České dráhy se chystají od dubna snížit nominální mzdy asi 700 administrativních pracovníků. Podle dřívějšího vyjádření generálního ředitele podniku by to mělo být o deset procent. Tarifní mzdy pak mají letos vzrůst jen o dvě procenta. Vzhledem k inflaci to ale znamená jejich reálný pokles. Podle ekonomů to není dobrý příklad pro ostatní, který navíc může negativně ovlivnit peníze ve zdravotnictví a sociálních službách.
Železniční dopravce mzdové škrty zdůvodňuje dopady koronavirové krize, během které přišel na tržbách asi o čtyři miliardy korun. Opatření má platit zatím jen rok a příští týden o něm bude jednat dozorčí rada. Úsporná opatření by se prý neměla dotknout 90 procent zaměstnanců, kteří mají tarifní mzdy. Jim se mají výdělky naopak o dvě procenta zvýšit.
Jenže v loňském roce dosáhla průměrná míra inflace 3,2 procenta a letos má být mírně nad dvouprocentním cílem České národní banky. Ve skutečnosti tak hrubé mzdy u Českých drah plošně klesnou. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ale České dráhy úporná opatření zdůvodňují i zrušením supehrhubé mzdy, k němuž od ledna došlo. „Mzdové škrty zaměstnance ČD po zrušení superhrubé mzdy nebudou tolik bolet,“ uvedl Kovanda pro CNN Prima NEWS s odkazem na slova generálního ředitele ČD Ivana Bednárika.
Méně peněz pro zdravotnictví?
Podle redakcí CNN Prima NEWS oslovených expertů ale může mít přístup Českých drah řadu negativních dopadů. „Je to špatný příklad pro ostatní firmy, které se tím mohou nechat inspirovat. Pokud by k tomu došlo, negativně by to pocítilo zdravotnictví a sociální služby, kam by směřovalo méně peněz,“ řekl CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Na stejný problém upozornila také hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Snížení nominálních mezd s odkazem na to, že čisté příjmy budou díky zrušení superhrubé mzdy netknuté, se dá očekávat. Odvody na sociální a zdravotní pojištění se počítají právě z nominálních mezd. Tím pádem může dojít k výpadku příjmů ve zdravotnickém a sociálním systému,“ řekla CNN Prima NEWS.
Horská už dříve vyjádřila přesvědčení, že zrušení superhrubé mzdy znamená budoucí zvyšování daňové zátěže. „Pokud tedy firmy dnes sníží mzdy, zvýšení daní v budoucnu na zaměstnance dopadne o to více,“ varuje dále hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Podle ní však dnes nikdo z politiků není ochoten přiznat, že daně se za pár let skutečně budou muset zvýšit.
Maláčová to chce řešit na vládě
Křeček je ale přesvědčen, že ke snižování nominálních mezd nebudou tuzemské firmy plošně přistupovat. „Nemyslím si, že by to byl všeobecný trend. Stabilní společnosti mzdy nesníží, budou si chtít své zaměstnance udržet. Dovedu si ale představit, že firmy, které byly zasaženy koronavirovou pandemií a stát jim nepomohl dostatečně, se k takovému kroku uchýlí. Bude to nouzový krok,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities pro CNN Prima NEWS.
Plánované mzdové škrty Českých drah kritizovali někteří vládní politici. „Snižování mzdy kvůli zrušení superhrubé mzdy je nepřijatelné, zvlášť u státního podniku. Zaměstnanci si měli polepšit. Přesně proto ČSSD před daňovým balíčkem varovala,“ napsala v neděli na Twitter ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Její stranický šéf Jan Hamáček dokonce zaměstnance Českých drah vyzval, aby se nebáli dát najevo, jak jsou rozhodnutím postiženi. „Je to pro nás nepřijatelná věc. Mrzí nás, že vlajkovou lodí jsou České dráhy. Nemyslím si, že státní organizace by měla jít příkladem, ale bohužel tomu tak je. Chtěl bych vyzvat všechny zaměstnance, kteří jsou toho objetí, aby dali jasně najevo, jak jsou postiženi a k čemu vede nezodpovědná rozpočtová politika,“ uvedl.