Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jednodávková covidová vakcína má dobré výsledky, ale výroba se zdrží

Společnost Johnson & Johnson vydala povzbudivé výsledky prvních fází zkoušek své vakcíny proti viru SARS-CoV-2. Bohužel, výroba podle firmy zaostává za prvními plány.

Do Česka dorazily začátkem ledna první dávky vakcíny proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech. | foto: Petr TopičMAFRA

Všechny dosud ve světě schválené vakcíny proti viru SARS-CoV-2 se podávají ve dvou dávkách. Dvě dávky zajistí lepší ochranu a tedy i reakci na virus, ale tento režim je samozřejmě složitější jak pro zdravotnický systém, tak i pro samotné očkované.

Jednodávková vakcína by v dohledné době měla být pouze jediná, připravuje ji společnost Johnson & Johnson (označuje se správně jako JNJ-78436735 či Ad26.COV2.S.). Její vývoj je ovšem o něco zpožděný. Firma zatím nemá hotové výsledky, na jejichž základě by mohla požádat o schválení k nasazení vakcíny, byť i jen v nouzovém režimu.

V polovině ledna společnost zveřejnila podrobné výsledky spojené teprve s 1. a 2. fází klinických zkoušek, během nichž se na dobrovolnících testuje jak bezpečnost, tak částečně i účinnost vakcíny. Jde o zkoušky v poměrně malém měřítku – ve dvou hodnocených skupinách bylo po zhruba 400 lidech.

I kvůli rozsahu nejsou tyto zkoušky spolehlivým ukazatelem účinnosti v reálném světě, kterou má zjistit až 3. fáze zkoušek, která probíhá od září 2020 a jejíž výsledky by snad mohly být během několika málo týdnů (tedy pro jednodávkový režim, o tom víc dále). I tak výsledky 1. a 2. fáze leccos naznačují. A v tomto případě celkově řečeno leccos pozitivního.

Zatím to jde dobře...

Výsledky, které vyšly v časopise NEJM (New England Journal od Medicine), potvrzují předchozí oznámení, že vakcína by měla být bezpečná a také snad i dobře účinná při podání jediné dávky.

První dobrou zprávu je, že vedlejší účinky nebyly významné. Objevovaly se horečky, bolest v místě vpichu, únava, ale naštěstí nic závažnějšího.

Slibné jsou i údaje o reakci imunitního systému na vakcínu. Jediná dávka vakcíny u víc než 90 procent očkovaných vedla k vytvoření specifických protilátek proti SARS-CoV-2. Studie je časově omezená, trvala zhruba dva a půl měsíce (poslední měření u dobrovolníků proběhlo po 71 dnech od očkování), ale po celou dobu trvání studie byly hladiny protilátek stabilní.

Částice virus SARS-CoV-2 (žlutě) vynořující se na povrchu napadené buňky. Snímek vznikl na vzorku tkáňové kultury s pomocí elektronového mikroskopu, takže barvy byly přidány dodatečně.

Důležité také je, že vakcína vedla k vytvoření odpovědi buněčné imunity, konkrétně mobilizaci T-buněk. Jejich aktivita se obtížně měří, ale pro obranu proti virové infekci je velmi důležitá. T-buňky se při kontrole 14 dní po očkování měřitelně aktivovaly zhruba u 80 procent očkovaných ve věku pod 65 let a necelých dvou třetin (60 až 67 procent) účastníků starších 65 let. U starších lidí byla jejich aktivita nižší, jak se obecně očekává (to je zřejmě i jeden důvod, proč u starších lidí mívá infekce horší následky).

Tyto hodnoty by si čtenáři neměli překládat do procent „míry ochrany“, která známe u již schválených vakcín. Tento ukazatel, tedy míra ochrany poskytovaná vakcínou Johnson & Johnson před infekcí, se bude zjišťovat v další, tedy třetí fázi zkoušek. Přímo srovnávat výsledky z 1. a 2. fáze s těmito hodnotami bychom neměli.

Souvislost se ovšem dá očekávat. I proto firma oznámila, že výsledky předčily její očekávání, a předpokládá, že vakcína by po jediné dávce měla poměrně výrazně překonat původní cíl účinnosti kolem 70 procent. Hlavní vědecký šéf operace na vývoj vakcín Warp Speed Moncef Slaoui odhadl před novináři, že by míra ochrany před infekcí i po jedné dávce mohla být mezi 80 až 85 procenty.

Byť se počítá s podáváním jedné dávky, Johnson & Johnson v experimentu testují i režim dvoudávkový. Pro firmu je to pojistka jak pro případ, že by jedna dávka neposkytovala dostatečnou ochranu, tak pro případ, že by dvoudávkový režim měl nějakou jinou výhodu (například by taková ochrana vydržela podstatně déle).

V lednu vydaný článek na všechny tyto otázky neodpovídá, protože porovnávání obou skupin budou dlouhodobější. Ukazuje ovšem, že druhá dávka výrazně zvýšila množství protilátek v krvi očkovaných, a to zhruba dvou- až trojnásobně. Není ovšem jasné, zda se tento rozdíl nějak projeví v míře poskytované ochrany. Souvislost v tomto případě není tak jednoduchá (tím nechceme řícit, že v principu to není možné určit, pouze že pro SARS-CoV-2 to neumíme).

Na výsledky si stačí počkat. Režim jedné i dvou dávek se budou ověřovat i v dalších fázích zkoušek. Zkoušky 3. fáze jsou totiž dvě, přičemž dvoudávková běží až od listopadu, takže výsledky budou mít za jednodávkovou zpoždění týdny, možná měsíce.

Pomalý rozběh

Byť jsou prozatím výsledky této vakcíny dobré, společnost Johnson & Johnson přiznává skluz v jednom důležitém ohledu: v nástupu výroby. Firma se zavázala americké vládě, že ke konci února pro ni bude mít k dipozici 12 milionů dávek a 100 milionů dávek na konci června.

Dodávat by měla ve velkém i do EU, první zásilka měla podle původního harmonogramu přijít v dubnu. Česká republika měla za tento měsíc dostat 185 tisíc dávek této konkrétní vakcíny (ovšem to je podle verze očkovací strategie z 22. prosince 2020, která je poslední dostupnou, ale zřejmě ne definitivní verzí dokumentu).

Českem objednané vakcíny
FirmaZeměPočet dávekPočet očkovaných(Očekávané) Datum dodání
PfizerUSA4 miliony2 milionyKonec prosince 2020
ModernaUSA1,9 milionu950 tisícPrvní čtvrtletí 2021
AstraZenecaVelká Británie3 miliony1,5 milionuPrvní čtvrtletí 2021
Johnson & JohnsonUSA2 miliony2 milionyPrvní čtvrtletí 2021
CureVacNizozemsko1 milion500 tisícPrvní čtvrtletí 2021

Podle nejmenovaných zdrojů NY Times má společnost ovšem dva měsíce zpoždění v přípravě a rozběhu výroby. Není tedy jasné, kdy bude moci začít plnit všechny své závazky. Spojené státy budou mít ovšem v prvních dodávkách podle všeho přednost. I proto, že vývoj vakcíny byl do velké míry financován z programu Warp Speed (který mimochodem i řada kritiků Trumpovy administrativy považuje za vydařený).

Jak funguje?

Vakcína společnosti Johnson & Johnson se v principu velmi podobá dvoudávkovým vakcínám společnosti AstraZeneca či ruskému Sputniku. Stejně jako ony obsahuje upravený jiný virus, tzv. adenovirus (konkrétně adenovirus 26, od něj Ad26 v názvu vakcíny Ad26.COV2.S.).

Adenoviry jsou běžné viry, které i u člověka (ale nejen u něj) způsobují poměrně často lehká respirační onemocnění. Jejich použití ve vakcínách se zkoumá desetiletí, ale do praxe se začaly dostávat až v nedávné době. První taková vakcína byla schválena v červenci 2020, byla zaměřena proti ebole a výrobcem je právě Johnson & Johnson.

Adenovirus ve vakcíně je ovšem geneticky modifikován (možná by bylo lepší v tomto případě napsat „zmrzačen“) tak, aby se nedokázal v buňkách množit. Ale stále do nich dokáže proniknout. Když tedy po vstříknutí do těla viry narazí na tělní buňku, chovají se jako běžné viry: pokusí se přichytit na povrch buňky, nechat se vtáhnout dovnitř a vložit do jádra buňky vlastní DNA (nejsou to RNA viry na rozdíl od SARS-CoV-2 a  koronavirů obecně).

Za běžných okolností by virus do buňky vložil „návod“ na výrobu sebe samého – dalších kopií viru. Ve vakcíně obsažené viry to ovšem neumí. Jediná smysluplná informace, kterou mohou buňce dát, je „návod“ k výrobě jednoho dílu (jedné bílkoviny), který je součástí charakteristického „hrotu“ koronaviru SARS-CoV-2, podle kterého ho imunitní systém dokáže poznat.

Takto schématicky probíhá průnik viru SARS-CoV-2 do buňky (její povrch je zelená plocha).Virus se zachytí na receptoru ACE2 s pomocí svého „hrotu“ (spike), pak se na buňku připojí a pronikne její membránou.

Jádro začne podle virem dodaného návodu vyrábět další „zprávy“ s návodem pro zbytek buňky, aby se pustil do výroby bílkoviny ze SARS-CoV-2. Tyto „zprávy“ se označují jako mRNA („messenger“ RNA); jde tedy přesně o ty molekuly, které už přímo v sobě obsahují mRNA vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Adenovirové vakcíny se ke stejnému cíli dostanou tedy trochu oklikou.

Autor:
  • Nejčtenější

V noci na pondělí přinese prach z Halleyovy komety nebeskou podívanou

v diskusi je 7 příspěvků

5. května 2024

Meteorický roj Eta-Aquaridy je jedním ze dvou, jehož původ můžeme spojit se slavnou Halleyovou...

Jak mohou být tak levná? Výborně hrající sluchátka lze koupit „za hubičku“

v diskusi je 13 příspěvků

3. května 2024

Premium Milovníci kvalitně reprodukované hudby mohou za sluchátka utratit spoustu peněz a nelitovat toho,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Připomeňme si květnové povstání a konec druhé světové války v Evropě

v diskusi je 19 příspěvků

5. května 2024

Výročí květnového povstání v Českých zemích a konec druhé světové války v Evropě si připomeneme...

Malý bojovník na Měsíci zvládl, co se nečekalo. Přežil tamní kruté noci

v diskusi jsou 2 příspěvky

3. května 2024  14:32

Japonské zařízení Smart Lander for Investigating Moon (SLIM) bylo prvním, které letos úspěšně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Štefánikova tragická smrt i po pěti letech budila v Československu emoce

v diskusi je 20 příspěvků

4. května 2024

Československo si před 100 lety, 4. května 1924, připomnělo páté výročí tragické smrti jednoho ze...

Apple dal poprvé nejnovější čip do iPadu. Pro přichází s OLED displejem

v diskusi je 9 příspěvků

7. května 2024  17:19

Společnost Apple připravila speciální tiskovou konferenci, na které v úterý odpoledne představila...

První start lodi Boeing Starliner se odkládá kvůli závadě na raketě Atlas

v diskusi je 11 příspěvků

6. května 2024  17:50,  aktualizováno  7.5 5:34

V bolestech rozené dítě společnosti Boeing v podobě lodi Boeing CST-100 Starliner mělo v úterý nad...

Nejmenší jaderné útočné ponorky vyrobili Francouzi. Byly hlučné jako sovětské

v diskusi je 1 příspěvek

7. května 2024

Francie se stala druhou zemí světa vyvíjející ponorky s jaderným pohonem. Kvůli úsporám financí...

VIDEO: Poprvé startovala raketa na parafín. Chce zlevnit dopravu na orbitu

v diskusi je 1 příspěvek

6. května 2024  17:41

Německá společnost HyImpulse vůbec poprvé provedla testovací start prototypu rakety, kterou pohání...

Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby
Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby

Přebalit, vykoupat, umýt hlavu, pořádně promazat celé tělíčko... Skvělým parťákem pro takový večerní rituál je sebamed Baby. Sháníte-li jednoho...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Je to šílený, hodnotily firmy práci řemeslníků, kteří opravili střechu

Po zimě se často ukážou mnohé „vady na kráse“ domu, střechy nevyjímaje. Někdy nezbývá nic jiného než kompletní výměna....

Ukradené auto s AirTagem si našel, ale od policie dostal vynadáno

Vyjít ráno před dům a nenajít tam svůj vůz je noční můrou každého majitele. Do takové nezáviděníhodné situace se dostal...