ministerstva zdravotnictví. To tvrdilo, že zásob je v Česku dostatek, tedy alespoň do konce ledna, února, do té doby, než přijdou ty zásilky pro Státní hmotné rezervy, případně než začne proudit materiál v rámci společného evropského nákupu. Ústřední krizový štáb si minulý týden zadal analýzu toho, jak na tom jsou se zásobami jednotlivé kraje. Z ní vyplynulo, že třeba na Olomoucku nebo v Plzeňském a Moravskoslezském kraji mají zásoby třeba jen na čtyři nebo na šest dní. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka se to má nyní řešit tak, že krajům, které mají nyní nedostatek, se poskytnou zásoby z fakultních nemocnic. Vlastně se ty pomůcky přerozdělí, což by mělo zase zajišťovat ministerstvo zdravotnictví, které současně už začalo i pomůcky objednávat v rámci společného evropského tendru.

Čeká se na za zásilky z Číny a od bulharského dodavatele. Právě u Číny zase nastal zádrhel v tom, že přece jen doprava trvá mnohem déle. Původně je chtěli posílat lodí, což by znamenalo, že by pomůcky dorazily až někdy v dubnu. Takže se ministerstvo rozhodlo za dopravu připlatit a měly by přijít letecky někdy na začátku února.

Očkování by podle plánů ministerstva zdravotnictví a vlády mělo nabývat na intenzitě. Během ledna a hlavně února by mělo lidí naočkovaných přibývat. Bude přibývat také té očkovací látky v ČR. Bude pro takový plán vůbec dost pomůcek?

Lednová spotřeba by se měla pokrýt právě díky tomu přerozdělování jednotlivých pomůcek z fakultních nemocnic nebo dalších zdravotnických zařízení pod kraji. Následně by měly zafungovat právě zásoby nakoupené Správou státních hmotných rezerv, případně v rámci toho evropského nákupu. Až v těch následujících týdnech se ukáže, zda to bude fungovat. Dále zůstávají nezodpovězené i další otázky, které se třeba týkají distribuce vakcíny. To může být další poměrně zásadní problém, jakým způsobem se vakcína bude rozvážet, nebo i ohledně samotného očkovacího systému. Protože v pátek po spuštění centrální registrace byla jednotlivá místa vyčerpána během hodiny. To všechno ukáže až čas.