V současnosti jsou otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Ostatní žáci se vzdělávají povinně distančním způsobem.
Zástupci škol s návratem závěrečných ročníků do lavic v současném pátém stupni souhlasí, čekají ale zatím na podrobnosti o podmínkách prezenční výuky.
Úpravy ve školské části matice PES počítají nejen s možností návratu maturantů, respektive závěrečných ročníků středních a základních škol, ale podařilo se nám s ministerstvem zdravotnictví domluvit i na provozu malotřídních škol už ve stupni pět, uvedl na Twitteru Plaga.
Úpravy ve školské části matice PES 2.0 počítají nejen s možností návratu maturantů, resp. závěrečných ročníků SŠ a ZŠ, ale podařilo se nám s @ZdravkoOnline domluvit i na provozu malotřídních škol už ve stupni 5.
„V případě, že to epidemická situace povolí, tak bychom mohli uvažovat o celém prvním stupni,“ řekl ministr zdravotnictví. Podle něj je ale nyní brzo na to říkat, kdy to nastane. „Budeme to vědět v průběhu příštího týdne,“ uvedl. V pondělí chce Blatný představit upravený systém PES vládě a ve středu by se mělo rozhodnout o tom, kdy kdo do školy půjde. „Nebude to dřív než to další pondělí,“ dodal.
Komunisté si obnovení provozu prvního stupně kladli ve čtvrtek jako jednu z podmínek pro podporu při hlasování o prodloužení nouzového stavu. Blatný ve Sněmovně řekl, že předpokládá otevření celého prvního stupně začátkem února, pokud to epidemická situace povolí. Do prvních až pátých tříd chodí podle údajů ministerstva školství přibližně 550 000 dětí.
Blatný: Dokud budou lidé zneužívat pracovní cesty k ubytování na horách, vleky nepojedou |
Do škol může nyní chodit podle dat ministerstva školství zhruba 216 000 prvňáků a druháků, 27 000 žáků speciálních škol a 365 000 dětí ve školkách. Deváťáků je podle údajů ministerstva školství kolem 94 000 a žáků posledních ročníků maturitních i učňovských oborů je přibližně 93 000. Jejich návrat do škol označovalo ministerstvo za svou prioritu už dříve. Na jaře tyto žáky čekají přijímací, maturitní a závěrečné zkoušky.
Ředitelé škol se už na začátku ledna obrátili na ministerstvo zdravotnictví také s výzvou, aby se mohly úplně otevřít i takzvané malotřídky. Podle organizátora výzvy, ředitele ZŠ v Branticích na Bruntálsku Adama Šimůnka, je z celkového počtu více než 4000 základních škol v Česku 38 % malotřídních. Na podzim jim ministerstvo udělilo výjimku, díky které se s prvňáky a druháky do tříd mohli vrátit i jejich spolužáci z prvního stupně. Ostatní žáci malotřídek zůstávali doma.
Blatný v pátek rovněž uvedl, že se umožní i činnost jeslí pro děti do tří let. Naopak dál uzavřené mají zůstat takzvané lesní kluby, jejichž zástupci upozorňovali, že fungují stejně jako mateřské školy. „Bohužel po legální a formální stránce se v současné době jedná o spolky a vzájemnou výpomoc lidí, takže my to nemůžeme vyjmout výjimkou, protože to má jiný statut než zmiňované mateřské školy,“ řekl ministr.
Zástupci škol hodnotí úpravy v PES opatrně
Zástupci škol hodnotili avizované úpravy v protiepidemickém systému PES ve školství spíš zdrženlivě. S návratem závěrečných ročníků do lavic v současném pátém stupni souhlasí, zatím ale čekají na podrobnosti o podmínkách prezenční výuky. Pokud by se při ní jako na podzim nesměli potkávat žáci z různých tříd, výuku by to podle zástupců středních škol opět zkomplikovalo. Případné rozhodnutí o návratu celého prvního stupně základních škol by podle Asociace ředitelů základních škol Michala Černého měla doprovázet další opatření proti epidemii.
„Nelíbí se mi, že se do odborných věcí tahá politika,“ řekl dnes Černý. Pokud by se k současné docházce prvňáků a druháků přidaly i třetí až páté třídy, měla by to podle něj doprovázet opatření, která nezhorší epidemickou situaci. Avizovaný návrat deváťáků s ohledem na jejich přípravu na přijímací zkoušky uvítal. Asociace ředitelů ZŠ podle něj rovněž dlouhodobě podporuje úplné otevření malotřídních škol. „Tam je vliv na epidemickou situaci marginální,“ řekl Černý.
Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová upozornila na to, že zatím nejsou jasné podmínky, za jakých by se měly závěrečné ročníky ve školách učit. Komplikací by podle ní bylo to, kdyby třídy musely dodržovat homogenitu jako při návratu do škol loni na podzim. „To by nám nepomohlo vůbec, protože to by maturanti chodili na jeden či dva předměty,“ řekla. Maturanti mají v rozvrhu řadu seminářů a volitelných předmětů, na kterých se schází ze studenty z různých tříd, vysvětlila. Ředitelé jsou podle ní proto napnutí, jak ministerstva nastaví detaily k fungování výuky.
Podle předsedy Unie školských asociací Jiřího Zajíčka zástupci školských organizací požadovali, aby byla homogenita v závěrečných ročnících jen doporučená, nikoli povinná. Odborné školy také usilovaly o obnovení praktické výuky pro všechny ročníky, a to pokud možno bez omezení skupin do 20 lidí. Podle něj jsou většinou prostory pro praktickou výuku dost velké i pro větší skupinu lidí, nebo se jí naopak účastní spíš menší skupiny. Úvahy o návratu prvního stupně základních škol třeba ještě před závěrečnými ročníky, jak ve čtvrtek zmínil Blatný, označil Zajíček za nehorázné. Podle něj jsou závěrečné ročníky nyní v kritické situaci, protože je na jaře čekají přijímací, maturitní a závěrečné zkoušky.
