Čínské komunistické vedení se snaží upevnit svoji pozici prostřednictvím účelových zákonů, a to nejen vnitrostátně, ale čím dál více také na mezinárodní scéně. Čerstvým příkladem je nařízení, které má firmy odradit od dodržování protičínských ekonomických sankcí, zejména těch vyhlášených USA.

O víkendu 9. a 10. ledna proběhlo v Pekingu každoroční pracovní zasedání organizované ústřední politicko-právní komisí, na němž prezident Si Ťin-pching opětovně „volal po Číně řízené za pomoci zákonů“. Zaznělo to i v závěrech jedání:

„Je třeba urychleně vytvořit a zavést vhodný legislativní systém aplikovatelný mimo hranice naší země; vybudovat bezpečný systém k ochraně zájmů našich subjektů v zahraničí; zdokonalit systém a mechanismy pro řešení mezinárodních obchodních sporů a co nejdříve aktivovat lidské zdroje pro obnovení vlády zákona ve vztahu se zahraničím.“

Tyto kroky jsou mimo jiné i výrazem snahy ochránit čínské obchody a investice v zahraničí, přičemž hlavním (přestože nevysloveným) podnětem k tomuto úsilí jsou americké i jiné sankce.

„Vláda zákona“ podle Pekingu

Jedná se o různá omezení uvalovaná na obchod s Čínou kvůli ochraně národní bezpečnosti (v případě např. čínských technologických firem) nebo za účelem zvýšení tlaku na dodržování lidských práv, např. v Sin-ťiangu nebo Hongkongu. Sankce proti Číně kvůli hongkongskému zákonu o státní bezpečnosti v červenci schválila i Evropská unie.

Čínskou vládou nastíněné plány k nastolení „vlády zákona“ v mezinárodním prostředí se postupně uvádí do praxe, jak potvrzuje též 9. ledna Státní radou schválené „nařízení ministerstva obchodu ČLR“. Jedná se o předpis, jehož účelem je „potlačovat negativní dopady na Čínu způsobené nespravedlivým extrateritoriálním uplatňováním zahraničního práva a dalších prostředků, bránit státní suverenitu, bezpečnostní a zájmy rozvoje a chránit legitimní práva a zájmy čínských občanů, právnických osob a dalších organizací“.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Za účelem řešení konkrétních sporů mají být zavedeny „pracovní nástroje“, které budou v gesci odboru obchodu při Státní radě. Pokud speciálně k tomu zřízený orgán uzná, že došlo k nespravedlivému uplatnění zahraničního práva na čínský subjekt, daná legislativa nemusí být „přijímána, prováděna ani dodržována“.

V takovém případě čínský orgán vydá tzv. „prohibiční příkaz“, který naopak nutí i zahraniční subjekty působící v Číně k porušení zahraniční legislativy, jež je čínskými subjekty chápaná jako diskriminační. Dojde-li k poškození zájmů a práv čínského subjektu, může se spor dostat k čínskému soudu, který případně rozhodne o odškodnění. Zároveň mohou být penalizovány či jinak právně postihovány ty subjekty, které podobnou „diskriminaci“ čínských firem nenahlásí nebo se odmítnou podřídit prohibičnímu příkazu (tj. respektováním sankcí).

Vzdát se čínského trhu?

Nicolas Turner, odborník na ekonomické sankce z hongkongské právní kanceláře Steptoe & Johnson LLP, v komentáři pro Bloomberg uvedl, že cílem nařízení je „odradit firmy kdekoli po světě (i zahraniční či nadnárodní) od dodržování amerických sankcí“, byť není ještě jisté, jak a zda bude uplatňováno.

Jak Turner upozornil, firmy s významnými obchodními zájmy v Číně možná budou muset pečlivě zvažovat, jak se vyhnout obviněním čínských protistran, že nedodržují prohibiční zákazy vydané čínskými orgány.

I další komentátoři se shodují na tom, že zejména firmy obchodující jak v USA, tak i v Číně budou pod čím dál větším tlakem, a nakonec si možná budou muset zvolit jednu ze stran, čímž přijdou o jeden ze svých klíčových trhů. Tento tlak dobře ilustruje případ hongkongského bankovního giganta HSBC a dalších bank, které již dříve musely čelit výzvám orgánů Číny k zmrazení účtů aktivistů a disidentů apod.

Nyní se k dříve schváleným zákonům, jako je například zákon o státní zpravodajské činnosti z roku 2019 nebo loni schválený hongkongský zákon o státní bezpečnosti, přidává další legislativní nástroj k prosazování čínských zájmů.

Příliš mnoho otázek

Za novým nařízením pravděpodobně stojí snaha vyvinout zvýšený tlak na nově nastupujícího amerického prezidenta Joe Bidena.

Jak poukazuje například Amy Qin z New York Times, formulace nařízení vydaného v sobotu jsou poměrně vágní a ponechávají čínské vládě i firmám manévrovací prostor pro dodržování sankcí. I tak ale tato hrozba může podnítit velké americké firmy obchodující v Číně k tlaku na Joea Bidena, aby uvolnil restrikce vůči čínským firmám.

Podle mnohých zahraničních analytiků může však nařízení například způsobit problémy nadnárodním společnostem působícím v Číně, které budou respektovat americké i případné jiné sankce navzdory rozhodnutí čínských úřadů, že se jedná o „nespravedlivé extrateritoriální uplatňování zahraničního práva“.

Z nařízení není jasné, zda se vztahuje i na primární sankce (tj. např. americké sankce bránící americkým firmám ve spolupráci s čínskými), nebo pouze sekundární (kdy např. americké sankce brání v obchodování s čínskými firmami i třetím stranám, např. evropským či japonským a korejským firmám). Další otázkou zůstává, jestli budou mít firmy v Číně (včetně zahraničních) skutečně vymahatelnou povinnost případy „nespravedlivého extrateritoriální uplatňování zahraničního práva“ čínským úřadům hlásit a budou trestány, pokud tak neučiní.

Co udělá Biden?

Zmíněné nařízení, které je v souladu se zaváděním v úvodu popsaného „řízení státu za pomoci zákonů“, je specificky namířeno proti omezování obchodu s Čínou a čínskými firmami. Tyto restrikce v USA ve velkém prosadila administrativa odcházejícího prezidenta Donalda Trumpa a jsou zároveň předmětem politických diskuzí i jinde po světě, včetně EU.

Jedná se o spolupráci s telekomunikačními a technologickými společnostmi jako je Huawei, výrobce polovodičů a čipů SMIC či internetový gigant Tencent, případně s firmami napojenými na čínskou armádu nebo obviněnými z porušování lidských práv, např. v souvislosti s protesty v Hongkongu nebo s nucenou prací Ujgurů a dalších nečínských národností v Autonomní oblasti Sin-ťiang. Omezení dopadla také na čínské aplikace jako je WeChat či TikTok.

Prezident Donald Trump těsně před koncem svého mandátu ještě stihl vydat nová nařízení postihující čínské firmy, naposledy se to týkalo plateb přes čínské aplikace společností Ant Group (Alipay) a Tencent. Sílí také tlaky na vyškrtnutí čínských firem z newyorské burzy. Nyní se čeká, jak se k Číně postaví nová Bidenova administrativa, zásadní zvrat však nejspíš očekávat nelze.