Libor Mattuš je spoluzakladatel skupiny Code of Life, která se soustředí na biohacking a optimalizaci mysli, těla a výkonnosti. Libor je certifikovaný neurojazykový kouč, tlumočník čínského jazyka, instruktor a milovník bojových umění, se kterými má dlouholeté zkušenosti.
V rámci biohackingu se věnuje primárně dechu a chladové terapii. Zastřešuje také první univerzitní katedru biohackingu v ČR a vede za Code of Life firemní akce a teambuildingy.
Otužování je hitem posledních měsíců, kterého si všímáme snad všude kolem sebe. Proč ale mají muži i ženy potřebu se v zimě nořit do zamrzlých jezer? Co jim tato kdysi zřídka vídaná kratochvíle přináší?
Popularita a rekordman Wim Hof
Vystavování se chladu bylo v posledních letech popularizováno holandským rekordmanem Wimem Hofem. Další vlnu popularity otužování přinesla pandemie covidu-19. Jednak možná chceme podpořit imunitu a jednak se zavřenými fitness centry a saunami stejně není kam jinam chodit.
Osobně jsem si našel cestu k chladu už v náctiletém věku. Když jsem mezi 12 a 15 lety cvičil judo, byla studená sprcha součástí mé mentální přípravy. Tehdy pro mě však ještě nepřišel čas jít dále než do tří čtvrtin kohoutku.
Po dokončení vysoké školy přišla druhá životní fáze seznamování se s chladem. Bylo to po rozchodu s dlouholetou přítelkyní, kdy jsem zažíval stavy, které mě dostaly mentálně až na úplné dno.
Zakladatel Code of Life Libor Mattuš
Už ani nevím, odkud ke mně přišla informace, že chlad by mohl pomáhat tyto stavy mírnit a pomoci mi fungovat také v podnikání (působil jsem jako kouč cizích jazyků). Dával jsem si nekonečně dlouhé ledové sprchy, večer chodil v letním oblečení a později jen v plavkách.
Tyto dny mě naučily hodně o postupném tréninku. Že rozhodně není kam spěchat a první v cíli je spíše ten připravený než nejrychleji startující. Dnes je tento postupný přístup k otužování základem mé tréninkové filozofie.
Chmury mě po jedné zimě intenzivního chladového tréninku opustily a další a další zimy – ale i léta – jsem objevoval různé způsoby, jak s chladem pracovat a co mi pomáhá měnit v mém myšlení. Později jsem začal působení chladu na organismus zkoumat i z vědeckých zdrojů.
Co je na otužování a chladu ke zkoumání? Občas si například na sociálních sítích přečtete, že v ledové vodě musíte být celí ponoření pět až osm minut, aby to mělo efekt. Někteří zas mluví „jen“ o dvou minutách a pro začínajícího člověka to může být dost matoucí.
Když však čteme výzkumy a překládáme je do srozumitelného jazyka, zjišťujeme, že už 20 sekund ve vodě o zhruba čtyřech stupních zvýší přítomnost hormonu a neurotransmiteru soustředění norepinefrinu o 200 až 300 procent.
U výčtu přínosů vycházím z různých vědeckých zdrojů a studií, které nezávisle na sobě za posledních několik let ověřují, co už jsme věděli: že chlad nám pomáhá upevnit zdraví i psychický stav.
Například Harvard Business Review komentuje studii, prováděnou na třech tisících holandských dobrovolníků, kde už měsíc zakončování běžných sprch ledovou vodou, byť jen na 30 sekund, přinesl snížení nemocnosti o 29 procent. Pokud účastníci studie pravidelně sportovali, bylo snížení dokonce o celých 54 procent.
Tím ale výhody nekončí. Moderní prostředí nám přináší nemálo výzev a jednou z nich je zvýšená míra zánětu.
Díky pravidelnému „chlazení“ dokážeme držet zánětlivé reakce našeho těla na uzdě, podporovat tak svoje fungování a dnes díky tomu mít i naději na dlouhověkost.
Autor textu ve svém živlu. Foto: Martina Čurdová
Chlad také pomáhá tělu tvořit více ochranářských bílých krvinek a je schopen navýšit rychlost metabolismu až o 350 procent. To znamená, že spalování probíhá násobně rychleji.
Sám jsem byl překvapený, o kolik více mám potřebu jíst, když trávím v chladu dlouhé desítky minut při otužování ve vodě a někdy i hodiny na vzduchu. Stejně jako u sportu je kvalitní strava důležitou součástí otužování.
Rychlejší metabolismus a spalování mají samozřejmě přenos do spalování tuků. Společně s úpravou stravy a pohybem máme silnou trojkombinaci pro nekompromisní potýkání se s nadbytečnými tukovými zásobami.
Občas uslyšíte o tom, že chlad procvičuje cévy. To je pravda, ale má mnoho dalších efektů, kterými podporuje náš oběhový systém. Jeden z nich je zvýšená produkce oxidu dusnatého, plynu s významnými antibakteriálními a antivirálními účinky. Hlavně však funguje jako silná podpora právě kardiovaskulárního systému a pružnosti cév.
Jak se správně „chladit“
Sto lidí, sto chutí, říká se. Určitě nemůžete každému poradit koupat se v ledovém jezeru nebo si dávat studenou sprchu. Vhodnost dané metody pro konkrétního člověka je velmi individuální a jde daleko za „pevnou vůli“.
Já osobně jsem příznivcem postupného přístupu k otužování. Dokážu sice pod ledem v našem bazénu na zahradě uplavat sedmnáct a více metrů, ale ne každý musí být skalní fanoušek otužování. Často málo využívanou možností je chladný vzduch, například na podzim nebo v zimě.
Ideální je začít s otužováním tak, že ledovou sprchu pustíme jen na končetiny, ideálně pod lokty a kolena. Foto: Adéla Merklová
Stačí, když si na procházce se psem nebo při vynášení smetí oblečete méně vrstev, než máte běžně ve zvyku.
A jak začít s ledovou vodou? Konkrétně doporučuji ledovou sprchu jen na končetiny, ideálně pod lokty a koleny. Není kam spěchat a klíčem je si to užít. Pokud se ve studené sprše nedokážeme uvolnit a opravdu si vychutnat i její průběh, postupujeme moc rychle a chladovou „zátěž“ si potřebujeme ubrat.
Dokonce i do ledového jezera se nemusíte ponořit celí. Na sociálních sítích takové fotky samozřejmě vypadají nejlíp, ale pokud to neděláte kvůli Instagramu, zkuste si do ledové vody ponořit jen nohy po kolena. Ačkoli cítíte, že byste zvládli víc, nechte to na příště.
Celou tu dobu se na to budete těšit a tím budovat svůj vztah k chladu.
Klientům také doporučuji metodu ledového kyblíku. Je to nejjednodušší možnost, jak si zařídit zimu doma v libovolném ročním období.
Prostě nasypte do kyblíku kostky ledu a ponořte do něj ruce jen po předloktí a nohy nad kotníky. Díky cyklování krve z končetin do jádra těla a také signálům v nervové soustavě bude mít vaše tělo přeneseně dojem, že se otužuje celé.
Pokud máte studené končetiny nebo vás při jiných formách otužování – například ledových ponorech – studí nejvíce právě prsty, tak je tato metoda jako dělaná pro vás. Pomáhá jak zkušeným zimním plavcům, tak lidem, kteří se s chladem nekamarádí.
Perlou na závěr je otužování ledovou kostkou. Stačí zamrazit v mrazáku vodu v plastové nádobě a takto vytvořenou kostkou ledu si pak ve sprše omývat oblasti hnědého tuku, tedy metabolicky aktivní tkáně, která nám pomáhá hubnout. Na rozdíl od bílého najdeme hnědý tuk spíše od pasu nahoru: v horní části hrudníku a zad, v ramenech a případně u krku.
Pro všechny, kteří začínají nebo pokračují s otužováním a chladem, chci zdůraznit pomalý a postupný přístup. Chlad nám přináší skvělé pocity, a tak často chceme více. Tím pak můžeme mít tendence k jakémusi chladovému přetrénování.
Chlad je velmi bezpečný, pokud ho jako každý nástroj využíváme rozumně. Hlavně ze začátku je to snadné přehnat.
