Výzkumníci pod Radou Evropy, Institutem George Eckera a Romským vzdělávacím fondem se zaměřovali na učebnice dějepisu, občanské nauky a zeměpisu v učebnicích pro žáky prvního a druhého stupně ve 21 zemích Evropské unie.
Podle výsledků zprávy se v Česku z 38 zkoumaných učebnic pouze 11 zmiňuje o romských tématech. Tyto zmínky tvoří 71 vět, které obsahují slovo Rom celkem 52krát.
Kromě výskytu slova Rom se autoři zaměřili také na kvalitativní analýzu, tedy v jakých situacích a kontextech se v učebnicích o romské menšině hovoří. Nejčastěji byli Romové napříč evropskými zeměmi zmiňování v kontextu druhé světové války či holocaustu, většinou po informacích o perzekuci židovského obyvatelstva. V učebnicích zeměpisu byli zahrnuti jen v demografických údajích.
„Pak je tam sociální kontext, který popisuje Romy jako lidi, které žijí odlišným způsobem života, lidi zaostalé,“ popsal Tomáš Ščuka. „Hodně pochybné jsou i obrázky. Tři vůbec nesouvisí s kapitolou, která v učebnici je,“ dodává.
Například v učebnici občanské výchovy je kapitola o demokracii doplněná obrázkem romských dětí v tanečním oblečení, jak tančí v sociálně vyloučené lokalitě. To však s tématem vůbec nesouvisí. Přiložená otázka navíc zní: „Co je demokracie? Povinností demokratického státu je také respektovat a chránit národnostní menšiny a jejich práva. To souvisí s dodržováním základních lidských práv.“
..
Další text zase uvádí, že „Romové uznávají jiné hodnoty než většinové obyvatelstvo České republiky“ a že „obvykle žijí se svou početnou rodinou pohromadě v jednom domě nebo v jedné čtvrti“ a „největším trestem pro Roma bylo vždy jeho vyloučení z rodiny“.
„Co to může vytvářet v dětech, které se to učí? Ty děti pak za předsudky nemůžou,“ okomentoval to Ščuka.
Romové jsou jednotlivci, ne homogenní skupina
„O Romech je primárně referováno jako o skupině, ne jako o jednotlivcích,“ podotýká také zpráva. Nejčastěji jsou Romové napříč Evropou zmiňováni ve spojení s údajným nomádským životním stylem či biologickými předpoklady pro tanec či hudbu. Případně jsou označováni jako oběti diskriminace.
„Je vidět, že znalost témat či reálií o Romech je u autorů učebnic často nulová,“ podotýká Ščuka o české části.
Některé jiné evropské země ani nemají téma romské menšiny zahrnuté ve školních osnovách. Jedná se například o Bulharsko, Slovensko či Srbsko. Všechny tyto země přitom mají téměř 10 procent romských obyvatel.
Výsledky v září, náprava v nedohlednu
Ščuka výsledky studie prezentoval v září na Radě vlády pro záležitosti romské menšiny, jejímž je členem za občanskou část. „Výstupy byly překvapivé pro všechny účastníky,“ uvedl.
Závěrem bylo usnesení, které žádá ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), aby iniciovalo setkání se zástupci autorů a vydavatelů učebnic pro žáky základních a středních škol spolu s dalšími experty. Ti měli s akademickým sektorem diskutovat o změně v zobrazování všech menšinových skupin v Česku.
Koncept však zůstal nenaplněn. „Koncem září jsem měl být na toto setkání pozván, ale už jsem nedostal odpověď,“ uvedl Ščuka.
MŠMT uvedlo, že jednání proběhlo nezávisle na resortu. „Pro analýzu byly použity učebnice 5. a 9. ročníku, což však může být omezující, neboť témata týkající se Romů mohou být zařazena v kterémkoliv ročníku,“ dodalo MŠMT na dotaz redakce iDNES.cz.
Ščuka k nápravě doporučuje zvýšení zastoupení informací o romské menšině z hlediska rozsahu témat, odstranění zavádějících informací, omezení stereotypů role Romů ve společnosti a ukázání jejich přínosu.
„Učíme novou generaci lidí, takže když tam napíšeme, že jsou Romové osoby zaostalé nebo žijící v sociálně vyloučené lokalitě, měla by tam být informace o tom, proč se tato skupina obyvatel nachází v dané situaci,“ nastínil s tím, že toto téma v české společnosti rezonuje nejméně dvacet let, avšak stále jen na úrovni diskuze.
O výuku romštiny ve školách není zájem, brání se Česko výtkám Rady Evropy |
„Výzkum může poskytnout data a zodpovědností ministerstva a vlády je náprava těchto textů. Nejen ve vztahu k Romům, ale i k jiným menšinám,“ míní.
Ostatně i Rada Evropy vydala pro Českou republiku doporučení, aby se témata jako romská historie a romský jazyk zařadily do školních osnov.
České úřady podle dokumentu uznávají, že výuka romštiny na základních a středních školách není dostatečná. Argumentují však, že je to důsledek nízkého zájmu o tento jazyk ze strany žáků a jejich rodičů.
Romské děti však jsou mimo jiné i tímto přístupem ochuzeny o zdravé sebevědomí. „Tato prezentace dopadá nejen na vztahy ve společnosti mezi minoritou a většinou, ale na samotné Romy, kteří se ke své etnicitě nehlásí, protože se stydí za svůj původ,“ uzavírá Ščuka.
Učí se vaše děti ve škole o romské kultuře?
Omlouváme se všem slušným čtenářům za zrušení diskuse pod článkem. Někteří ji bohužel zneužívali k opakovaným vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě. Děkujeme za pochopení, redakce iDNES.cz.
